Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Hvězdná válka v Bibli

Viděli jste Hvězdné války? Nebo Supermana a další "fantastické" americké filmy? Jako kluk jsem o nich jen slyšel od těch, kteří se dostali na západ. Pak padla železná opona a s jejím pádem jsem se konečně dočkal. Naše kina se předháněla v nabídkách těchto kultovních filmů.

U mne setkání s Hvězdnými válkami skončilo rozčarováním.  To, co jsem viděl, mi zas až tak fantastické nepřipadalo. Přesto mi z nich něco zůstalo. Představa, že "vesmírné války" vedou k zániku celých civilizací i ke zničení obydlených planet.

Možná vás překvapí, že i Bible popisuje vesmírnou válku. Už jsem se o ní zmínil v předchozích částech. Bylo to v souvislosti se zánikem zla i jeho původce ďábla. Píše o tom kniha Zjevení Jana: "A strhla se bitva na nebi: Michael a jeho andělé se utkali s drakem. Drak i jeho andělé bojovali, ale nezvítězili, a nebylo již pro ně místa v nebi. A veliký drak, ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který sváděl celý svět, byl svržen na zem a s ním i jeho andělé." (Zjevení 12,7-9)

Díky Bibli už víme, že ďábel bude nejen poražen, ale nakonec bude také zničen a spolu s ním všechno zlo a všechny bytosti, které si život bez zla neumí představit. Otázkou je, kdo je tím tajemným hrdinou, kterému dává Bible jméno Michal. Přímou odpověď v Bibli nenajdeme.

Pojďme tedy společně pátrat. Ten, kdo porazí ďábla, má podle poslední biblické knihy Zjevení jméno Michal. V první knize Bible je napsáno, že vítěz nad ďáblem bude potomkem ženy. Evangelisté i další novozákonní autoři hovoří o tom, že tím, kdo porazil ďábla, je Ježíš. On tedy může být tím tajemným Michaelem.

V čem je Ježíš jedinečný? Proč podle Bible mohl ďábla porazit jen on? Odpověď musíme hledat hned na počátku zla na naší zemi. Spousta lidí se domnívá, že první hřích spočíval v tom, že Eva utrhla a pak spolu se svým mužem jedla zakázané ovoce. To je omyl.

Hřích našich prarodičů spočíval v tom, že uvěřili hadovi: "Vy opravdu věříte tomu, co vám říká Bůh? Vy si opravdu myslíte, že vás má rád? Kdyby vás měl rád, tak by vám nezakázal tohle ovoce. Podívejte, já jsem snědl pár kousků a už mluvím jako člověk. Co myslíte, že se s vámi stane, když ho také pár kousků sníte? Nestanou se z vás bohové? Nevěřte tomu, co vám říká Bůh. Věřte tomu, co právě teď vidíte a slyšíte..." (parafráze podle Genesis 3,1-6)

Podívejme se na chvíli do Janova evangelia. Jan Křtitel, židovský reformátor, prohlásil o Ježíši zajímavá slova: "Hle, beránek Boží, který snímá hřích světa." (Jan 1,29) Co je na těch slovech tak zajímavé? Logicky bych očekával, že Jan o Ježíši prohlásí, že snímá HŘÍCHY světa. On ale prohlásí, že Ježíš "snímá HŘÍCH světa."
Proč to jednotné číslo? Copak jsme všichni za celé dějiny lidstva spáchali jen jeden hřích? Jan chce říci, že nás Ježíš zbaví základního hříchu. V čem tento hřích spočívá? Jeho podstatou je nevíra v Boží lásku a dobrotu. Ďáblovi se v mysli většiny z nás podařilo z Boha udělat bestii, která čeká na naši chybu, aby nás pak mohla potrestat.

Je Bůh opravdu tak zlý? Opravdu má radost z toho, když nás může trestat? Nebo je dobrý a laskavý? Mám věřit tomu, co o sobě říká Bůh, nebo mám raději vidět Boha očima ďábla?

