Řekl mi: "Vidíš, lidský synu?" Vedl mě dál a znovu mě přivedl k břehu toho potoka. Když jsem se tam vrátil, hle, na břehu potoka bylo po obou stranách velmi mnoho stromoví. I řekl mi: "Tato voda odtéká do východního obvodu, teče dolů do Araby a vlévá se do moře. Tam, kde vtéká do moře, stávají se vody zdravými. Každý hemžící se živočich bude žít všude, kam se vlévá potok. A ryb bude velmi mnoho. Neboť kam se vlévají ony vody, tam se vody moře stávají zdravými a zůstane naživu všechno tam, kam se ten potok vlévá...“ (Ezechiel 47,6-9)
V Ezechielových slovech není jen myšlenka viditelného Božího požehnání. Prorok připomíná, že je to právě Hospodin, bez kterého by život na Zemi nebyl možný. Nejsme tu díky náhodě, ale díky genialitě vesmírného architekta.
Přestože se věda snaží odhalit tajemství života, stále se jí to nedaří. Víme, z čeho se skládá buňka, umíme číst DNA, ale v čem tkví samotný život, to stále zůstává tajemstvím, které si chrání Stvořitel. Zřejmě ví proč.
Ezechielovo proroctví přináší naději pro budoucnost. Lidstvo se snaží zdevastovat přírodu a dělá z ní mrtvou zemi. Poslední slovo ale bude mít Stvořitel. Věděl, co je třeba udělat na počátku, a bude to vědět i na konci. To je dobrá zpráva.
Bože, díky, že Zemi nenecháš napospas naší hamižnosti. Díky za zprávu, že s ní i se mnou máš svůj plán. Věčný plán.
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.