Vlk v rouchu beránčím

Vzpomínám si na jeden z mých prvních večerníčků, které jsem viděl - Pohádky ovčí babičky. Byly to krátké příběhy o tom, jak se zlý vlk snažil beránkovi sežrat jeho ovečku. Zkoušel různé triky, aby ji odlákal z louky do lesa. Dokonce se i převlékl za beránka...

        Pomalu končíme sérii s názvem "Co když Bible nelže?". V tomto díle se budeme zabývat nebezpečím, které bývá souhrnně označováno jako okultismus. Ale dříve, než si připomeneme definici, se na chvíli vraťme tam, kde nalézáme spoustu užitečných rad – do ráje k příběhu o prvním hříchu našich prarodičů.
        V knize Genesis je napsáno: Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Řekl ženě: "Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?"
Žena hadovi odvětila: "Plody ze stromů v zahradě jíst smíme. Jen o plodech ze stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: »Nejezte z něho, ani se ho nedotkněte, abyste nezemřeli.«"
Had ženu ujišťoval: "Nikoli, nepropadnete smrti. Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé."
Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl. Oběma se otevřely oči: poznali, že jsou nazí. Spletli tedy fíkové listy a přepásali se jimi. Tu uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se po zahradě za denního vánku.
I ukryli se člověk a jeho žena před Hospodinem Bohem uprostřed stromoví v zahradě. (Genesis 3,1-8)

        Ďábel, Boží nepřítel, zvolil zvláštní způsob, jak upoutat pozornost. Jako "medium" použije krásného hada. Pro Evu to muselo být překvapení. Znala už skoro všechna zvířata v ráji, ale žádné z nich nemluvilo. Chtěla tomu přijít na kloub a tak se s hadem pustila do debaty.
        Možná si kladla otázky: "Jak to, že nám Bůh o mluvícím hadovi nic neřekl? Proč se tento tvor nachází zrovna na stromě, před kterým nás Bůh varoval? Proč...?" Těch otázek mohla být spousta. Podstatný je ale výsledek téhle ďáblovy mise. Eva podlehla jeho svodu a chvíli po ní i její manžel.
        Jaký byl výsledek? Mysleli si, že jim přátelství s mluvícím hadem pomůže objevit nekonečné nebeské výšiny. Věřili, že se z nich stanou bohové. Těšili se ... Jenže přišlo rychlé vystřízlivění. Ztrácí důvěru ve svého stvořitele a tím i svůj "světelný oděv". Najednou jsou nazí a jeden před druhým se stydí.
        Snaží se svou nahotu přikrýt, když v tom najednou slyší, že se blíží Bůh. Dostávají strach a ukrývají se v nedalekém porostu křoví:
Hospodin Bůh zavolal na člověka: "Kde jsi?"
On odpověděl: "Uslyšel jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se. A protože jsem nahý, ukryl jsem se."
Bůh mu řekl: "Kdo ti pověděl, že jsi nahý? Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?"
Člověk odpověděl: "Žena, kterou jsi mi dal, aby při mně stála, ta mi dala z toho stromu a já jsem jedl."
Proto řekl Hospodin Bůh ženě: "Cos to učinila?"
Žena odpověděla: "Had mě podvedl a já jsem jedla."
I řekl Hospodin Bůh hadovi: "Protožes to učinil, buď proklet, vyvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Polezeš po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach. Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu."
Ženě řekl: "Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout."
Adamovi řekl: "Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení. Vydá ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny. V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš." (Genesis 3,9-19)
        Katastrofální důsledky "drobné nedůvěry". Místo nebeských výšin pád až na dno. Adam s Evou musí opustit ráj, aby poznali, jaké to je, když chtěli "znát dobré i zlé". Protože dobré už znali, mohli najednou poznávat druhou stranu.

        Od té chvíle uplynuly tisíce let a boj mezi dobrem a zlem pokračuje dál. Satan se dál převléká za někoho jiného, podle toho, jak se mu to hodí. Apoštol Pavel napsal: "A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla. Není tedy nic překvapujícího na tom, že se jeho služebníci převlékají za služebníky spravedlnosti. Jejich konec bude jako jejich skutky!" (1. Korintským 11,14)
        Satan, dříve Lucifer – Světlonoš, zatoužil po něčem, co jako stvořená bytost nemohl získat. Ďábel se chtěl stát Bohem – Stvořitelem. Podvodem na svou stranu získal třetinu vesmírných bytostí a stejně se snaží svádět i každého z nás.

