365) Už nikdy nebudeš sám (Matouš 28,18-20)

Představte si, že se loučíte s někým, koho máte rádi. Máte možnost mu říci pár slov na rozloučenou. O čem byste v té chvíli mluvili? Řešili byste, jak asi dopadnou naši fotbalisté v kvalifikaci na mistrovství světa? Zajímalo by vás, která strana vyhraje parlamentní volby nebo kdo bude u vás v obci starosta?

Ježíš se vrací zpět domů ke svému nebeskému Otci. Loučí se se svými nejbližšími. Neodchází se mu snadno, protože ví, co v příštích letech a staletích čeká jeho následovníky. Co jim řekne na rozloučenou?
Ježíš přistoupil a řekl jim: "Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.
Jděte ke všem národům a získávejte mi učedníky, křtěte je ve jméno Otce i Syna i Ducha svatého a učte je, aby zachovávali všecko, co jsem vám přikázal.
A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku." (Matouš 28,18-20)

Ježíš nás nejdříve ubezpečuje, že zůstává vládcem nebe a země, protože je mu dána veškerá moc ve vesmíru. S tímto vědomím nás posílá, abychom tuto dobrou zprávu nesli lidem na celém světě. To nejdůležitější si ale nechá na závěr: "A hle, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku."

Prorok Izaiáš napsal o sedm set let dříve o Mesiáši následující slova: "Proto vám dá znamení sám Panovník: Hle, dívka počne a porodí syna a dá mu jméno Immanuel (to je S námi Bůh)." (Izaiáš 7,14) Slavný židovský prorok tu Ježíši dává jméno Immanuel – S námi je Bůh.

Je zajímavé, že prorok Izaiáš se ke jménu Immanuel vrátil ve své knize ještě jednou. Prorokuje spiknutí proti Izraeli a jméno Immanuel používá jako symbol moci a záchrany: "Dohodněte se, dohoda bude zmařena, mluvte si, ani slovo neobstojí, neboť s námi je Bůh - Immanuel!" (Izaiáš 8,10) Židovský národ je živým důkazem spolehlivosti Božích zaslíbení. Když Bůh něco slíbí, tak to i dodrží.

Ježíš, Immanuel, nás ubezpečuje, že tak, jako nikdy neopustil Izrael, neopustí ani nás. Bude s námi až do okamžiku, kdy se znovu vrátí na naši zemi. Nikdy nezůstaneme sami. Na to se můžeme spolehnout, protože Ježíš je Immanuel.

Immanuel ví, že ten, kdo se rozhodne žít podle zásad Božího království už na této zemi, bude narážet na nepochopení. Zažije, stejně jako Ježíš, urážení, výsměch a někdy dokonce fyzické násilí nebo mučednickou smrt. Na kříži poznal, jaké to je, když člověka všichni opustí. Přijal jméno Immanuel, abychom věděli, že v každé chvíli, každý den našeho života "S námi je Bůh".

Před námi je konec hříšného světa a začátek Božího království. Prožíváme něco, jako dlouhý Silvestr. Lidé odmítající Boha se snaží využít čas k zábavě. Chtějí si užívat, bavit se a nemyslet při tom na budoucnost...

Následovníci Ježíše Krista raději vyhlížejí začátek Božího království. Čekají na nový čas, rok, který nikdy neskončí. Těší se, že konečně uvidí tvář Immanuela, Boha, který je provázel každým okamžikem jejich života.

Pane, jsem rád, že jsi se mnou, i když Tě zatím nevidím. Těším se na tu chvíli, kdy mne obejmeš a už nikdy nepustíš.