Proč bylo lépe za komunistů:

Když mi byly dva roky, byl mi rohlík po loket a dneska? Škoda mluvit. Za komunistů bylo deset deka salámu nějaká hromada na patnáct minut. Dneska je i dvacet deka dvakrát do huby.

Za komunistů se nikdo z mých kamarádů nepovyšoval, že byl na západě, anebo s rodinou ve Vídni na Vánočních trzích. Lidi měli tedy k sobě blíž.

Sdělovací technologie byly taky na větší úrovni. Co jsem řekl v deset večer v hospodě, to už ráno v sedm měli eSTéBáci zanesené ve složce.

Nemusel jsem v krámě bloudit mezi šestnácti jogurty, rozhodovat se jaké maso si koupím k večeři, či být nerozhodný u pečiva.

Nikdy mi neklekl internet, nikdy nezkolaboval telefon, výpadky signálu televize byly naopak součástí balíčku. Každá barva na obrazovce TV byl pak bonus navíc. Pokud jste tedy neměli černobílou za tři průměrné platy, což byla většina z nás.

Věděl jsem vždycky co bych si rád přečetl, nebo jakou muziku si poslechnout. Ale většinou jsem se tím nemusel zatěžovat. Historie měla 516 stránek, to se dalo zvládnout.

Když jsem šel cokoliv nakoupit, vždycky jsem přesně věděl pro co jdu a to jsem vyžadoval třeba i osmkrát po sobě, dokud jsem to nesehnal. Byl jsem tedy pevný ve svých zákaznických prioritách.

Důchodci za nás měli náš respekt, protože nikdo nevěděl, kdo z nich je komunista, estébák, anebo donašeč. Většinou byli všechno v jednom. Neotravovali nás žádní řemeslníci ani prodejci s nabídkami. Obchodníci vás neomaleně nelákali dovnitř provozovny, ale naopak ven.

Rodiče s vámi nechtěli mluvit o politice, necpali vám veřejná témata, naopak mluvili skrytě, v náznacích a šeptali, takže jste jako puberťák nevěděli, kdy se baví o sexu a kdy o šmelině masa na neděli. Neotravovaly vás žádné pornografické nabídky. Takže katalog Prioru (Magnet) strany 68-72 spodní prádlo a 112-116 lůžkoviny, byly jasná volba bez přemýšlení. Byly uhelné prázdniny a k tomu desítky hodin strávených v nekonečných frontách na cokoliv vás dostalo mezi lidi. A dnes? Škoda mluvit. Proto jsme cinkali?

Někdo vážně tvrdí, že za komunistů byly lepší obsluhy v restauracích. To může být jenom notorický lhář nebo mimoň. Obsluhy v restauracích za komunistů, to bývala hrůza, jídlo a jakbysmet, malé porce, malé kousky masa, uho a okoralé knedlíky. To bývalo běžné.

Ano, jediná výhoda, již zmíněná Zbyškem, byli jsme mladí. Ale to fakt nebyla zásluha komunistů.

Za článek zasloužená karma

Za bolševika jsme žili v ráji, to platilo pro vyšší kastu komunistů a jejich potomci teď bulí a kvičí.

Nemálo takových. Jen otočili korouhvičky, ač z kom hnízd vylétli, a dnes by chtěli poučovat. Často v těchže intencích, jako kom

No jejda! Víte, jaká byla radost, když se nám podařilo zatopit v piliňákách?

Nebo když babička dostala toto lejstro?

http://www.nebakov.cz/dokumenty/dodavka_vajec_1951.jpg

Ale milý pane autore, nedivte se, že na onen ráj tu někdo vzpomíná se slzou v oku. Byla tu jistá skupina lidí, opatřená takovou knížkou, a ti na tom byli podstatně lépe, případně se stačilo správně podepsat správný papír - a hle, do ciziny kdy se zachtělo.

Nicméně jednu radost jsme si dopřávali- srštvát bolševika. Např. bigbítem. A tohle si dopřávám i teď - objektů tu není málo.

Neví. A nejen on. Jen, jako mnozí jiní, o tom toliko pindají, neb to nezažili A Vy, jako vrtichvost, jim za to ještě až nadšeně přitleskáváte

V zasade jedina pozitivni vec tehdejsi doby je, ze jsme byli mladi...