        Bůh nás ale nenechává v tomto boji samotné. Chce s ďáblem bojovat za nás. Může to ale udělat jen v případě, že mu to dovolíme. Náš souhlas mu umožní naplnit slova apoštola Jakuba: "Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám." (Jakub 4,7)

        Možná vás napadá to, co mne. Když je to tak jednoduché, proč se nám náš boj se zlem nedaří? Proč tak často prohráváme? Je to prosté. Ďáblu se i v našem životě daří přicházet v takovém převleku, který nás často překvapí a zaskočí stejně, jako šokoval Evu v ráji mluvící had.

      Bůh to ví a proto varuje. Starozákonním Izraelitům radil: "Až vstoupíš do země, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh, neuč se jednat podle ohavností oněch pronárodů. Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm, věštec obírající se věštbami, mrakopravec ani hadač ani čaroděj ani zaklínač ani ten, kdo se doptává duchů zemřelých, ani jasnovidec ani ten, kdo se dotazuje mrtvých.
Každého, kdo činí tyto věci, má Hospodin v ohavnosti. Právě pro tyto ohavnosti Hospodin, tvůj Bůh, před tebou vyhání ony pronárody. Budeš se dokonale držet Hospodina, svého Boha." (Deuteronomium 18,9-13)
          Bůh varuje před činností astrologů, čarodějů a mágů i těch, kdo vyvolávají domnělé duchy zemřelých.

       Podívejme se krátce na samotný pojem "okultismus". V Trávníčkově Slovníku jazyka českého je uvedeno: Okultismus - nauka o tajných věcech, tajná věda, vlastně pavěda.
        Ilustrovaný encyklopedický slovník definuje: Okultismus (z latinského occultus, ve významu „skrytý“) nevědecké názory a směry, uznávající existenci skrytých sil v člověku a kosmu, jež jsou dostupné toliko pro zasvěcené, kteří prošli zvláštním psychologickým výcvikem... Svými kořeny sahá až k magii...
        Dnes se častěji než okultismus používá termín esoterismus, o kterém třeba na Wikipedii můžeme číst: Esoterismus (z řeckého εσωτερικός, esoterikós, „vnitřní“, „uzavřený“) je označení pro souhrn vědomostí určených výhradně pro úzký okruh zasvěcených, intelektuálně vyspělých nebo privilegovaných lidí. Je protikladem exoterismu, který naopak představuje obecně známé vědění.
Pod pojem Esoterismus může být zahrnuta široká množina nauk nebo „tajných věd“ náboženského i nenáboženského charakteru. Esoterické vědomosti jsou utajovány před nezasvěcenými nebo obecně před veřejností, aby se zachovala výlučnost příslušnosti k nějaké skupině, případně z důvodu ochrany před postihem jehož příčinou by mohly být např. společenské předsudky. Jako příklady takových skupin jsou často uváděni Svobodní zednáři nebo různé magické řády. Tajnými vědomostmi mohou být např. magie, alchymie, astrologie atd. Esoterismus v náboženském smyslu může být také zdánlivé nebo i skutečné a před většinou věřících skryté jádro některých náboženství, které je často chápáno jako prazáklad, či esence všech současných náboženství.

