Čas od času slýchám od mladých českých muslimek: "Nevím, co proti nám muslimům máte, vždyť my věříme ve stejného boha jako vy!" Spousta lidí tomu věří. Jsou přesvědčeni, že křesťané, židé a muslimové mají stejného boha.
Židovský Bůh má jméno Hospodin. Toto jméno používají také křesťané, kteří ho vztahují i na Ježíše. V islámu má bůh jméno Alláh.
Je pravda, že křesťané, židé a muslimové mají stejného boha? Opravdu Korán Mohamedovi diktoval stejný bůh, jako ten, který stojí za vznikem Bible?
Chcete-li najít odpověď na tuto otázku, věnujte pozornost malému srovnání.
1. Pravda a lež
Křesťanství
Bible na několika místech jasně říká, že lež je hřích - tedy něco, čemu se má člověk vyhýbat. Jak z hlediska věčnosti dopadnou ti, kdo lžou? Podívejme se do Bible: "Avšak zbabělci, nevěrní, nečistí, vrahové, cizoložníci, zaklínači, modláři a všichni lháři najdou svůj úděl v jezeře, kde hoří oheň a síra. To je ta druhá smrt."(Zjevení Jana 21,8) Ten, kdo vědomě lže, aby tím získal vlastní prospěch, se podle Bible vylučuje ze společenství těch, kteří jednou okusí věčný život.
Islám
Pokud se na lež podíváme z pozice islámu, zjistíme, že ten vše vnímá odlišně. Muslim nesmí lhát jen jinému muslimovi. Vůči ostatním, kteří věří jinak nebo jsou ateisté, je lež povolena. Nemuslimy může muslim podvádět libovolně: Alláhův apoštol se zeptal: "Kdo je ochoten zabít Kaíba, který ublížil Alláhovi a jeho apoštolu?"
Načež Maslama vstal a řekl: "Ó, apoštole Alláhův, udělá ti radost, když ho zabiji?"
Prorok řekl: "Ano!"
Bin Maslama poté řekl: "Dej mi tedy své svolení, abych mohl lhát a Kaíba oklamat."
Prorok odvětil: "Máš mé svolení říkat mu nepravdivé věci."(Buchárí 4,52,268)
Další, pro islám posvátný text, schvaluje muslimům porušení přísahy, pokud je to pro ně nebo pro Alláha výhodné: Abú Bakr svědomitě dodržoval své sliby, dokud Alláh neprozradil Mohamedovi způsob, jak si odčinit jejich porušení. Abú řekl: "Jestliže složím přísahu a později objevím ctihodnější přísahu, pak přijmu lepší jednání a svůj předchozí slib tak nahradím novým." (Buchárí 8,78,618)
2. Bití ženy
Křesťanství
V úvodu Bible je jasně nastíněn Boží plán s člověkem. V popisu stvoření můžeme číst: I řekl Hospodin Bůh: "Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou."(Genesis 2,18) Žena byla stvořena aby byla pro muže rovnocenným pomocníkem. Bible poté varuje před hříchem, který způsobí, že se muži budou k ženám chovat jako k podřízeným.
Křesťanství vzniká v době, kdy měly ženy vůči mužům podobné postavení, jako v současném islámu. Náprava nebyla snadná a šlo to jen pozvolna. Křesťanství totiž neměnilo svět revolucí, ale postupnou proměnou jednotlivců. Proto můžeme v Bibli číst například následující radu: "Ženy, podřizujte se svým mužům, jak se sluší na ty, kdo patří Pánu. Muži, milujte své ženy a nechovejte se k nim drsně."(Koloským 3,18+19) Pokud muž skutečně miluje ženu a nebere ji jako součást majetku a svou hračku, pak s ní bude jednat tak, aby každý den mohla poznávat jeho lásku v praxi.
