Opět krásný článek.

Jen čistě "filozoficky" bych dodal, že ani dnes, v éře prudce se rozvíjející vědy, neznáme "cesty větru". Ani v éře, kdy budou počítače tisíckrát výkonnější, než jsou dnes, nebudeme schopni předpovědět počasí na delší dobu, než pouhých několik dní dopředu. Matematický klasik praví, že jediné mávnutí motýlího křídla v brazilském pralese může být prvním impulzem v řetězci kauzality, který nakonec povede ke vzniku tornáda na druhém konci planety o týden později. Ani v případě, že bychom byli schopni do nějakého počítače zaznamenat pozici všech atomů zemské atmosféry a dejme tomu pozici všech atomů zemského povrchu do hloubky dvou metrů, naše předpovědi by tím nezískaly větší rentabilitu. I nepatrné záření z vesmíru, jakýkoli nepatrný energetický impuls, může mít na výsledek předpovědi naprosto zásadní vliv. Můžeme jen relativně spolehlivě říci, že po zimě přijde jaro a na podzim se ochladí, případně dobře popsat principy tvorby počasí.

Stejně tak to platí pro otázku "jak v lůně matky vznikají kosti". Víme toho o živé hmotě již velice mnoho. Podstata živé hmoty nám však doposud zcela uniká. Zatím nevíme, na jakém fyzikálně-chemickém principu je založen život, dokonce nevíme ani to, jestli ten princip je fyzikálně-chemický. Třeba je založen na nějakém kvantovém mechanismu nebo se ten hlavní princip odehrává dokonce na úrovni superstrun. Takže ačkoli dokážeme již velmi podrobně popsat zázrak početí i následný vývoj lidského plodu, stále se pro celý proces jeví slovo "zázrak" naprosto příhodné. Víme, že lidský genom o rozsahu přibližně jednoho milionu textových normostran kóduje s dokonalou přesností, jaké atomy se mají sloučit s jinými atomy, jak se mají prostorově uspořádat, jakou rychlostí atd. Jediná spermie s vajíčkem spolu vytvářejí celek, který, kdyby se přirovnal k počítači, tak má naprosto nepředstavitelnou kapacitu, výkon a programové vybavení i Zdroj.

Jsem rád, že někdo dokáže o tom Zdroji psát tak moudře a přitom poeticky, jako Vy.

Díky za Váš zajímavý pohled.