Bohu patří nebesa i země

            Zatím co Lot spoléhá v otázce bezpečí na sílu Sodomské armády, Abram raději staví své bezpečí na Hospodinově přízni. Brzy se ukáže, že je to mnohem lepší. Sodoma a okolní městské státy jsou napadeny vojsky několika vzdálenějších království a v bitvě prohrávají.

            Abram se pak od několika uprchlíků dovídá, co se stalo. Vyzbrojí své mužské služebnictvo a pak společně vyrážejí osvobodit Lota a jeho rodinu. Díky Boží přízni porazí nepřátelské vojsko a osvobodí nejen synovce, ale i všechny další zajatce: Když se vracel po vítězství nad Kedorlaómerem a nad králi, kteří stáli na jeho straně, vyšel mu vstříc král sodomský k dolině Šáve, což je Dolina královská.
A šálemský král Malkísedek přinesl chléb a víno; byl totiž knězem Boha Nejvyššího. Požehnal mu: "Požehnán buď Abram Bohu Nejvyššímu, jemuž patří nebesa i země. Požehnán buď sám Bůh Nejvyšší, jenž ti vydal do rukou tvé protivníky."
Tehdy mu dal Abram desátek ze všeho.
Pak řekl Abramovi král Sodomy: "Dej mi lidi, a jmění si nech."
Abram však sodomskému králi odvětil: "Pozdvihl jsem ruku k přísaze Hospodinu, Bohu Nejvyššímu, jemuž patří nebesa i země, že z ničeho, co je tvé, nevezmu nitku ani řemínek k opánkům, abys neřekl: »Já jsem učinil Abrama bohatým.« Sám nechci nic, jen to, co snědla družina, a podíl pro muže, kteří šli se mnou; Anér, Eškól a Mamre, ti ať vezmou svůj podíl." (Genesis 14,17-24)

            Zajímavá situace. Abram v Boží síle dokázal něco, co nezvládli králové pěti měst. Teď má právo na obrovskou kořist. Jenže vedle krále Sodomy se setkává s mužem, který je "knězem Boha Nejvyššího". Ten mu žehná a připomíná, komu vděčí za své vítězství. Abram reaguje tím, že tomuto knězi odevzdá desetinu z celé válečně kořisti, jako desátek, který patří Hospodinu.

            O chvíli později mu Sodomský král připomíná práva vítěze. Abram ale odmítá jakoukoliv kořist. Dává jasně najevo, kdo se stará o to, aby Abram a jeho rodina netrpěli nouzí. Právě Hospodin je provází celá desetiletí. Díky Bohu vždy ví, kam má jít, aby našel pastvu pro svá stáda a tím i potravu pro celou rodinu i své služebníky.

            Abram odmítá svůj podíl, ale postará se, aby o něho nepřišli ti, kteří s ním bojovali proti velké přesile. Pak se cesty Abrama a Lota znovu rozcházejí. Lot míří do Sodomy a Abram na své oblíbené horské pastviny. Lot znovu spoléhá na bezpečí města, Abram na pomoc Boha, který ho nezklamal ani při této vojenské akci.

            V tomto příběhu se setkáváme s jedním principem, který nacházíme i na dalších místech Bible. Vyslovuje ho Malkísedek, který říká, že Hospodinu "patří nebesa i země". To je něco, co dnešní člověk slyší jen nerad. To tohoto výčtu totiž patřím já a také ty. I my patříme Hospodinu, protože nás stvořil.

            Abram si toto vše uvědomuje a proto knězi odevzdává jako důkaz své vděčnosti zmiňovaný desátek. Tímto gestem dává najevo, že svou budoucnost nemíní stavět na své dovednosti. Chce i nadále spoléhat na Boží pomoc.

            Díky mým věřícím křesťanským rodičům jsem se také naučil Bohu dávat desetinu svých příjmů jako projev vděčnosti za jeho přízeň. Stejně to vidí i má žena. Bůh nám pomáhá zvládat situace, které přináší změny v našem životě. Neudělal z nás milionáře, ale máme vše, co potřebujeme k životu a vždy i něco navíc, kdyby někdo potřeboval pomoc v nouzi.

            Jsem rád, že Bůh přijímá můj desátek nejen jako projev mé vděčnosti, ale i jako mou prosbu, aby se mnou byl i v dalších chvílích mého života. Vždy, když mu dávám desetinu svých příjmů, cítím zvláštní pokoj. Pokoj, který vyplývá z vědomí, že naše budoucnost je v dobrých rukách. V rukách bytosti, které "patří nebesa i země" a přesto má čas na to, aby mi na můj desátek odpověděla svým požehnáním.