Vážím si Církve
Kdybych vás nechal hádat, o které církvi dnes budu psát, zřejmě byste neuhodli. Jedná se o nejstarší ze všech křesťanských církví, ale klidně jí také může být jen pár dnů nebo týdnů.
Bible popisuje její vznik takto:
“Ti, kteří Petra poslechli, byli nakonec pokřtěni. Toho dne se připojilo k Ježíšovým následovníkům okolo tří tisíc lidí... Všichni se společně shromažďovali každý den v jeruzalémském chrámu. V menších skupinkách se pak scházeli po domech a jedli společně s radostí a upřímností... (Bible, Skutky apoštolské 2 - Průvodce životem)
První církev vzniká z lidí, kteří věří, že jim Ježíš dává možnost začít znovu. Popisované společenství nemělo pevnou strukturu a ani hotovou věrouku. To a mnohé další se postupně vyvíjelo a vlastně vyvíjí až dodnes. Jedno jim ale bylo jasné už od začátku - chtěli být spolu a proto otevřeli své domovy jeden druhému.
Vážím si církve, pro kterou se jen těžko hledá jméno. Je to společenství, které většinou tvoří malá skupinka lidí. Možná bychom pro ni mohli použít termín “obýváková církev“, protože ke své činnosti nepotřebuje kostely ani modlitebny, ale stačí třeba obývák v paneláku.
K čemu je taková církev dobrá? Dává lidem, kteří do ní patří, prostor pro nalezení party přátel, mezi kterými se cítí dobře.
Mezi skutečnými přáteli se nemusíme stydět za své pocity. Naopak, víme, že nás kamarádi povzbudí a případně i podepřou, když to budeme potřebovat.
V takovém prostředí se učíme odpuštění i schopnosti přiznat svou chybu. Poznáváme, že laskavá upřímnost je účinnější způsob řešení problémů než neomalenost.
Je to také prostor, kde se učíme tolerovat odlišné názory. Všichni přece nemusí přemýšlet a cítit stejně jako já. Často je tato různorodost v názorech velice obohacující a také inspirující a motivující k dalšímu hledání.
Nejdůležitějším principem malé skupinky je potřeba vzájemné důvěry. Není snadné se jí učit. Snadnější je ji ztratit. Ale i pak se dá znovu budovat.
“Obýváková církev“ potřebuje ke svému životu ještě něco. Bude funkční, pokud její členové budou pořádat společné akce. Přátelé spolu potřebují něco prožívat.
Ve středu se jedna taková církev, které si vážím, sejde u nás v obýváku. Tvoří ji naši kamarádi s rodinami. Scházíme se takto uprostřed týdne pravidelně. Pokaždé u někoho jiného. Náplní našich setkání je vyprávění zážitků, zpěv, čtení zajímavé knihy a následná diskuze, vzájemné povzbuzování a společné modlitby.
Ale to není vše. K životu této církve patří i dobré jídlo, stejně, jako jsme o tom četli v úvodním textu Bible. Tuto středu to budou “pečené koblížky“, dalamánky, které také upeče naše trouba, dobrá pomazánka, čaj a trocha ovoce.
Scházíme se tak v průběhu celého roku. Už dvakrát jsme spolu prožili dovolenou v horách, kde jsme se ještě lépe poznali.
Církev, které si vážím, ale může tvořit i parta přátel, kteří nemají pro svou víru pochopení doma. Nebo ji naopak může tvořit rodina, ve které jsou všichni naladěni na křesťanskou strunu.
Rád do jedné takové rodinné církve jezdím. Někdy se nás v jejich domečku pod horami v Beskydech schází i víc jak dvacet. Je to radostná a veselá rodina.
Ke zprávě o vzniku církve patří ještě následující slova: “Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.“ (Bible, Skutky apoštolské 2)
V naší zemi je mnoho lidí, kteří věří v Boha, jsou jim sympatické křesťanské myšlenky, ale odmítají být součástí nějaké organizované církve. Vinu na tom neseme my, křesťané. Ne vždy o nás platí, že “jsme všemu lidu milí“.
