A ještě si dovolím jeden úhel pohledu, jsme přeci jen v otevřeném diskusním prostoru, a žijeme v demokratické zemi.

Mám známou, která žije na Slovensku, a ve zdejší upjaté katolické společnosti na jedné vesnici zažila ne zrovna šťastné dětství. Teď se snaží vyvracet toto přesvědčení, což samozřejmě naráží na odpor dalších diskujících, věřících. Jednomu z nich odpověděla takto:

"Romane, pokuď jsi emočně frustrovaný a nestačí ti vlastní sebeúcta, tak naprosto chápu, proč potřebuješ Boha, jako kompenzaci. Přírodní národy nepokažené křesťanským konceptem dědičného hříchu o své hodnotě a sebelásce nepochybuji. Připadá mi velmi smutné, že křesťané jsou v podstatě obětí ničivého emočního traumatu. Pod zámínkou nějakého neurčitého posmrtného zisku si dali vzít svou přirozenou sebelásku, kterou má každé malé dítě. Nechali se zlomit nanuceným jim pocitem viny na základě imaginárního hříchu. Dali si otravit svou duši tím, jak jsou špatní a nehodní, neschopní dobrého.... Potom, jak se cítili už hodně z toho depresívně a nejradši by chodili kanály, tak se jim na zlatém podnose podala atrapa toho, co v nich bylo zabito - suplující láska Ježíše jejich vlastní sebelásku. (A co je nahrážka, to všichni víme.)"

Ano, podnikatelský plán. To vídám u dnešních "šamanů", kteří působí v ezoterické branži. Často se nazývají terapeuty, nebo to jsou vědmy a kartářky, a někteří opravdu terapeuticky působí, zároveň ovšem z toho žijí. Že ze sebe dělají prostředníky mezi "vyšší mocí" a obyčejným člověkem, který je zmatený, nevěří si, bojí se. Tak se vždy najde nějaký prostředník k "vyšší moudrosti". Že jsem už jich potkala.

Pak je tu oficiální náboženství, které má svou "základní knihu", kde prý všechno důležité je zapsáno. Zkoušela jsem tu knihu číst, ale nemohla jsem se přenést přes některé pasáže, které jsou z tak dávné doby, a my už přeci žijeme jinak.

Ale chápu a respektuji, že jsou lidé, kteří z této knihy stále čerpají. Určitě je v té knize obsažena i moudrost, to vůbec nezpochybňuji. Zároveň mám ale za to, že lidstvo určitým způsobem postupuje ve vývoji.

I když třeba v poznání naší psychiky stále ještě tápeme. A protože je tu mnohé nevysvětlené, zdánlivě tajemné a nadpřirozené, tak proto onen příklon k různým teoriím (ať již náboženským nebo ezoterickým).

A ještě jednu "hříšnou" myšlenku si dovolím. Nežije se těm ateistům nakonec lépe?

Mně napadl jiný princip.

Konkurence.

Ježíš byl přímou konkurencí lidí žijících ze stejného podnikatelského plánu:

- přesvědčovat lidi o existenci něčeho co by je nikdy nenapadlo a žít z dělání prostředníka.

To, že Vás ještě nikdy nenapadlo, že může existovat něco, co nás přesahuje, ještě neznamená, že to stejně vidí všichni. Spousta lidí právě něco nebo nekoho takového hledá.

Já osobně zde na blogu hovořím za sebe a sdílím se o to, jak to vidím a vnímám já. Je na čtenáři, co s tím udělá.

Přeji Vám příjemný podzimní slunný den.