V roce 1989 jsem dostal publikaci o tom, čemu věří Svědkové Jehovovi. "Je to pravda?" Tahle otázka se mi stále vracela, když jsem pročítal to, co v ní bylo napsáno. Myslel jsem si, že autor knihy tyto věřící pomlouvá a vymýšlí si o nich nepravdy. Nakonec jsem se rozhodl, že se s nějakým Svědkem Jehovovým musím seznámit.
Podařilo se mi to celkem brzy. Když nás navštívili, měl jsem už připravené otázky. O hodinu později odcházeli a já věděl, že kniha o nich nelhala. Přiznám se, že mi z toho bylo smutno.

Jak je to s Bohem? Opravdu je láska? Mohu to nějak zjistit? A zde se opět dostáváme k jedinečnosti Ježíše Krista. Podle Bible je Ježíš Bůh, který se stal člověkem. Apoštol Pavel píše ve svém dopise Filipským křesťanům: "Nechť je mezi vámi takové smýšlení, jako v Kristu Ježíši: Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí.
A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.
Proto ho Bůh vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno, aby se před jménem Ježíšovým sklonilo každé koleno - na nebi, na zemi i pod zemí - a k slávě Boha Otce každý jazyk aby vyznával: Ježíš Kristus jest Pán." (Filipským 2,5-11)

Bůh - Ježíš Kristus - žil v nebi. Když člověk uvěřil ďáblově lži, rozhodl se pro záchrannou misi. Ježíš se narodil jako člověk, aby svým životem ukázal, jaký je Bůh.

Protože se k Ježíši budeme vracet i v dalších dílech této série, vybral jsem pro dnešek jen jeden příběh z jeho života. Odehrál se v době, kdy už byl Ježíš velice populární u prostých lidí. Židovští duchovní vůdci ho ale tak nenáviděli, že se ho rozhodli zabít. Hledali nějakou záminku a když ji nemohli najít, tak nastražili léčku.

Apoštol Jan po létech vzpomíná: Ježíš odešel na Olivovou horu. Brzy ráno se vrátil do chrámu, sedl si tam a začal učit shromážděný dav.
Za chvíli k němu znalci Zákona a farizeové přivedli jednu ženu přistiženou při nevěře. "Mistře," oslovili Ježíše, "tuto ženu jsme přistihli při cizoložství. Mojžíšův zákon je přísný. Odsuzuje ji ke smrti ukamenováním. Co ty tomu říkáš?" Čekali, že jim Ježíšova odpověď poskytne záminku k jeho odsouzení.
Ježíš však mlčel, sklonil se k zemi a psal něco prstem v prachu. Žalobci stále dotírali, aby odpověděl. Ježíš se vzpřímil a řekl: "Kdo z vás je bez hříchu, ať po ní hodí první kamenem!" Pak se znovu sklonil a psal po zemi.
Jeho slovy byli zahanbeni. Ozvalo se v nich svědomí, a tak jeden po druhém odcházeli – ti nejváženější jako první.
Nakonec zůstal Ježíš s tou provinilou ženou sám. Znovu se vzpřímil a zeptal se žena: "Kam se poděli tvoji žalobci? Žádný z nich tě neodsoudil?"
"Ne, Pane," odpověděla žena.
"Já tě také neodsuzuji," řekl Ježíš. "Jdi, ale už nehřeš!" (Jan 8,1-11)

K tomu, abychom tento příběh mohli dobře pochopit, potřebujeme malou exkurzi do Starého zákona. Krátce poté, co Bůh vyvedl Abrahamovy potomky z Egyptského zajetí, začal z této tlupy bývalých otroků budovat Izraelský národ.

