Od 1. ledna jsme spolu přemýšleli o tom, jakou roli hrálo na počátku všeho Slovo – Bůh – Ježíš Kristus. Dnes tento roční "seriál" zamyšlení inspirovaných Biblí končí. (Na podzim 2017 vyjde v knižní podobě.)
„Milost Pána Ježíše se všemi.“ (Zjevení 22,21)
Myslím, že to není náhoda, že celá Bible končí "milostí". Mnoho lidí si věří, že si nebe a věčnost zajistí svým vzorným životem nebo dobrými skutky.
Apoštol Jan prožil s Ježíšem tři roky jeho pozemské služby a navíc se mu Ježíš zjevoval i během jeho vyhnanství na ostrově Patmos. Pokud by se někdo mohl odvolávat na svůj vzorný život a spoustu dobrých skutků, pak by to byl určitě Jan. Přesto v poslední větě své knihy přeje všem milost. Všem, tedy i sobě. I on sám spoléhá na Ježíšovu odpouštějící milost.
Za námi je další rok a my máme možnost bilancovat. Určitě najdeme spoustu toho, na co jsme hrdí a čím bychom se dokonce mohli i chlubit. Stejně tak se v těch dvanácti měsících určitě staly i události, na které pyšní nejsme. Proto bychom měli být vděční i za tuto poslední větu celé Bible, díky které se můžeme znovu spolehnout na Boha a jeho milost.
Během roku jsme prošli dějiny naší planety od počátku přes hříšnou minulost a nyní je před námi nový začátek, po kterém už nebude žádný konec. Naše "věčnost" stojí a padá s Ježíšovou milostí. Věřím, že ji přijmete a že se jednou díky tomu všichni setkáme v Božím věčném království.
Pane Ježíši, tys slíbil, že se vrátíš, abys i na naší planetě nastolil království lásky a milosti. Těším se, že už brzy splníš svůj slib.
Článek je součástí mozaiky, kterou postupně vytvoří 366 dílů série s názvem "Na počátku všeho bylo Slovo". Najdete je v rubrice se shodným názvem.
Minulý díl: Pane, těším se na Tebe!