Původní křesťanství bylo pro svět radostnou zprávou. Měnilo životy lidí i celou společnost. Jestli chceme, aby se křesťanství zase stalo pozitivní silou měnící naši nemocnou společnost, musíme se vrátit k jeho počátkům. Otevřít své domovy lidem a jednat tak, abychom “byli všemu lidu milí“.
Vážím si těch malých obývákových a rodinných církví. Právě v nich vyrůstají křesťané, kteří mohou změnit svět. Nejdřív ale musí dovolit Bohu, aby změnil je.
Máte doma jeden večer v týdnu volný obývák? Zkuste si takovou církev založit u vás doma. Stojí to za to. Znám to z vlastní zkušenosti.
PS: Proč jsem dnes nepsal o své církvi, jejíž jsem členem? Bylo by to nošení dříví do lesa. Kdybych si jí nevážil, nemohl bych do ní patřit. Ale vím, že bez těch malých obývákových a rodinných církví by ani ona nebyla tím, čím je.
Vlastík Fürst
Zvláštní závislost
Už jste někdy o někom řekli, že je feťák nebo notorik? Tak nepěkně nazýváme ty, kdo si vypěstovali závislost na drogách, a to i na té, která zabíjí nejvíce lidí – na alkoholu. Dnes mám ale na mysli jinou závislost.
Vlastík Fürst
Jak Sergej Lavrov odsoudil i V. V. Putina
Krátce před párečním útokem Iránu na Izrael hovořil Hosejn A. Abdollahija, iránský ministr zahraničí, s ruským protějškem, Sergejem Lavrovem o situaci na blízkém východě. Jinými slovy - Rusko Iránu jeho útok na Izrael schválilo.
Vlastík Fürst
Propastný rozdíl mezi ANO a KDU-ČSL
Pokud se podíváme na volební preference ANO a KDU-ČSL, je rozdíl propastný. Podíváme-li se pozorně na úroveň demokracie uvnitř obou politických uskupení, je propast ještě hlubší.
Vlastík Fürst
Dnes by se to fotilo
To tak jedete po ránu žlutým vláčkem do Prahy, podřimujete, možná se vám i něco zdá. Pak něco přeruší vaše snění, podíváte se z okna a vidíte něco nádherného.
Vlastík Fürst
Je pro Tomia Okamuru „nácek“ ještě jemné slovo?
Server Novinky.cz přinesl rozhovor s Tomio Okamurou, předsedou SPD. V něm pan Okamura prohlásil o Ukrajincích: „Co si myslíte, že jsou. „Náckové“ jsou ještě jemné slovo.“
Vlastík Fürst
Už jsem se naplakala dost
Poslední dobou se stále častěji setkávám s lidmi, kteří neustále naříkají a pláčou, jak je k nim ten svět nespravedlivý. Nikdo se nemá tak zle a špatně, jako právě oni.
Vlastík Fürst
Lže nám pan prezident Petr Pavel?
Před týdnem se na Pražském hradě sešel Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí, se třemi zástupci opozičního hnutí ANO a s prezidentem Petrem Pavlem, který toto setkání zorganizoval.
Vlastík Fürst
Opravdu na věčné časy?
Letos se nám Velikonoce sešly se změnou času, což se stává jen ojediněle. Zase budeme vstávat o hodinu dříve. Pokud tuto změnu času stejně jako já nemáte moc v lásce, čtěte dál.
Vlastík Fürst
Velkopáteční zastavení může prospět i ateistům
Velký pátek není v naší zemi svátkem moc dlouho. Volný den máme až od roku 2016. Otázkou je, jak s tímto volnem naložíme. Můžeme vyrazit na nákupy či za zábavou, nebo je možné se rozhodnout, že ho budeme „slavit“.
Vlastík Fürst
Pravopis máš hrozný, ale piš dál!
Jaké máte vzpomínky na svá školní léta? Měli jste také svého oblíbeného učitele - učitelku? Nebo jste dokonce byli platonicky zamilovaní do vaší kantorky - kantora?
Vlastík Fürst
Přejeme Ukrajině mír, nebo kapitulaci?
