Rozum a Bůh? To nejde dohromady!

“Křesťanství je pro staré a hloupé. A to ty nejsi, tak proč si kazíš život?“ domlouvala mi v osmé třídě zástupkyně ředitele ve své kanceláři. “Jak můžeš dnes ještě věřit v Boha? Používej rozum! Rozum a Bůh? To nejde dohromady! Nebuď hloupý!“

Dnes se zastavíme u třetího argumentu, kterým někteří lidé vysvětlují své odmítání Boha. Říkají: “Boha nelze pochopit lidským rozumem!“ A já s nimi souhlasím. Skutečně, Boha nelze našim rozumem uchopit ani zcela pochopit. Ale je to důvod k tomu, abych se ho proto vzdával?
Nakonec to říká i sama Bible: “Vždyť to, co lze o Bohu poznat, je jim přístupné, Bůh jim to přece odhalil. Jeho věčnou moc a božství, které jsou neviditelné, lze totiž od stvoření světa vidět, když lidé přemýšlejí o jeho díle, takže nemají výmluvu.“ (list Římanum 1)
Ten, kdo se pozorně dívá na svět okolo sebe, v něm může rozpoznat Boží stvořitelský rukopis.

V mém životě je spousta věcí, které nedokážu zcela pochopit. Přestože jsem na brněnském VUT vystudoval elektrotechniku, nesnažím se pochopit každou novinku, která se v mém bývalém oboru objeví. Myslím, že většina lidí, kteří navštěvují tento blog, nedokážou do všech detailů vysvětlit, jak vlastně funguje internet. Nebo, jak je možné, že když na svém mobilu vyťukám číslo mé ženy, “ono se to nějak spojí s jejím mobilem“ a po pár vteřinách se slyšíme... Spoustu věcí nechápeme a přece se jich nevzdáváme. Stačí nám, že fungují a že je někdo, kdo je chápe, protože je vymyslel a také zrealizoval.

Jsou ale oblasti, kde s rozumem nevystačíme.

Podívejme se na umění. Je to už pár let, co jsem v Amsterodamu navštívil dvě muzea. Jedno bylo muzeum Rembrandta a druhé představovalo moderní umění. Obrazy starého mistra jsem obdivoval. Mnohé z maleb v tom druhém muzeu jsem považoval za čmáranice.
Jak se pozná umění od kýče? Pomůže nám v tom rozum? Stačí do počítače vložit šikovný program a ten nám pak roztřídí kvalitní a ceněné obrazy od těch druhých?

Můj táta říkával: “Srdce má rozum, kterému rozum nerozumí.“ To platí v umění a také v našich vztazích. Proč se dva lidé zamilují? Proč si často říkáme: “Co na něm vidí?“ Láska není jen o rozumu, ale svou roli v ní hrají i emoce.

Pokud ve svém životě vsadím jen na to, co pochopím svým vlastním rozumem, ochudím se o spoustu krásy, kterou “vnímáme jen srdcem“. Já osobně preferuji vyváženost obojího – myšlení i citů. K pozunání Boha používám rozumovou i emotivní složku mé osobnosti. Proto pro mne argument “Boha nelze pochopit lidským rozumem“ není důvodem k tomu, abych se vzdal své víry.

Příště: “Dobrý Bůh a zlý svět“