Jako otroci uměli jen poslouchat. Neměli žádné zábrany, morálka jim byla cizí. Bůh začal tím, že prostřednictvím Mojžíše vydal zákony, které měly židy kultivovat. Jeden paragraf Mojžíšova zákona říkal: "Kdo se dopustí cizoložství s ženou někoho jiného, kdo cizoloží s ženou svého bližního, musí zemřít, cizoložník i cizoložnice." (Leviticus 20,10) O pár let bylo znění tohoto paragrafu ještě doplněno: "Když bude přistižen muž, že ležel s vdanou ženou, oba zemřou: muž, který ležel se ženou, i ta žena. Tak odstraníš zlo z Izraele." (Deuteronomium 22,22)
Zákony neměly být samoúčelné. Měly postupně vštěpovat Izraelcům základní prvky morálky. Bůh si přál, aby si začali vážit sebe i druhých. Chtěl, aby poznali, že vedle ceny života jsou i další hodnoty, které mají velkou cenu. Jednou z nich bylo i manželství a rodina.

Po tomto malém výletu do dějin Izraele jsme už teď schopni odhalit jeden docela podstatný problém v celé kauze. Když znalci zákona k Ježíši dovlekli nevěrnou ženu, na někoho zapomněli. Měli přivést i muže, který byl s touto ženou v posteli.

Možná si mysleli, že Ježíš tento nedostatek jejich žaloby přehlédne. Mýlili se. Ježíš znal zákon velice dobře. Nakonec, byl to on, kdo jako starozákonní Hospodin Mojžíšovi diktoval jednotlivé paragrafy zákona. Teď se sklonil k zemi a něco psal. Možná psal do prachu na chrámovém nádvoří znění paragrafu, na kterém postavili znalci zákona svou obžalobu. Možná tam psal hříchy některých z nich.

Zpočátku tomu, co psal, tito izraelští soudci nevěnovali pozornost. Byli tak zaujati svou touhou po Ježíšově smrti, že si ani neuvědomili, co to píše. Pokřikovali na něj, aby konečně odpověděl na jejich otázku. Věřili, že ho dostali do pasti, ze které už neuteče.

Řekne-li, že mají nevěrnou ženu ukamenovat, okamžitě ho poběží udat Římanům. Žádný žid totiž nemá právo nad někým vynést rozsudek smrti. To mohl udělat jen zástupce římské vlády. Když Ježíš prohlásí, že Mojžíšův zákon platí a žena musí být ukamenována, označí ho za vzbouřence, který chce svrhnout římskou vládu nad Palestinou.

Pokud Ježíš prohlásí, že si žena smrt nezaslouží, udají ho zase za narušování židovských pravidel. V tom případě by ho velerada odsoudila k smrti a pak by požádali Piláta, aby jejich rozsudek potvrdil.

Co Ježíš udělá? Dostanou ho jeho nepřátelé?
Ježíš o tom všem dobře věděl. Když na něho dotírají, aby odpověděl, vstane a vyzve žalobce, aby začali s kamenováním. Říká jim: "Pokud jste tak přesvědčeni, že Mojžíšův zákon stále platí, začněte. Pokud je mezi vámi někdo, kdo o sobě může říci, že sám nezaslouží podobný trest, ať vezme kámen a zahájí popravu. Má někdo z vás takovou odvahu, aby na sebe vzal tuto zodpovědnost? Nezapomeňte, že se pak z toho nebudete zodpovídat jenom Římanům, ale i Bohu!"
Pak se zase skloní a pokračuje v psaní do prachu. Píše tam jejich tajné hříchy? Píše o tom, co se snaží ukrýt před světem i před Bohem?

Nevím, co tam psal. Faktem ale zůstává, že teď se všichni dívají, co to vlastně píše. Čtou a jejich svědomí začíná pracovat. Obviňuje je z jejich vlastních hříchů. Pomalu se začínají vytrácet. Jako první odcházejí ti nejstarší a nejváženější. Po nich pak další a další, až tam nakonec zůstane jen Ježíš a nevěrná žena.

Líbí se mi, jak to formuluje překlad Bible Kralické: "I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojící." Ježíš a nevěrná žena. Co bude teď? Co jí řekne Ježíš? Prohlásí, že se nic nestalo? Pronese, že ruší platnost Desatera, že odteď už nevěra není hříchem?

