To je moje smrt, znělo mi v uších...
Tomuto krásnému tatranskému vrcholu jsem se dlouho vyhýbal. Vlastně ani nevím proč. Možná byly Rysy v mé mysli podvědomě spojeny s masovými výstupy svazáků na počest soudruha Lenina, kterého jsem nikdy moc nemusel.
Ať tak, nebo jinak, letos jsem se rozhodl to změnit a vzít tuto horu na milost. Po čtyřech dnech, kdy jsem vyrážel na různé túry (jedna z nich je popsaná v článku Pomalu se tu s tím loučím), jsem v pátek s osmi mladšími kamarády vyrazil vlakem do stanice Popradské pleso. Dál jsme pokračovali pěšky.
Obdivoval jsem krásu okolní přírody a snažil se držet krok s ostatními. Chvílemi se mi zdálo, že na tom nejsem tak špatně. Ale když jsme se dostali k místu, kde jsem si musel pomáhat nejprve řetězy a pak lanem, uvažoval jsem, že se vrátím.
Nakonec jsem tomu pokušení odolal a stoupal dál. Třikrát jsme procházeli místy, kde jsme se museli brodit sněhem. Nakonec jsme po necelých třech hodinách seděli na vrcholku Rysů a cítili zvláštní úctu před tou krásou okolo nás.
Ve chvíli, kdy měl přijít pocit vítězství, na mne padl splín. Měl jsem pocit, že už nemám žádné síly a dolů nikdy neslezu. V nohách najednou dosud nepoznaný zvláštní třes. Měl jsem strach, že když se postavím, nohy mne neunesou a já spadnu dolů, ke všemu ještě na polskou stranu.
Asi je vám jasné, že jsem se nakonec postavil a pomalu, velice opatrně sestoupil dolů. Byl to zvláštní zážitek. Poprvé jsem se setkal s tím, že mne neposlouchalo mé tělo. Vzepřelo se a nechtělo poslouchat.
Chvíli jsem přemýšlel i o tom, že to byla pomsta hory za to, že jsem se jí vyhýbal jen proto, že byla v minulosti proti své vůli zneužívána k politickým účelům. Když jsem se pak na vrcholy Rysů opět díval zespodu, měl jsem pocit, jako by mi hora říkala, že naše skóre je srovnané a že se těší, až přijdu příště...
Po návratu domů jsem se dověděl, že v posledním týdnu ve Vysokých Tatrách spadli tři Češi. Chybělo málo a mohl jsem být tím čtvrtým. Ve zprávách by se objevila zmínka: "Čech, 52 let, přecenil své síly při výstupu na Rysy. Zaplatil za to životem." A možná i vy byste si v duchu řekli: “Blázen starý, měl to ve svém věku zapotřebí?“
V té výšce 2499 metrů nad mořem mi hora ukázala mou skutečnou "velikost". Ve srovnání s okolními skálami jsem si připadal jako malé zrníčko písku. Dostal jsem malou lekci o tom, že v životě jsou hodnoty, které je dobré respektovat. V době prázdnin a dovolených, kdy zvláště my, muži, máme sklon se předvádět, je toho respektu potřeba dvojnásobek. (Střípky nejen z prázdnin 5)
Vlastík Fürst
Budu plnit sliby, které jsem ti dal
Dnešní žalm má v záhlaví napsáno: „Davidova píseň pro sólový zpěv za doprovodu strunného nástroje.“ Jako mnohé Davidovy písně i tato začíná naléhavým voláním, doslova „úpěním“.
Vlastík Fürst
Včera básníkem, dnes atentátníkem
Slovensko včera zažilo šok – jedenasedmdesátiletý básník Juraj Cintula vytáhl zbraň a vypálil několik kulek, z nichž tři skončily v těle slovenského premiéra. Poeta vyměnil boj slovem za skutečnou zbraň...
Vlastík Fürst
Jourová se prý úplně zbláznila
Tvrdí to o ní Andrej Babiš. Není to sice žádná žhavá novinka, protože to zveřejnil už před měsícem, přesto nebude na škodu se u jeho vyjádření ještě jednou na chvíli zastavit.
Vlastík Fürst
8. květen – nejdůležitější výročí mého života
V mém životě je mnoho významných dnů, ale 8. květen je od roku 1986 tím nejdůležitějším a nejvýznamnějším výročím a svátkem mého života.
Vlastík Fürst
Na fotce nestárneme
Díváte se rádi na své fotky? Třeba na momentky ze svého dětství? Nebo na ty maturitní či dokonce svatební? Já osobně se k tomu dostanu jen velmi zřídka, přesto je mám rád.
Další články autora |
Atentát na Fica. Slovenského premiéra postřelili
Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu postřelili. K incidentu došlo v obci Handlová před...
Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce
Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...
Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini
Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...
Pozdrav z lůžka. Expert Antoš posílá po srážce s autem palec nahoru
Hokejový expert České televize Milan Antoš, kterého v neděli na cestě z O2 areny srazilo auto, se...
Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny
Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...
Gruzínská prezidentka vetovala „ruský“ zákon. Jde do boje s vládou
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová podle tiskových agentur vetovala kontroverzní zákon o...
Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci
Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...
Projekt Východní štít. Polsko na hranicích postaví opevnění za miliardy
Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s...
Kdysi ji voda nezajímala, teď jí chybí. Francii dráždí hráz Ženevského jezera
Švýcarsko nemá o vodu nouzi. Jeho sousedé však ano. Francie, kterou loni zasáhla extrémní sucha, se...
- Počet článků 3340
- Celková karma 28,39
- Průměrná čtenost 784x
Mám rád diskuze, ve kterých se dovím něco nového. Pochopím ale i ty, kteří si jen potřebují schladit žáhu. Pokud jim to pomůže jako terapie nebo detox, má to smysl.
Jsem jen člověk s právem zmýlit se, protože neomylný je prý jen Bůh.
Seznam rubrik
- Inspirováno biblickým Žalmy
- Novozákonní rezonance
- Na počátku všeho bylo Slovo
- Rady moudrého starce
- Komentáře
- Křesťanství je...
- Kuchař pro začínající kuchaře/
- Paprsky
- Přísloví a Perly krále Šalamou
- 50+
- Společnost
- Střípky nejen z prázdnin
- Vážím si
- Vztahy
- ZOO nebo ráj ?
- Život není fér
- Osobní
- A co když žádný Bůh není?
- Co když Bible nelže?
- Dopisy apoštola Petra
- Evangelium svatého Pavla
- Hádanky
- 365 dnů s Matoušem
- Viděl jsem Boha
- Pořádek nebo anarchie?
- Začalo to zklamáním
- sobotní blog
- Jaký je Bůh ?