Blahobyt – zloděj radosti a štěstí
Tím dárkem byl závěsný držák monitoru. Nebylo to nic drahého, určitě do pěti set korun. Jenže oni se radovali z toho, jak to teď bude jednodušší při práci na počítači, který měli doma a na kterém se střídali. Těšili se, že si teď při „střídání“ bude každý moci nastavit vzdálenost tak, aby vyhovovala jeho očím i krční páteři.
Zaujali mne, protože na nich bylo vidět, jak jsou šťastní a radostní. Kolem stálo spousta lidí, čekajících na šalinu, ale z nikoho nevyzařovalo tolik prosté radosti, jako z této rodiny. Po chvíli nasedli do šaliny a odjeli, zatímco my ještě asi minutu čekali na náš spoj.
Uvažoval jsem, kdy naposledy jsem se cítil tak bytostně radostný, jako oni, ale nějak jsem si nemohl vybavit ten správný okamžik.V posledních létech jsme si pořídili spoustu věcí, ale taková radost, jakou jsem viděl na těch třech, z nás určitě nevyzařovala.
Nakonec jsem se ve vzpomínkách vrátil do dětství. Na dobu budování socialismu dnes mnozí vzpomínají jako na život v rajské zahradě, ale já takové vzpomínky nemám. Byli jsme početná rodina a máma občas večer nevěděla, z čeho bude druhý den vařit, když byla spíže prázdná a peněženka vlastně také...
Právě z té doby se mi vybavují vzpomínky na chvíle, kdy jsme společně slavili narozeniny některého z nás. Každý dostal zákusek. Tehdy i ze mne zářila podobná radost, jakou jsem viděl u těch tří.
Vybavila se mi vzpomínka, jak jsme byli pozvaní na svatbu. Tam byl k obědu řízek. Ten nepatřil k našemu pravidelnému jídelníčku a tak jsem se na něj také těšil...
Spousta lidí věří tomu, že štěstí a radost jsou přímo úměrné tomu, kolik toho získají a nashromáždí. Jenže ono to tak není. V obchodě vídám lidi, kteří si kupují luxusní zboží, ale v jejich obličeji není ani stopa té radosti, kterou jsme viděl u těch tří.
Přemýšlím, co přináší radost mně. Dnes bychom si zákusek i řízek mohli koupit každý den a peněženka by to moc nepocítila. Nehledám proto radost ve věcech, ale spíše ve vztazích.
Největší radostí je naše malá vnučka. Jednou týdně, vždy v úterý, za ní vyrážím do Prahy a domů se sice vracím unavený, ale radostný a šťastný.
Dalším zdrojem radostí je spokojenost ve tvářích mých nových kamarádů v klubu seniorů, který jsme nedávno založili v prostorách brněnské Adry. Těší mne, jak se na naše pravidelné čtvrteční odpoledne všichni těšíme.
V pondělí mi zase dělá radost, když se nám v naší divadelní dílně daří krůček po krůčku připravovat představení, na kterém se s třemi seniorkami pokusíme s trochou humoru a nadsázky podělit o naše životní zkušenosti.
A tak bych mohl pokračovat ve výčtu každodenních zdrojů radosti.
Přiznávám, že už se neumím tak moc radovat z nových věcí. Spíše pociťuji vděčnost za to, že se nemusím stresovat, když se mi podaří něco rozbít, protože vím, že mám dost na to, abych to rozbité nahradil novým.
Učím se radovat z toho, že ač senior, mohu být stále nějak užitečný. Také se učím radovat z toho, že když sám potřebuji pomoc, mám po ruce vždy někoho, kdo se o mne postará. Tohle učení je pro mne ale mnohem náročnější.
Ano, blahobyt krade radost z nových věcí. Jsou ale radosti, které nám vzít nedokáže. Můžeme se o ně připravit jen my sami, pokud se tomuto druhu radosti nenaučíme.
Přeji i vám příjemný den. Ať z nás všech vyzařuje radost a spokojenost, navzdory tomu, co nás dnes potká.
Vlastík Fürst
Včera básníkem, dnes atentátníkem
Slovensko včera zažilo šok – jedenasedmdesátiletý básník Josef Cintula vytáhl zbraň a vypálil několik kulek, z nichž tři skončily v těle slovenského premiéra. Poeta vyměnil boj slovem za skutečnou zbraň...
Vlastík Fürst
Jourová se prý úplně zbláznila
Tvrdí to o ní Andrej Babiš. Není to sice žádná žhavá novinka, protože to zveřejnil už před měsícem, přesto nebude na škodu se u jeho vyjádření ještě jednou na chvíli zastavit.
Vlastík Fürst
8. květen – nejdůležitější výročí mého života
V mém životě je mnoho významných dnů, ale 8. květen je od roku 1986 tím nejdůležitějším a nejvýznamnějším výročím a svátkem mého života.
Vlastík Fürst
Na fotce nestárneme
Díváte se rádi na své fotky? Třeba na momentky ze svého dětství? Nebo na ty maturitní či dokonce svatební? Já osobně se k tomu dostanu jen velmi zřídka, přesto je mám rád.
Vlastík Fürst
Ano, bude hůř
Nedávno se mi vybavila hláška z filmu „Byl jednou jeden polda“. Konkrétně památná slova policejního patologa: „To si, pane kolego, takhle operuji, operuji a najednou koukám! Já pitvám, pitvám!“
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Novotný je na vyhazov z ODS. Výroky o Slováčkové překročil hranici, řekl Benda
Starosta Řeporyjí Pavel Novotný překročil hranice, které by se překračovat neměly, kritizoval v...
Do Gazy dorazily po americkém provizorním molu první kamiony s pomocí
Do Pásma Gazy se ráno dostaly první dodávky humanitární pomocí přes provizorní molo, které tam ve...
Muž ve Francii se pokusil podpálit synagogu, policisté ho zastřelili
Policie v Rouenu na severu Francie v pátek ráno zastřelila muže, který se pokoušel podpálit...
Opilý muž si ohříval jídlo a usnul. Policisté se do bytu dostali beranidlem
Dramatickou službu měli dva ostravští policisté. Beranidlem se museli dostat do bytu v obvodu...
Útěk splašeného koně mezi diváky na dostizích vyšetřuje policie jako nedbalost
Incident z minulého týdne, při kterém v diváckém prostoru dostihového závodiště v Pardubicích...
Akční letáky
Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!
- Počet článků 3339
- Celková karma 29,20
- Průměrná čtenost 784x
Mám rád diskuze, ve kterých se dovím něco nového. Pochopím ale i ty, kteří si jen potřebují schladit žáhu. Pokud jim to pomůže jako terapie nebo detox, má to smysl.
Jsem jen člověk s právem zmýlit se, protože neomylný je prý jen Bůh.
Seznam rubrik
- Inspirováno biblickým Žalmy
- Novozákonní rezonance
- Na počátku všeho bylo Slovo
- Rady moudrého starce
- Komentáře
- Křesťanství je...
- Kuchař pro začínající kuchaře/
- Paprsky
- Přísloví a Perly krále Šalamou
- 50+
- Společnost
- Střípky nejen z prázdnin
- Vážím si
- Vztahy
- ZOO nebo ráj ?
- Život není fér
- Osobní
- A co když žádný Bůh není?
- Co když Bible nelže?
- Dopisy apoštola Petra
- Evangelium svatého Pavla
- Hádanky
- 365 dnů s Matoušem
- Viděl jsem Boha
- Pořádek nebo anarchie?
- Začalo to zklamáním
- sobotní blog
- Jaký je Bůh ?