Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

„Já se smrti nebojím!“

30. 07. 2017 9:15:50
„Bojíš se smrti? Já ano.“ Tato slova jsem slyšel od starého muže, kterého jsem navštívil v nemocnici. Krátce předtím se dověděl, že jeho nádor se nedá operovat.

Tehdy jsem nedokázal odpovědět, protože jsem si podobnou otázku do té doby nikdy nepoložil. Byl jsem mladý a zdravý. O pár let později jsem čekal na výsledek histologie a tenkrát mi poprvé došlo, že bude-li výsledek pozitivní, mohu zemřít.
Uvědomil jsem si také, že existuje více „strachů“. Nejen ze smrti jako takové, ale i z toho, jak budu umírat, nebo jak můj odchod zvládnou mí blízcí a také, jak by zvládla život beze mne má rodina – manželka a malé děti.

Od té doby jsem byl u umírání více lidí a nepotkal jsem ani jednoho člověka, který by se nebál alespoň jedním ze jmenovaných strachů.
Jistě, setkal jsem se s lidmi, kteří tvrdili, že se smrti nebojí, jenže nikdo z nich se v té chvíli „nedíval smrti do očí“. Během školení, které nás mělo vybavit vším potřebným pro práci s umírajícími v hospici, jsme tuto otázku také řešili. Až na jednu paní jsme všichni přiznali, že máme ze smrti respekt. Jen ona tvrdila, že pro ni smrt nic neznamená. Věřila na převtělování duše a smrt podle ní neexistuje. Nepřeli jsme se s ní. Byla mladá, a tak jsme věřili, že brzy zjistí, jak se věci mají, až se v hospici setká s umíráním a smrtí.

Včera jsem se na serveru VTM.zive.cz dočetl, že „nejmenší hrůzu ze smrti mají hluboce věřící lidé a ateisté“. K takovému závěru dospěl výzkum týmu odporníků z University of Oxford.
Přemýšlím nad tím, zda je to pravda. Docházím k závěru, že záleží na tom, kdy a jak se ptáme lidí na jejich strach ze smrti. Jak už jsem se zmínil, všichni umírající, se kterými jsem se setkal, měli ze smrti respekt. Všichni měli obavy, jak to zvládnou oni i jejich blízcí.
Rozdíl jsem poznal, až když přišlo samotné umírání. Právě to odhalilo, jak silná byla jejich víra, nebo jejich nevěra. Ve chvíli odcházení z tohoto světa mne i ateisté prosili, abych se za ně modlil a byl s nimi.

Dovolím si vzpomenout tři příběhy. Jeden bude o hluboce věřící ženě, druhý o věřícím muži a třetí o člověku, který celý život tvrdil, že je ateista.

Příběh první:
Je to moje poslední vzpomínka na mou babičku. Přijel jsem za ní do nemocnice. Po mozkové mrtvici nemohla mluvit a vydávala jen takové zvláštní zvuky. Viděl jsem na ní, že jí něco nahání hrůzu. Nakonec jsem našel způsob, jak s ní komunikovat. Zjistil jsem, že ji trápí jedna konkrétní situace v rodině, kterou zavinila svým jednáním a teď má obavy, že když zemře s tímto nevyřešeným „hříchem“, Bůh ji kvůli tomu zatratí. Slíbil jsem jí, že to jejím jménem urovnám a pak jsem se s ní modlil. Její tvář se najednou zklidnila. Když po chvílí usnula s úsměvem na tváři, potichu jsem se vzdálil. Asi půl hodiny nato zemřela a podle paní doktorky jí úsměv zůstal i v té poslední chvíli.

Příběh druhý:
Je to už pár let, co jsem dostal mail od ženy, kterou jsem neznal. Psala o svém tatínkovi, který prý celý život chodil na bohoslužby. Pak onemocněl a nyní umírá, ale bojí se zemřít. Má prý panickou hrůzu ze smrti. Dověděl jsem se, že tento muž se celý život chlubil, jak z něj víra postupně dělá dokonalého člověka. Tvrdil, že jen dokonalí lidé mohou jít do nebe. Jenže teď umíral a dokonalý nebyl. Celý život věnoval své „dokonalosti“ a tak neměl čas poznat Boha a jeho lásku. Zapomněl, že Bible hovoří o spasení jako o daru... Napsal jsem jeho dceři, že by bylo dobré, aby k tátovi pozvala pastora, který by mu pomohl. Poděkovala a pak už se neozvala, takže vlastně ani nevím, jak to s ním nakonec dopadlo.

Příběh třetí:
Viktor byl velice úspěšný manažer. Celý život se věnoval kariéře. Šéfoval několika známým podnikům a věřil, že to tak bude i nadále. Jenže pak přišla zákeřná nemoc a rychlý pád dolů. Do nemocnice za ním nepřišla manželka ani dcera. Neměly proč. Vždyť on byl celý život jen v práci, která byla jeho jediné hobby, nebo se s kamarády proháněl na horském kole v divoké krajině. Odcizili se. On si žil svůj život naplněný prací a kamarády, jeho manželka s dcerou měly zase svůj život. Pár hodin před jeho smrtí se u jeho postele zastavila zdravotní sestra, kterou už znal. Občas s ním prohodila pár slov a když ho ošetřovala, vždy ho pohladila. Byla hluboce věřící křesťanka a on jí zase říkal, že v Boha nevěří. Když mu ten večer nabídla modlitbu, neprotestoval. Jen tiše poslouchal její slova. V modlitbě o něm hovořila se svým Bohem a prosila ho, aby dal tomuto člověku do jeho nitra víru. V té chvíli mu po tváři začaly téct slzy. Když zaznělo její „amen“, pohnuly se i jeho rty. V noci pak zemřel...