Spiritismus
        Dlouhé desetiletí byl nejznámějším a nejrozšířenějším druhem okultismu spiritismus. Ten je založen na víře, že duše člověka přežívá i po smrti a někteří zvlášť obdarovaní lidé mohou s těmito dušemi komunikovat.
        Někteří se zde odvolávají na zkušenost Saula, který po smrti proroka Samuela navštívil věštkyni a s její pomocí chtěl hovořit s prorokovým duchem. Skutečně se mu zjevila bytost, která vypadala jako prorok.
        Co k tomu říká Bible? Kdo se to vlastně zjevuje a mluví jménem mrtvých? Při hledání odpovědi nám může pomoci text z novozákonní knihy Zjevení: "A hle, z úst draka i z úst dravé šelmy a z úst lživého proroka vystoupili tři nečistí duchové, podobní ropuchám. Jsou to duchové ďábelští, kteří činí zázračná znamení. Vyšli ke králům celého světa, aby je shromáždili k boji v rozhodující den všemohoucího Boha." (Zjevení 16,13) Otázce původu zla, ďábla a démonů byly věnovány kapitoly "Dobrá zpráva o zlu" a "Hvězdné války", proto si dovolím jen shrnout, že tyto padlé bytosti, které mají svůj původ v kosmu, mohou vystupovat ve jménu zemřelých. Dokážou napodobit jejich hlas i vzhled.
        Spiritismus má svůj původ v ráji, kde ďábel tvrdil našim prarodičům, že se hříchu nemusí bát, protože Bůh lže, když tvrdí, že nemřou. Naopak, slíbil jim: "Nikoli, nepropadnete smrti." (Genesis 3,4) Stačí zajít na hřbitov, abychom si mohli udělat představu, zda ďábel mluvil pravdu.

Reinkarnace
        V současné době už nemá spiritismus tak výhradní postavení, jako dřív. O svou pozici soupeří s astrologií, alternativní medicínou, jógou, s různými způsoby vykládání budoucnosti – třeba z karet, sedliny kávy... Na výsluní se pomalu dostávají i dříve zapomenuté pohanské kulty, čarodějnictví nebo i samotný satanismus.
        Při šíření těchto svodů stále více pomáhá moderní hudba, televize a kino. Právě díky nim se dnes zřejmě nejrozšířenějším druhem okultismu stává "reinkarnace".
        Co na to říká Bible. Zajímavý text je v listu Židům: "...každý člověk jen jednou umírá, a potom bude soud..." (Židům 9,27) Každý z nás jen JEDNOU umře a pak nás čeká soud. Žádné opakovaní dalších životů a dalších šancí. Proto také Pavel nabádá: "Hle, nyní je čas příhodný, nyní je den spásy!" (2. Korintským 6,2)
        Navíc je tu velký problém s učením o vzkříšení. Bible nikde nehovoří o tom, že by se lidé do Božího království dostávali díky tomu, že se budou pomalu v jednotlivých životech zdokonalovat, až jednou dosáhnou takové úrovně, že už nebude potřeba další "životní lekce" a přijde "splynutí s nekonečnem".
        Nový zákon počítá s tím, že jednou přijde den, kdy budeme vzkříšeni k věčnému životu. Ne za naše zásluhy, ale díky tomu, co pro nás udělal Ježíš. Pavel napsal: "Není-li zmrtvýchvstání, pak nebyl vzkříšen ani Kristus. A jestliže Kristus nebyl vzkříšen, pak je naše zvěst klamná, a klamná je i vaše víra, a my jsme odhaleni jako lživí svědkové o Bohu: dosvědčili jsme, že Bůh vzkřísil Krista, ale on jej nevzkřísil, není-li vzkříšení z mrtvých.
Neboť není-li vzkříšení z mrtvých, nebyl vzkříšen ani Kristus. Nebyl-li však Kristus vzkříšen, je vaše víra marná, ještě jste ve svých hříších, a jsou ztraceni i ti, kteří zesnuli v Kristu." (1. Korintským 15,13-18)
        Když Matka Tereza začala svou charitativní práci v Indii, největší překážkou jí byla právě všeobecná víra Indů v reinkarnaci. Trpící věřili, že čím horší budou jejich bolesti, tím lépe se budou mít v příštím životě. Také příbuzným jejich víra bránila v tom, aby se starali o své postižené děti nebo stárnoucí a často nemohoucí rodiče. Kdyby jim pomohli a snížili jejich utrpení, připravili by je o blaho v dalším životě...

