Karma 

Ja bych nevyklada pohadky, nejsme deti. Syrane znicili a rozvratili svoji vlast a ted prisli k nam. Mysli si nekdo, ze se budou u nas chovat jinak? Na severu Afriky jsou bojove kmeny, ktere maji valku a nasili v genech. Charakterizujici je pro ne nevzdelanost a kalasnikov.

Jde holčička zmrzlou krajinou a najednou uvidí na zemi zmrzlého hada. Rychle ho schová pod kabát, aby se chudáček zahřál. Had po chvíli roztaje a dívenku uštkne.

Dívka: "Proč jsi to udělal hade, vždyť jsem Tě zachránila?"

Had: "A proč mě zachraňuješ, když víš, že jsem had?"

Za tu bajku dávám karmu. Přesně vystihuje Evropu v roli té želvičky a migranty v té druhé roli.

Výbor Česko-Slovenské unie církve adventistů schválil na svém zasedání v neděli 20.9. v Bratislavě následující Výzvu Církve adventistů sedmého dne v České a Slovenské republice k tzv. uprchlické krizi:

Církev adventistů sedmého dne v České a Slovenské republice, v souladu s pobočkami své humanitární organizace ADRA v ČR a SR, vnímá aktuální tak zvanou uprchlickou krizi v Evropě jako příležitost pro všechny evropské křesťany k následování slov z Kristova podobenství o Božím soudu “hladověl jsem, a dali jste mi jíst, žíznil jsem, a dali jste mi pít, byl jsem na cestách, a ujali jste se mne”. S příchodem cizích potřebných lidí jsou vždy spojeny určité problémy a nároky na všechny, kteří jsou žádáni o pomoc. Objevuje se i zneužívání pohostinnosti. Pán Ježíš Kristus očekává od svých následovníků, že tyto problémy a nároky budou prakticky a s rozvahou řešit v zájmu potřebných, se kterými se sám ztotožňuje, bez nenávisti, s láskou a soucitem. S radostí se k tomuto úkolu přihlašujeme a vyzýváme všechny lidi dobré vůle, aby praktickou občanskou pomocí s řešením vzniklých problémů a laskavou podporou trpělivě překonávali všechny projevy nenávisti a nesnášenlivosti, které se v souvislosti s uprchlickou krizí ve společnosti objevily. V této krizi nejde o naše území, ale o naše srdce. Nedopusťme, aby podlehla zlobě a nenávisti, před kterou mnozí příchozí potřební prchají. Nechme v našich srdcích zvítězit Boží lásku, milosrdenství a účinnou službu všem potřebným bez rozdílu pohlaví, věku, rasy či vyznání. Prosme Boha o moudrost a sílu k vlastním správným řešením nastávajících problémů i o správná rozhodnutí našich politických představitelů.

Ta želva není jenom jedna!

I kdybyste dělal cokoliv, tak Česko bude stále více kosmopolitní. Takový je vývoj světa. Určité atributy je však nutno ctít - ochrana hranic, pozvat si do země jen toho koho chceme, tedy z naší vůle. A sociální politiku vůči příchozím uplatňovat - bez práce nejsou koláče.

Proti tomu nemám vůbec nic. Zatím to poměrně přirozeně fungovalo, byť nic není bezchybné a výhrady k našemu sociálnímu systému -  plošně - mám obrovské.

V následujícím televizním dokumentu lze velice názorně vidět problémy takzvané "integrace" muslimů v německé společnosti. Jde o velice seriózní dokument televize ZDF, takže žádný manipulativní bulvár. Dokument je opatřen českými titulky:

https://www.youtube.com/watch?v=CuZDFYoKoVM

Jasná karma. Jen podotýkám že asi většina národa to chápe. Jen někteří politici a - bohužel- naši novináři dělají vše pro to aby potlačili náš pud sebezáchovy.

Pud sebezáchovy by měli projevit i politici.

Polsko - proevropská liberální strana, vstřícná k imigrantům, která před volbami podrazila země Visegrádu, musela do opozice. Voliči si vybrali stranu, která nemá ráda nejen Brusel a Berlín, ale ani Kyjev a Moskvu.

Slovensko - straně Roberta Fica hrozí vyloučení z Evropské socialistické straně - pro její postoj k imigrantům a je pranýřována i v Bruselu. Ovšem její preference na Slovensku 4 měsíce před volbami trhají rekordy.

Pan Juncker v Bruselu i paní Merkelová v Berlíně si mohou myslet, že mají patent na rozum, humanitu a demokracii a že mohou ignorovat postoje veřejnosti. Anebo se mohou řídit tím, co si voliči přejí.

Už není podstatné, která strana je levicová a která je pravicová. Strany voliči rozdělují na ty, které poslouchají Brusel a na ty, které naslouchají voličům.

A zvoleny nebudou ty první.

Já jsem v posledních letech (konečně) pořád v přírodě, tak taky jeden zvířecí příměr.

Dovedla by někdy laň nebo srna nějakého cizího tvora, možná nepřátelského, k pelíšku svých mláďat? Neudělá to ani liška, ani medvědice, ani vlčice.

Tam, kde vyrůstají moje mláďata, chci i já klid a bezpečí, vše ostatní je až hodně daleko v pořadí.

Krásný příměr