Bible vede křesťany k tomu, aby pochopili, že muž a žena si jsou rovni. Nejsou stejní, každý z nich má něco jedinečného, ale z principu není jeden nadřazen nad druhého. Proto v tomto vztahu není žádné místo pro žádné násilí.
Islám
V islámu je to jiné. Žena je muži vždy podřízena a muž ji proto může bít a tím ji vychovávat. Žena by jen po výchovné lekci neměla mít modřiny ani trvalé následky. Tyto fyzické tresty jí ale mají pomoci pochopit jednou provždy, že muž je její pán a ona ho musí poslouchat na slovo: "Muži zaujímají postavení nad ženami proto, že Alláh dal přednost jedněm z vás před druhými, a proto, že muži dávají z majetků svých. A ctnostné ženy jsou pokorně oddány a střeží skryté kvůli tomu, co Alláh nařídil střežit. A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je! Jestliže vás jsou však poslušny, nevyhledávejte proti nim důvody. A Alláh věru je vznešený, veliký." (Korán 4:34)
To, co bychom neměli opomenout je skutečnost, že toto nerovnocenné postavení muže a ženy bude podle Mohameda pokračovat i v ráji, pokud se tam žena vůbec dostane. Podle Buchárí, sbírky islámských tradic, Mohamed prohlásil: "Nikdo z vás by neměl bičovat svou ženu, neboť muž bičuje otroka a zbývající část dne má s ženou pohlavní styk." Sbírka pak k tomuto prorokovu výroku přidává komentář: "Většina těchto lidí v pekle budou ženy." (Buchárí 7,62,132)
Máte pocit, že postavení ženy v křesťanství a islámu je stejné? Pokud ano, tak si přečtěte následující krátký dialog Mohameda s jednou ženou: Mohamed se zeptal: "Nemá výpověď ženy, jakožto očitého svědka, poloviční váhu svědectví muže?" Žena řekla: "Ano." Mohamed pokračoval: "Je to proto, že mysl ženy je méněcenná." (Buchárí 3,48,826)
3. Lidské oběti
Křesťanství
Bible odsuzuje lidské oběti, zvláště ty dětské. Výstižně to popisuje příběh Abrahama a jeho syna Izáka. Hospodin vyzval Abrahama, aby vzal svého syna, odvedl ho na horu a tam ho obětoval. Lidé v té době běžně přinášeli děti jako oběť svým bohům. Abraham to považoval za něco normálního a chce poslechnout. Už je na hoře a chystá se rituálně zabít svého jediného syna.
Jak to dopadlo? Podívejme se do Bible: Vtom na něho z nebe volá Hospodinův posel: "Abrahame, Abrahame!"
Ten odvětil: "Tu jsem."
A posel řekl: "Nevztahuj na chlapce ruku, nic mu nedělej! Právě teď jsem poznal, že jsi bohabojný, neboť jsi mi neodepřel svého jediného syna."
Abraham se rozhlédl a vidí, že vzadu je beran, který uvízl svými rohy v houští. Šel tedy, vzal berana a obětoval jej v zápalnou oběť místo svého syna.(Genesis 22,11-13)
O pár století později, v době, kdy vzniká židovský národ, Bůh znovu varuje: "Ať se u tebe nevyskytne nikdo, kdo by provedl svého syna nebo svou dceru ohněm..."(Deuteronomium 18,10)
Islám
Jak je to s lidskými obětmi v islámu? Pravdou je, že žádný muslim své dítě nespálí na hranici. Jiné už to je v případě, kdy může dítě využít jako živou bombu, která zničí pár nepřátel. V takovém případě neváhá.
Spousta muslimů dnes umírá jako lidská obět ve jménu Alláha a k tomuto činu je vychováváno stále více dětí. Jaká je motivace? Pro muže ráj, ve kterém bude mít desítky milenek, starajících se o jeho sexuální rozkoš. A pro děti? Alláh suď.