Boží moc vysvobozuje
        Největším problémem okultismu je to, že člověka zamotá do sítě závislosti. Je to něco, co funguje. To je to, co dnešního člověka zajímá. Není přece důležité na jakém principu to funguje. Spousta lidí nepřemýšlí o tom, co bude zítra. Hlavní je to, co je dnes. A zítřek? Však ono to nějak dopadne.
        Lidí, kteří zabřednou do nějaké okultistické sítě přibývá. Začíná to pohádkami, ve kterých má hlavní hrdina spoustu životů. Pokračuje to seriály, kde vystupují duchové zemřelých...
        Spousta zpěváků a herců, kteří patří mezi zbožňované idoly ráda udělá reklamu své víře. Rádi zdůrazní, že toho, čeho dosáhli, dosáhli díky tajemným silám, které jim pomáhají. A pak se nemůžeme divit, že se mnozí, kteří touží po stejné slávě, vydají stejnou okultistickou cestou.
Je dobře, že Bible nabízí pomoc i člověku, který uvízl v ďáblově léčce. Na závěr jsem vybral jeden z příběhů, který hovoří o tom, jak Bůh, který je silnější než všechny síly temna dohromady, pomáhá: Přijeli na protější břeh moře do krajiny gerasenské. Sotva vystoupil z lodi, vyšel proti němu z hrobů člověk nečistého ducha. Ten bydlel v hrobech a nikdo ho nedokázal spoutat už ani řetězy. Často totiž byl už spoután okovy a řetězy, ale řetězy se sebe strhal a okovy rozlámal. Nikdo neměl sílu ho zkrotit. A stále v noci i ve dne křičel mezi hroby a na horách a bil do sebe kamením.
Když spatřil z dálky Ježíše, přiběhl, padl před ním na zem a hrozně křičel: "Co je ti po mně, Ježíši, synu Boha nejvyššího? Při Bohu tě zapřísahám, netrap mě!"
Ježíš mu totiž řekl: "Duchu nečistý, vyjdi z toho člověka!" A zeptal se ho: "Jaké je tvé jméno?"
Odpověděl: "Mé jméno je `legie´, poněvadž je nás mnoho." A velmi ho prosil, aby je neposílal pryč z té krajiny. Páslo se tam na svahu hory velké stádo vepřů.
I prosili ho ti zlí duchové: "Pošli nás, ať vejdeme do těch vepřů!"
On jim to dovolil. Tu nečistí duchové vyšli z posedlého a vešli do vepřů. Stádo pak - bylo jich na dva tisíce - hnalo se střemhlav po srázu do moře a v moři se utopilo. Pasáci utekli a donesli o tom zprávu do města i vesnic. Lidé se šli podívat, co se stalo. (Marek 5,1-14)
        Člověk, který uvízne v sítích okultismu je na tom podobně, jako tento posedlý. Sám si nepomůže. Zachránit ho může jen ten, kdo je silnější, než celá armáda démonů – Bůh.

        Bible nás varuje před nebezpečím, které hrozí každému, kdo začne koketovat s esoterismem – okultismem. To, co je však důležitější, je fakt, že se Bůh neomezuje jen na varování. Příběh tohoto posedlého nám ukazuje, že náš Bůh je ochotný vyprostit z pout zla každého, kdo touží po svobodě.
        V Pohádkách ovčí babičky byl vždy šťastný konec. I když se zlému vlkovi podařilo ovečku odlákat z louky, přišel jí na pomoc její beránek. V životě takové dobré konce vždy nejsou. Mnoho lidí, kteří uvízli v sítích okultismu,  se z nich nikdy nevymotalo. Protože na rozdíl od pohádek, čerta člověk nikdy nepřechytračí. Pokud si myslíme, že to nebo ono jen na chvílí zkusíme, a pak z toho lehce vycouváme, jsme na omylu. Pokud chceme s ďáblem bojovat sami, vždy prohrajeme.
        Jedinou šancí je pomoc od Boha. Proto na závěr ještě jednou opakuji slova z Jakubova listu: "Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám." (Jakub 4,7)

        Okultismus není pohádka. Je to něco, co funguje. Na začátku je nabídka fantastických zážitků, skvělých možností a spousta dalšího třpytivého lesku. Na konci je ale smrt.
        Buďme proto obezřetní. Dávejme si pozor, abychom neskončili v některé z ďáblových pavučin. Raději se od nich držme co nejdále. Přesto, pokud se nám podaří uvíznout, nezapomeňme, že je tu někdo, kdo nám může pomoci. Ježíš je v Bibli nazýván Beránkem. Nebojme se ho zavolat, když budeme potřebovat jeho pomoc.

Napsáno pro seriál "Co když Bible ?".  První díl zde, další ve stejnojmenné rubrice.