Andrej Babiš stále více přikyvuje lidem, podle kterých je vojenská pomoc Ukrajině špatná, protože přispívá k další eskalaci „speciální vojenské operace“ na Ukrajině a brání tomu, aby tam nastal mír.
Vlastík Fürst
Andreji, jak docílíš toho míru?
Je Andrej Babiš hrozbou pro naši zemi? To je otázka, na kterou můžeme mít odlišný názor. Sám šéf hnutí ANO se včera k této problematice opět vyjádřil.
Vlastík Fürst
Dě-da nebo dědek plesnivý
Blíží se jaro a s ním doba, kdy se do ulic vyrojí spousta lehce přioděných slečen a dam. A tak se možná my, co jsme většinově orientovaní, od těch krasavic zase dočkáme nějakého nelichotivého komentáře.
Vlastík Fürst
Dojde po vítězství ANO k resuscitaci StB?
Andrej Babiš opět prozradil, že má rád „kompro složky“ na každého oponenta. I vrabci na střeše prý cvrlikají o tom, že je vyžaduje i na každého člena ANO. Důvod je pochopitelný - lépe se mu pak s nimi manipuluje.
Vlastík Fürst
Andrej Babiš to opět myslel dobře
Andrej Babiš si objednal „komromateriál“ na Jana Lipavského, ministra zahraničí. Zajímaly ho podrobnosti o manželce a dětech pana ministra. Jenže objednávku poslal na špatnou adresu. Nekritizujme ho, mýlit se je přece lidské.
Vlastík Fürst
Uliční a kádrovací výbory
Poslední dobou se v diskuzi setkávám se zvláštním jevem. Ten, kdo nesouzní s názorem autora nebo diskutéra, je označován za člena buď „uličního“, nebo dokonce „kádrovacího“ výboru.
Vlastík Fürst
S Ním jsem silný
David pokračuje ve své písni. Už v ní stihl Stvořiteli říci vše, co ho trápí. Sdílí se s ním o své obavy z toho, že jeho vojsko bez pomoci shůry prohraje. Strach mu ale nahání i mlčení nebes.
Vlastík Fürst
Voliči ANO a SPD to mají snadné
Jsme v polovině volebního období. Vláda načala třetí rok svého působení a má už jen necelá dva roky na to, aby přesvědčila své voliče, že volili správně. Zlí jazykové tvrdily, že se za pár týdnů rozpadne, což se zatím nestalo.
Vlastík Fürst
Policajti nás budou nahánět jako dobytek
Už je to tady. Jsme policejní stát. Je to pravda, bylo to v novinách a na iDNES.cz o tom píše i bloger Ladislav Pokorný. Možná už zítra nás, co myslíme jinak, budou nahánět jako za bolševika.
Vlastík Fürst
Jen jednou za čtyři roky
Vzpomínám, jak kolem naší planety prolétala v roce 1986 Halleyova kometa. Těšil jsem se, až ji uvidím. Nechtěl jsem ji propásnout, protože až kolem nás poletí v roce 2061, já u toho už nejspíš nebudu.
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 3331
- Celková karma 30,97
- Průměrná čtenost 786x
Mám rád diskuze, ve kterých se dovím něco nového. Pochopím ale i ty, kteří si jen potřebují schladit žáhu. Pokud jim to pomůže jako terapie nebo detox, má to smysl.
Jsem jen člověk s právem zmýlit se, protože neomylný je prý jen Bůh.
Seznam rubrik
- Inspirováno biblickým Žalmy
- Novozákonní rezonance
- Na počátku všeho bylo Slovo
- Rady moudrého starce
- Komentáře
- Křesťanství je...
- Kuchař pro začínající kuchaře/
- Paprsky
- Přísloví a Perly krále Šalamou
- 50+
- Společnost
- Střípky nejen z prázdnin
- Vážím si
- Vztahy
- ZOO nebo ráj ?
- Život není fér
- Osobní
- A co když žádný Bůh není?
- Co když Bible nelže?
- Dopisy apoštola Petra
- Evangelium svatého Pavla
- Hádanky
- 365 dnů s Matoušem
- Viděl jsem Boha
- Pořádek nebo anarchie?
- Začalo to zklamáním
- sobotní blog
- Jaký je Bůh ?