Nic takového se nestalo. Nejprve společně zjišťují, že žádný znalec zákona nenašel odvahu odsoudit tuto nešťastnou ženu. Ježíš se na ni podívá a pak jí řekne: "Ani já tě neodsuzuji. Jdi a už nehřeš!"

Ježíš v této chvíli ukázal, co je cílem zákona. Zákon má ukázat na náš hřích. Má nás přivést k Ježíši. Pokud svého jednání litujeme, Ježíš nám nabídne novou šanci. Proč? Protože nás chce vychovávat pro život ve svém království.

V jeho zemi nebude místo pro nikoho, kdo má zálibu v ubližování druhým. Když David přemýšlí o Božím království a ptá se, kdo v něm jednou bude bydlet, nabízí následující odpověď:
"Hospodine,
kdo smí pobývat v tvém stanu,
kdo smí bydlet na tvé svaté hoře?
Ten, kdo žije bezúhonně,
ten, kdo jedná spravedlivě,
ten, kdo ze srdce zastává pravdu,
nemá pomlouvačný jazyk,
druhému nedělá nic zlého,
na svého druha nekydá hanu,
pohrdá tím, kdo je hoden zavržení,
váží si těch, kdo se bojí Hospodina,
nemění, co odpřísáhl, byť i ke své škodě,
nepůjčuje na lichvářský úrok,
nedá se podplatit proti nevinnému.
Ten, kdo takto jedná, nikdy se nezhroutí." (Žalm 15)

Myslím, že tato příhoda dobře popisuje povahu mého Boha. Bůh, kterého nám představuje Bible, je Bůh spravedlivý a současně milosrdný. Je to Bůh, který dává jasná životní pravidla, ale nabízí současně novou šanci každému, kdo si uvědomil svou chybu a touží ji napravit.

Ježíš – Bůh, který se stal člověkem, ukazoval každým svým činem i slovem, jaká je povaha biblického Boha. Svou lásku k nám dokázal i tím, že byl pro nás nakonec ochotný i zemřít. Protože byl Bůh, smrt ho nemohla uvěznit ve své moci. Vstal z mrtvých a dnes je opět v nebi.

A ďábel?
Na začátku jsem vzpomínal Hvězdné války. Při nich se mrtví ani nepočítali. V té biblické hvězdné válce, která proběhla v nebi, žádní mrtví nebyli. Na jejím konci musel ďábel v podobě bájného draka uznat, že byl poražen. Většina obyvatel vesmíru mu dala najevo, že ztratil jejich důvěru. Pomluvil jejich Boha a dokonce se ho pokusil zabít.

Ďábel byl donucen opustit nebe. Odešel do exilu na naši zemi. Tady mu ještě stále věří většina obyvatel naší planety. Ví, že prohrál. Ví, že ho čeká zánik. Protože je zlý, snaží se do tohoto zániku stáhnout co nejvíce lidí.

Žijeme na zemi, kde stále ještě probíhá velký spor mezi dobrem a zlem. Díky Bibli víme, že dobro nakonec zvítězí. Můžeme být na straně vítězů. Stačí se jen přidat na stranu dobra, které je v Bibli symbolizováno postavou Ježíše Krista – Boha, který se stal člověkem.

Zajímavá slova o Ježíši pronesl Napoleon Bonaparte: "Kristus položil život jeden a získal tisíce. Já položil život tisíců a ztratil všechno. Ježíš založil svou říši na lásce a dodnes jsou miliony ochotny pro něj umřít."

Líbí se ti Bůh, který je ochotný stát se jedním z nás, když je to třeba k tomu, aby nás zachránil? Zkus na chvíli připustit, že Bible nelže. Zkus přemýšlet o tom, co by se ve tvém životě změnilo, kdybys měl Boha, který tě miluje. A pak zavři oči a ve své mysli mu řekni, co zrovna cítíš.
Neboj, ON tě uslyší.

 

První díl série "Co když Bible nelže?"