Ale dodnes si pamatuju na vseobecny strach. Strach rodicu, zda se dite dostane na skolu (a dokonce i do skolky), zda dite nekde neco nekvakne, co slyselo doma, zda nakoupi na slavnostni obed jedle maso, zda babicka sezene leky a lekari se na ni nevybodnou, stran pri prechodu hranic (a to dokonce do socialisticke ciziny), atd. atd.

Clovek delal spoustu veci, ktere jsou z dnesniho pohledu absurdni, aby si to nepodelal.

Rika se, nemel jsem osobni zkusenost, ze dobre to meli hornici, slevaci, atd. Ti si klidne mohli na rezim nadavat, protoze prece "ja jsem hornik, kdo je vic"... A taky si vydelali, pochopitelne jejich prace byla velmi tezka.

Dodnes mi smesne prijde, ze socialisticka zeme provozovala naprosto bezne a dokonce pod natlakem detskou praci... dnes mezinarodnimi dohodami zakazanou. O politickych svobodach se nema cenu rozepisovat. Je fakt, ze tohle mi jako teenagerovi tolik nevadilo, protoze to slo mimo mne.

Ac je to zvlastni, spousta spolecenskych problemu je zachycena ve filmech te doby, ktere se vysilaji v TV dodnes. A to vcetne komedii.

Můžu vás ubezpečit že strach o umístění dítěte do školky, školy a střední školy je stejný jako za totace..😋👎

Za komuny byla neuvěřitelná bída, materiální a duševní, tak neuvěřitelná, že ti co to nezažili, odmítají uvěřit co se dělo. Říkají, proč jste to dělali, proč jste se na to komoušům nevykašlali, proč jste neodjeli na západ a jiné z pohledu svobodného člověka logické otázky. Neumíme na to uvěřitelně odpovědět a tak mnozí podléhají bludu, že to nebylo tak strašné a možná že to bylo i lepší. Na to sázejí populisti připraví si půdu tím, že dnes máme bídu, všechno je strašné a hrůza jak to ti demokrati vedou. Prý jeden moudrý vůdce může rázem rozhodnout o všeobecné prosperitě a bohatství i pro ty, kterým se makat nechce. Mnozí rádi uvěří, nejvěrnější ve stínu vůdce budou odměněni a získají kousek moci nad ostatními. Hodně pitomců chce učencům dávat "selské rady" a jejich snem je možnost jim tyto rady nařídit a povinně plnit "vůli lidu".

Naší povinností je zrůdnou a krvavou krutovládu komunistů připomínat a snažit se být při tom věrohodní.

A neusínat na vavřínech, když v záhybech chytají plíseň, jež neošetřena zavčasu snadno přerůstá v hnilobu a tíseň. A to i ze strachu si připustit zlenivění, v němž stavidla se zvolna otvírají novému šněrování. K novému ochromení. K novému sebeklamu, že zlé to zas tak není, aby bylo třeba říci, že takhle se to nedá.

A tak se časem dá jít jako kdysi směle a domněle vpřed, zatímco málokdo chce vidět bobtnající vřed. Běda.

Jeden příklad - vzpomínám si, když mě máma poslala do zeleniny po brambory......

kromě hromady brambor (na zemi) a přepravky mrkve tam nebylo jinak nica to doslova

ale hlady jsme netrpěli, to zas ne

nevracet ani minutu

Karma, za bolševika byla dobrá jedna jediná věc. Byli jsme o 35 a více let mladší.

Krásné by bylo být o 70 let mladší.

Byli jsme mladí a všechno bylo růžové. Teď jsme staří a bolí nás kolena. Někdo se s tím holt neumí vyrovnat. "U kolegy" jsem slyšel naposledy v únoru 1990.

Vašek

S tou růžovostí bych to raději nepřeháněl.

Nějak si nemohu zrovna nic vybavit, po čem by se mi z té bolševické doby stýskalo. Možná by se něco dalo vyhrábnout, ale je to tak přehlušeno tím vším možným, co tehdy nešlo a dnes jde, že je dost namáhavé něco z té minulosti vylovit. Snad jen že jsem byl mladý, za to ale komouši fakt nemohli.

Ano, to mládí bylo fajn, ale ani dnes to není špatné.