Tcháne, nedělej si z nás srandu!

            Lot je konečně v bezpečí. Muži, kteří obklíčili jeho dům a chtěli znásilnit jeho hosty, měli po svém oslepení problém najít cestu domů. Postupně se rozcházejí, ale stále ještě z jejich úst zní výhrůžky směrem k Lotovu obydlí.

            Je už noc, Lotovi hosté přesto vybízejí svého hostitele: "Máš-li zde ještě někoho, zetě, syny, dcery, všechny, kteří v tomto městě patří k tobě, vyveď je z tohoto místa. My přinášíme tomuto místu zkázu, protože křik z něho je před Hospodinem tak velký, že nás Hospodin poslal, abychom je zničili."
Lot tedy vyšel a promluvil ke svým zeťům, kteří si měli vzít jeho dcery. Řekl jim: "Vyjděte hned z tohoto místa, poněvadž Hospodin chystá tomuto městu zkázu."
Ale zeťům to připadalo, jako by žertoval.
Když vzešla jitřenka, nutili poslové Lota: "Ihned vezmi svou ženu a obě dcery, které tu máš, abys pro nepravost města nezahynul.
Ale on váhal." (Genesis 19,12-16)

            Tenhle příběh je pro mne s přibývajícími roky stále osobnější. Když jsem jako dítě slýchal zprávy o tom, že se blíží konec světa, bral jsem je nesmírně vážně. Vzpomínám, jak jsem si kladl otázku: "Dožiji se své dospělosti? Nebo do té doby přijde Ježíš a ukončí hříšnou historii tohoto světa?" Četl jsem tehdy v Bibli Ježíšova slova o tom, jak to bude vypadat těsně před jeho návratem, a měl jsem silný pocit, že v takové době žiji a je tedy otázka několika dnů, kdy to vše propukne.

            Pomalu se blížím k důchodovému věku a dnes už na podobné zprávy tak silně nereaguji. Už jsem si zvykl na to, že svět trápí stále se stupňující přírodní pohromy, války a spousta nemocí. Nejen ty, které tu byly v době, kdy žil Lot, ale i nové, které svět dřív neznal. Zvykl jsem si na to, že je skoro problém najít fungující rodinu. Nepřekvapuje mne, že později večer je nebezpečné procházet místy, kde jsem jako student chodil na rande...

            A tak mne u tohoto příběhu napadají otázky: "Kdyby mne dnes navštívil Boží posel a řekl mi, že zítra skončí svět, věřil bych mu? Nepovažoval bych to za žert? Věřil Lot tomu, co říkal mužům, kteří se měli stát jeho zeti? Věřím já tomu, že už brzy může nastat konec hříchu a zla? Těším se na Boží království? Nebo váhám jako Lot?"

            Ten příběh mne provokuje k přemýšlení o tom, čemu věřím a jaké jsou mé životní hodnoty. Docházím k závěru, že potřebuji Boží pomoc. Potřebuji, aby i mne Bůh znovu navštívil a opakovaně mi ukazoval, v jaké době žiji a jak bláhový jsem, pokud je v mém životě na prvním místě něco jiného, než vztah s mým Spasitelem.

            Bože, díky, že mne navštívíš i dnes. Díky, že mne znovu ujistíš o tom, že přijdeš i pro mne a vezmeš mne do svého království. Díky, že v něm pro mne máš připraven krásný pokoj i vše ostatní, abych se s Tebou mohl věčně radovat z toho, že jsem tě poznal a mohu dál poznávat.