V nadpise jsem použil text z Kralického překladu. Moje první Bible byl právě tento překlad a tak mám ve své hlavě uložen Davidův žalm v krásné staročeštině. V překladu Průvodce životem zní první část tohoto krásného žalmu takto:
"Když Bůh je můj pastýř,
co by mi mohlo chybět?
Pase mne na zelených pastvinách,
vodí mne k poklidným napajedlům.
Být s ním, je pro mne osvěžení
i záruka, že nesejdu z cesty.
I kdybych musel jít údolím stínu smrti,
budeš mi, Bože, nablízku, čeho bych se bál?
Tvůj prut i hůl jsou mým potěšením." (Žalm 23,2-4)
Myslím, že je škoda, že slova tohoto žalmu zaznívají nejčastěji na pohřbech. David ho nepsal před smrtí. Naopak, psal ho v době, kdy překonal největší problémy a zažíval úžasné Boží požehnání.
Přemýšlel jsem nad tím, proč jsem ještě na tato Davidova slova neměl nikdy kázání. Možná proto, že při jejich čtení jsou vždy nejvíce zasaženy mé emoce. Najednou jsem někde v Nízkých Tatrách, ležím na krásně rozkvetlé louce a pozoruji baču, který pase ovečky. Okolo pobíhá jeho pes a já si připadám jako v ráji. V ruce mám pořádný krajíc chleba, na něm ovčí sýr a vše to zapíjím žinčicí.
Davidův žalm ve mně probouzí vzpomínky na vše krásné, co jsem doposud zažil. Třeba to, jak mne táta vzal s sebou na Brněnský veletrh a ukazoval mi spoustu krásných věcí, kterým jsem sice nerozuměl, ale protože je obdivoval můj táta, tak jsem je obdivoval také...
Cesta životem není snadná. Často nevím, jak dál. Stojím na rozcestí a dumám, kterou cestou se dát. V takových chvílích očekávám, že mi Bůh ukáže, po které cestě mám jít. Ne vždy rozumím tomu, jak mne vede. Věřím ale, že s ním nemohu zabloudit.
Genialita Davidovy písně je v tom, že nám přináší úlevu i od negativních emocí. Najednou nemáme strach ze smrti a z umírání. Nebojíme se, co bude s našimi milými, až nám smrt zastře zrak. Je nám jasné, že tak, jako Hospodin "pásl" nás, se postará i o ně. Zabezpečí je vším, co budou potřebovat, abychom se jednou mohli po vzkříšení sejít u našeho nebeského Pastýře.
Jsou tu ale slova, kterým jsem dlouho nerozuměl. Jak to David myslí s tím prutem a holí? Pak jsem jednou viděl obrázek pastýře, který měl v ruce zvláštní hůl. Tak trochu se podobala papežské berle.
Na jedné straně má pastýřská hůl ostrou špici, na druhé je ohnutá jako čakan. Dostalo se mi vysvětlení, že tím bodcem chrání pastýř ovečky před dravou zvěří. Možná, že David, který sám pásl ovce, podobnou holí zabil lva, který napadl jeho stádo.
Tou druhou stranou hole zase pastýř může vytáhnout ovečku, která zapadla do strže. Podebere ji a pak ji nazdvihne a pomůže jí ven. Pak jí ošetří rány a stará se o ni, dokud se úplně neuzdraví.
Jsem rád, že mám takového pastýře.