Panika na hradě

            To, co je pro jednoho dobrá zpráva a naplnění dávného snu, může jiného vyděsit. Když se s lidmi sdílíme o svou radost, nezapomínejme, že to mohou vidět úplně jinak, než my.

Když se narodil Ježíš v Judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: "Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit." Když to uslyšel Herodes, znepokojil se ... (Matouš 2,1-3)

            Do Jeruzaléma přišli „mudrci od východu“. Věnovali se studiu starých svitků a jejich život ovlivňovala i astrologie. Teď jsou v Jeruzalémě a hledají krále, který se tu měl, podle jejich poznání, nedávno narodit.

            Pro Židy je to dobrá zpráva. Vidí v ní naplnění starých proroctví o narození mesiáše, krále, který jim přinese svobodu od Římanů. Pro krále Heroda to je zpráva nepříjemná. V jeho sídle propuká panika. Král má strach, že přijde o svůj trůn a tak podniká maximum pro to, aby se té „nové konkurence“ zbavil.

            Z vlastní zkušenosti vím, že přijetí Ježíše jako „mesiáše“ přináší v životě spoustu změn. Možná i proto je dnes tolik lidí, kteří odmítají křesťanství. Jsou spokojeni s tím jak žijí a nemají potřebu na tom něco změnit.

            Je to škoda. Já osobně nelituji, že jsem se rozhodl pro život s vírou. Přináší mi životní jistoty, pokoj v nitru, radost a také odvahu dívat se i v přicházejícím stáří do budoucnosti.

Bože, jsem rád, že se narodil „mesiáš“. Díky tomu tu je někdo, kdo mi pomáhá poznat Tvou skutečnou povahu i lásku.

Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.

Minulý díl:  Nežádoucí ...