Dopisy z Říma (Začalo to zklamáním 57)

Díky svým novým bratrům a sestrám z císařského dvora má nyní Pavel zprávy o tom, jak to vypadá s jeho odvoláním. Židé konečně odevzdali svou žalobu a tak se nyní jen čeká, až dojde jejich případ na řadu.

Apoštol Pavel si uvědomuje, že díky intrikám a podplácení, ke kterým se snížili jeho nepřátelé, se klidně může stát, že nakonec vyslechne rozsudek smrti. Přitom cítí odpovědnost za sbory, které pomáhal zakládat. Těsně před začátkem soudu dostává milou návštěvu. Tvoří ji delegace ze sboru v Kolosách.

Vede ji Epafras, který Pavlovi vypráví o tom, co se daří, ale i tom, s čím mají jako sbor problémy. Pavel ho vyslechne a s Lukášovou pomocí píše dopis. V jeho úvodu chválí Boha, že jim i nadále pomáhá jejich víru nejen udržovat, ale ještě ji posiluje. Píše o radosti, kterou má z toho, co  nich slyší od Epafrase.

Pak pokračuje: "On nám také vyprávěl  o lásce, kterou ve vás působí Boží Duch. Proto i my, ode dne, kdy jsme to uslyšeli, nepřestáváme za vás v  modlitbách prosit, abyste plně, se vší moudrostí a duchovním pochopením poznali jeho vůli. Tak budete svým životem dělat Pánu čest a stále se mu líbit,  ve všem ponesete ovoce dobrých skutků, budete růst v poznání Boha, a z moci jeho božské slávy nabudete síly k trpělivosti a radostné vytrvalosti..." ⁽¹⁾

Pavel jim velice taktně naznačuje, jací by měli být. Apoštol věří, že takoví budou, pokud se budou pevně držet Ježíše. Připomíná jim jejich pohanskou minulost, kdy se třásli před svými bůžky a znovu je vede k tomu, že jen díky Ježíši se už Boha nemusí bát: "I vás, kteří jste dříve byli odcizeni a nepřátelští Bohu svým smýšlením i zlými skutky, nyní s ním smířil, když ve svém pozemském těle podstoupil smrt, aby vás před Boží tvář přivedl svaté, neposkvrněné a bez úhony - pokud ovšem pevně zakotveni setrváte ve víře a nedáte se odtrhnout od naděje evangelia..." ⁽²⁾

Věřící v Kolosách žijí v prostředí, kde převládají pohanské zvyky a vlivy. Pavel proto prosí: "Žijte v Kristu Ježíši, když jste ho přijali jako Pána. V něm zapusťte kořeny, na něm postavte základy, pevně se držte víry, jak jste v ní byli vyučeni, znovu a znovu vzdávejte díky. Dejte si pozor, aby vás někdo nesvedl prázdným a klamným filosofováním, založeným na lidských bájích, na vesmírných mocnostech, a ne na Kristu." ⁽³⁾

Křesťané v koloském sboru znali Pavlovu zkušenost u Damašku. Setkání s Ježíšem úplně změnilo jeho život. Něco podobného může prožívat každý, kdo svou pozornost zaměří na Ježíše. Apoštol to doporučuje i své duchovní rodině v Kolosách: "Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží. K tomu směřujte, a ne k pozemským věcem. Zemřeli jste a váš život je skryt spolu s Kristem v Bohu." ⁽⁴⁾ Dopis Koloským, který diktoval Lukášovi, Pavel končí podpisem a pozdravem, který napíše vlastní rukou. Druhý den ho pak předává Epafrasovi, který se s ním vrací domů a už se nemůže dočkat, až ho bude v sobotu číst na společné bohoslužbě.

Poté, co se Pavel rozloučí s koloskou návštěvou, začíná psát dopis do sboru ve Filipech. Lidé z tohoto sboru před delší dobou vyslali Epafrodita, aby Pavlovi přinesl dary, které mu zpříjemní jeho vězení v Římě. Apoštol se ho tehdy vyptával na situaci ve filipském sboru. Byl mile překvapen, když neslyšel žádné nářky. Zjistil, že si o něj ve Filipech dělají starosti a každý den se za něj modlí.

Epafroditos chtěl zůstat s Pavlem. Sbor ho vyslal, aby mu byl oporou v těžkých chvílích. Brzy nato ale těžce onemocněl a vypadalo to, že zemře. Díky Bohu se uzdravil a Pavel nyní cítí, že by ho měl ještě před svým procesem poslat domů s dopisem, který napíše lidem v jeho sboru..

Také dopis Filipským začíná chválením Boha. Vzdává mu díky za své duchovní sourozence ve Filipech. Děkuje jim za to, že na něho myslí nejen svými dary, ale i tím, že vyslali Epafrodita, aby se o něj staral. Oslavuje Ježíše za to, že vrátil tomuto mladému muži zdraví.

O tom, jak mu jsou filipští blízcí, vypovídá Pavlovo osobní vyznání: "Bratří, já nemám za to, že jsem již u cíle; jen to mohu říci: zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši." ⁽⁵⁾

Ve svém dopise Pavel podává svědectví o tom, jak může víra člověku přinášet radost i ve chvíli čekání na soud. Píše: "Radujte se v Pánu vždycky, znovu říkám, radujte se! Vaše mírnost ať je známa všem lidem.
Pán je blízko. Netrapte se žádnou starostí, ale v každé modlitbě a prosbě děkujte a předkládejte své žádosti Bohu. A pokoj Boží, převyšující každé pomyšlení, bude střežit vaše srdce i mysl v Kristu Ježíši.
Konečně, bratří, přemýšlejte o všem, co je pravdivé, čestné, spravedlivé, čisté, cokoli je hodné lásky, co má dobrou pověst, co se považuje za ctnost a co sklízí pochvalu.
Čemu jste se u mne naučili, co jste přijali a uslyšeli i spatřili, to čiňte. A Bůh pokoje bude s vámi." ⁽⁶⁾

Pavel ani ve vězení neztrácí naději a díky tomu má každý den důvod k radosti. Svůj přístup k životu s Ježíšem vyjádří apoštol v samém závěru: "Můj Bůh vám dá všechno, co potřebujete, podle svého bohatství v slávě v Kristu Ježíši. Našemu Bohu a Otci sláva na věky věků. Amen." ⁽⁷⁾

Pavel znal slavný Ježíšův slib, který pronesl v jednom kázání: "Hledejte především jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno." ⁽⁸⁾ Pavel, čekající ve vězení na rozsudek, je důkazem pravdivosti těchto slov. Když našel nebeské království, zjistil zajímavou skutečnost, kterou teď popíše i ve svém dopise: "Ale cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu. A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic..." ⁽⁹⁾

Také tento dopis posílá Pavel ihned do Filipis. Prosí Epafrodita, aby ho osobně přečetl všem, kteří navštěvují jeho sbor. Pavel také posílá dopis apoštolu Petrovi. Prosí ho, aby přijel do Říma. Jsou tu desítky lidí, kterým by prospělo, kdyby si mohli poslechnout Ježíšovi příběhy od očitého svědka.

^{____________________________________________________________________________________________________________
(1)}Koloským 1,8-11; ⁽²⁾Koloským 1,21-23; ⁽³⁾Koloským 2,6-8; ⁽⁴⁾Koloským 3,1-3; ⁽⁵⁾Filipským 3,13-14; ⁽⁶⁾Filipským 4,4-9; ⁽⁷⁾Filipským 4,19-20;  ⁽⁸⁾Matouš 6,33;  ⁽⁹⁾Filipským 3,7-8;