Správný muslim využije každou možnost, kdy může bojovat v džihádu: "Nejsou si rovni ti věřící, kteří zůstali sedět doma - kromě těch, kdož jsou neschopni, s těmi, kdož usilovně bojují za Alláha majetky svými i životy svými!" (Korán 4:95)
Mohamed k tomu dodává: "Bylo mi přikázáno vést válku proti lidstvu do té doby, dokud lidé nepřijmou, že neexistuje jiný bůh nežli Alláh a dokud neuvěří, že jsem jeho prorokem a nepřijmou všechna zjevení, která jsou skrze mne vyslovena. Když takto učiní, budu chránit jejich životy a majetek, pokud šaría nestanoví jinak. V tom případě pak jejich osud leží v rukou Alláhových." (Muslim 001,0031)
4. Spasení těch, kteří věří jinak
Křesťanství
Křesťané věří, že díky víře v Ježíše Krista získají možnost žít věčně v nebeském království. Bible ale také jasně říká, že tuto možnost mají i lidé, kteří sice nevěří stejně jako křesťané, ale snaží se podle svého svědomí prosazovat dobro: "Bůh nikomu nestraní. Ti, kteří neměli zákon a hřešili, také bez zákona zahynou; ti, kteří znali zákon a hřešili, budou odsouzeni podle zákona. Před Bohem nejsou spravedliví ti, kdo zákon slyší; ospravedlněni budou, kdo zákon svými činy plní. Jestliže národy, které nemají zákon, samy od sebe činí to, co zákon žádá, pak jsou samy sobě zákonem, i když zákon nemají. Tím ukazují, že to, co zákon požaduje, mají napsáno ve svém srdci, jak dosvědčuje jejich svědomí, poněvadž jejich myšlenky je jednou obviňují, jednou hájí. Nastane den, kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude soudit podle mého evangelia, co je v lidech skryto."(Římanům 2,11-16)
Něco podobného vyslovil i Ježíš, ústřední postava křesťanství: "Mám i jiné ovce, které nejsou z tohoto ovčince. I ty musím přivést. Uslyší můj hlas a bude jedno stádo a jeden pastýř."(Jan 10,16) Nebe není jen pro křesťany. Je pro každého člověka, který upřímně touží žít ve společnosti, kde už nebude zlo, násilí, bolest a umírání.
Islám
Z pozice muslima je spasení jasné. Nebe je určeno jen pro toho, kdo věří v Alláha a uznává, že Mohamed je poslední prorok, po kterém už žádný jiný prorok nemůže povstat: "Kdo touží po jiném náboženství než po Islámu, nebude to od něj přijato a v životě budoucím bude mezi těmi, kdož ztrátu utrpí."(Korán 3:85)
Aby bylo jasno všem, přidá Mohamed jednoznačné a rezolutní prohlášení: "Víra v očích Alláha je Islám."(Korán 3:19)
Mohl bych uvést další rozdíly, které mne vedou k přesvědčení, že pokud někdo Mohamedovi diktoval Korán, nebyl to Bůh, který stojí za vznikem Bible. Alláh má zcela jiné vlastnosti než Hospodin.
Toto poznání je jedním z důvodů, proč se neurážím, když od zastánců multikulti dostávám cejch "islamofoba". Jsem rád, že žiji ve společnosti, která mi umožňuje věřit (i nevěřit) v Boha podle svého svědomí a ne podle toho, co tvrdí Mohamed.
Naše svoboda není samozřejmostí. Pokud budeme jen mlčet a přihlížet, tak z nás současný nekontrolovatelný příliv muslimských běženců brzy udělá kolonii Islámského státu.
Je to něco, co chcete pro sebe a své děti? Já určitě ne.
Citace islámských textů převzaty z knihy Právo šaría pro nemuslimy od Billa Warnera, texty Bible podle Českého ekumenického překladu.
Předchozí článek:Znásilnění - to je jen Alláhův trest Další na podobné téma:Kolik muslimských teroristů žije mezi námi?
