Zákon nesmí bránit dobru

            Nedávno jsem v nouzi přehlédl zákaz vjezdu. Zastavili mne policisté, a přestože jsem vezl nemocnou ženu, zdržovali a ještě chtěli pokutu.

Ježíš jim řekl: „Ptám se vás: Je dovoleno v sobotu činit dobře, či zle, život zachránit, či zahubit?“ Rozhlédl se po nich a řekl tomu člověku: „Zvedni tu ruku!“ On to učinil a jeho ruka byla zase zdravá. (Lukáš 6,9+10)

            Židovští duchovní nebyli pro své pojetí Zákona schopni vnímat potřeby lidí ve svém okolí. Místo, aby jim sloužili, raději vymýšlí nová nařízení, kterými lidem život ještě komplikují.

            Ježíš také respektuje Zákon. Ctí sobotu jako biblický den odpočinku, což mu ale nebrání v pomáhání potřebným.

            V evangeliích se setkáváme s dvojím přístupem k tomu, jak brát biblická pravidla a zásady. První bývá často nazýván „zákonictvím“. Je to bigotní lpění na tom, že je třeba zákon ctít i za cenu, že tím ubližuji sobě, nebo jiným. S tímto přístupem se dnes smutně potýká islám.

            Ježíš ukazuje na druhou možnost.

Vždy, když mám pocit, že mi mé pojetí Zákona brání vykonat něco, co by pomohlo někomu jinému, bych se měl ptát: „Co by na mém místě udělal Ježíš?“ Tuto zásadu jsem slyšel poprvé už jako dítě. Od té doby mi tato prostá otázka mnohokrát pomohla. Je to jednoduchá a prostá rada. Mohu ale říci, že pokud jsem se jí držel, nikdy jsem nelitoval.

Bože, chci respektovat Tvůj Zákon. Pomáhej mi, aby mi mé chápání Zákona nebránilo vidět potřeby druhých. Díky.

Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.

Minulý díl:  Zdraví nepotřebují lékaře ...