Bojíte se smrti? Já mám před smrtí respekt a mám obavy z toho, jaké bude mé umírání. Přesto věřím, že až to nastane, nebudu sám. Věřím, že stejně jako má babička nebo Viktor budu mít někoho, kdo mne v té chvíli chytí za ruku, pomodlí se a bude mi nablízku. Věřím, že v té chvíli se mnou bude i Bůh, který mne provází většinu mého života.
Bojíte se smrti? Není ostuda přiznat, že se na smrt netěšíme. Možná bychom ale už dnes mohli udělat něco pro to, aby se náš respekt před smrtí nezměnil jednou v hrůzu.
Co? To už je na vás. Nevím totiž, zda jste věřící nebo ateisté.

Autor: Vlastík Fürst | neděle 30.7.2017 9:15 | karma článku: 24.29 | přečteno: 608x

Další články blogera

Vlastík Fürst

Ticho, až z toho uši bolí

„To je hrozné, jaký tu máte hluk“, lamentovala jedna příbuzná na naše bydlení v Brně, když se zastavila na návštěvu. „Pořád tu hlučí auta a houkají sanitky“, dokončila svůj posudek našeho domova.

16.8.2017 v 20:35 | Karma článku: 12.82 | Přečteno: 346 | Diskuse

Vlastík Fürst

Já nechci do blázní!

Někteří lidé nám do života vlétnou nezvaně jak velká voda a podobně to po nich vypadá, jakmile zase zmizí. Jiní přicházejí pomalu, nenápadně a po krůčcích. Když se pak podobně i vytratí, zůstávají na ně příjemné vzpomínky.

11.8.2017 v 20:15 | Karma článku: 20.41 | Přečteno: 439 | Diskuse

Vlastík Fürst

Potkal jsem smutnou princeznu

Jakmile jsem ráno uviděl zamračenou oblohu, měl jsem radost. Těšil jsem se, že se konečně ochladí. Nikdy jsem letní vedra neměl moc rád, a to letošní mi připadá skutečně rekordní.

4.8.2017 v 20:15 | Karma článku: 21.78 | Přečteno: 538 | Diskuse

Vlastík Fürst

Ortel nad příznivci skupiny Ortel?

Sedím ve stínu na pláži a v rychlosti pročítám zprávu o tom, že dva lidé stanou před soudem, protože vyhrožovali Radku Bangovi.

1.8.2017 v 15:05 | Karma článku: 37.83 | Přečteno: 1593 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Vlastík Fürst

Ticho, až z toho uši bolí

„To je hrozné, jaký tu máte hluk“, lamentovala jedna příbuzná na naše bydlení v Brně, když se zastavila na návštěvu. „Pořád tu hlučí auta a houkají sanitky“, dokončila svůj posudek našeho domova.

16.8.2017 v 20:35 | Karma článku: 12.82 | Přečteno: 348 | Diskuse

Vlasta Fišrová

Jak jsem ve zlatém chrámu mluvila s kamennou hlavou

Ve snu jsem se ocitla v jednoduše vybaveném chrámu, zalitém světlem. Podlaha i zdi měly zlato okrovou barvu, v pozadí tři menší románské sloupy. Kamenné plastiky hlavy jsem se zeptala na cestu a ona mi odpověděla.

16.8.2017 v 6:07 | Karma článku: 5.42 | Přečteno: 135 | Diskuse

Anna Rathkopf

První rande s chemoterapií

V pátek jsem měla svoje první rande s chemoterapií. Jak už to bejvá někdy se rande vydaří a někdy zase ne.

14.8.2017 v 15:50 | Karma článku: 22.47 | Přečteno: 763 | Diskuse

Patrik Juda

Dvě britské obludy s dítětem a královna českých pedofilů ze strany Zelených

Další krůček. První rodina, kde máma je táta, táta je máma a 4 letý syn je vychováván jako pohlavně neutrální osoba. U nás prý ještě není dobojováno, říká zelená radikálka. "Zrušte sexuální i rodové normy a očistěte pedofily."...

14.8.2017 v 15:13 | Karma článku: 42.67 | Přečteno: 2528 | Diskuse

Jana Aulehlová

Střídavá péče a Tedík

U dětí se to stává, ale u psa? Oba ho milují, jako kdysi sebe navzájem. Ani jeden se ho nechce vzdát ve prospěch toho druhého.

14.8.2017 v 15:09 | Karma článku: 10.06 | Přečteno: 334 | Diskuse
VIP
Počet článků 2687 Celková karma 22.18 Průměrná čtenost 750

Tvor, který má právo na svůj názor i pohled na svět a také právo se mýlit, protože neomylný je jen Bůh.

Seznam rubrik

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.