Proč se stydíš za vrásky a šediny?

            „Nemám ti koupit tónovací šampón?“ ptala se mne před pár lety manželka, když začala mít dojem, že už mám těch šedin na hlavě trochu moc.

Pamatuj na svého Stvořitele ve dnech svého jinošství, než nastanou zlé dny a než se dostaví léta, o kterých řekneš: "Nemám v nich zalíbení." (Kazatel 12,6+7)

            Ještě jednou se chci vrátit k Šalomounovi a jeho úvaze o stáří. Když pocítím příznaky toho, že mne opouští mládí, mám dvě možnosti. Tvářit se, že nic necítím a snažit se jednat a vypadat, jako by mi bylo osmnáct. Nějakou dobu se mi to může dařit. Věda dnes dokáže hodně. Do nekonečna to ale nejde. Přijde čas, kdy už své vrásky a šediny nezakryji.

            Druhou možností je přijmout věci tak jak jsou a přiznat si, že mi roky přibývají a začíná další etapa mého života. Stáří asi není tím, na co se těšíme. Můžeme se s ním ale naučit žít. Znám hodně lidí, kteří jsou starší než já a jsou mnohem radostnější než spousta mladých. Nebrání se tomu, že jim ubývají síly, ale přizpůsobují tomu své životní tempo.

            S dědečkem jsem prožil spolu spoustu dobrodružství. Jak přibývaly roky a ubývaly síly, sedával rád na dvoře, odkud měl krásný výhled na zalesněné kopce. Říkal, že se mu při tom pohledu vybavují vzpomínky na vše krásné, co v životě prožil. Vyprávěl o prvních láskách. Také o stavbách, které postavil... Byl starý a mně s ním bylo dobře.

Bože, chci respektovat signály mého těla. Uč mne hospodařit s časem a radovat se z toho, co mi zbývá. Je toho ještě dost.

Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.

Minulý díl:  Běž raději sama, já se bojím ...