Autor: Vlastík Fürst | pátek 6.1.2012 20:31 | karma článku: 31,73 | přečteno: 2422x
  • Další články autora

Vlastík Fürst

Máš ho malýho

Pánové, už jste někdy něco podobného slyšeli? Pokud ano, jak jste se cítili? Určitě to není nic, co byste vyhledávali. A co teprve, když to o vás řekne nebo napíše žena?

26.4.2024 v 17:38 | Karma: 22,69 | Přečteno: 635x | Diskuse| Osobní

Vlastík Fürst

Tři tisíce tři sta třicet tři

Co se vám vybaví, když slyšíte číslovku tři tisíce tři sta třicet tři? Je to tři tisíce tři sta třicet tři stříbrných stříkaček, které přeletěly přes tři tisíce tři sta třicet tři stříbrných střech?

24.4.2024 v 8:12 | Karma: 17,03 | Přečteno: 292x | Diskuse| Osobní

Vlastík Fürst

Diskuze dospělých

Nedávno jsem v autě poslouchal velice zajímavý rozhovor. Moderátorka si povídala s lékařem, ale překvapivě ne o tělesném zdraví, ale spíše o tom duševním.

21.4.2024 v 12:41 | Karma: 23,87 | Přečteno: 783x | Diskuse| Společnost

Vlastík Fürst

Zvláštní závislost

Už jste někdy o někom řekli, že je feťák nebo notorik? Tak nepěkně nazýváme ty, kdo si vypěstovali závislost na drogách, a to i na té, která zabíjí nejvíce lidí – na alkoholu. Dnes mám ale na mysli jinou závislost.

19.4.2024 v 13:03 | Karma: 19,59 | Přečteno: 524x | Diskuse| Osobní

Vlastík Fürst

Jak Sergej Lavrov odsoudil i V. V. Putina

Krátce před párečním útokem Iránu na Izrael hovořil Hosejn A. Abdollahija, iránský ministr zahraničí, s ruským protějškem, Sergejem Lavrovem o situaci na blízkém východě. Jinými slovy - Rusko Iránu jeho útok na Izrael schválilo.

15.4.2024 v 8:20 | Karma: 37,41 | Přečteno: 3900x | Diskuse| Společnost
  • Nejčtenější

Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici

25. dubna 2024  12:40,  aktualizováno  14:38

Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...

Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl

22. dubna 2024,  aktualizováno  14:47

Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci

22. dubna 2024  10:27

Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...

Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město

24. dubna 2024  11:40,  aktualizováno  15:50

Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...

Při přestřelce s hledaným mužem v USA zemřeli čtyři policisté

30. dubna 2024  7:02,  aktualizováno  9:08

Životy čtyř policistů si vyžádala přestřelka s hledaným mužem, která se odehrála v pondělí v...

Univerzita začala s podmínečným vylučováním studentů, kteří neukončili protesty

30. dubna 2024  8:35

Kolumbijská univerzita v New York City začala s podmíněným vylučováním studentů, kteří do...

Vedení TOP 09 jedná o ministrovi. Dorazil Tuleja, pozice ve vládě ho zajímá

30. dubna 2024  6:02,  aktualizováno  8:04

Vedení TOP 09 rozhoduje o kandidátovi na post ministra pro vědu, výzkum a inovace. Helenu...

V Kaprunu zemřel šestašedesátiletý Čech. Na sjezdovce se srazil s dalším lyžařem

30. dubna 2024  6:45

Při lyžování v rakouském horském středisku Kaprun zahynul v pondělí 66letý Čech. Nepřežil čelní...

  • Počet článků 3334
  • Celková karma 30,39
  • Průměrná čtenost 785x
Jsem spokojený důchodce, který má právo na svůj subjektivní názor i na pohled na svět.
Mám rád diskuze, ve kterých se dovím něco nového. Pochopím ale i ty, kteří si jen potřebují schladit žáhu. Pokud jim to pomůže jako terapie nebo detox, má to smysl.
Jsem jen člověk s právem zmýlit se, protože neomylný je prý jen Bůh.