Vlastimil Fürst
Proč jsi tak smutné, srdce mé...
Stane se vám občas, že se ráno probudíte a máte pocit, že je vše na nic? Nemáte chuť vstávat, a když vstanete, tak se vám do ničeho nechce, nemáte náladu a zdá se vám, že jste na vše sami, že vám nikdo nerozumí...
Vlastimil Fürst
Bože, ty mi dáš píseň
Čtyřicátý druhý žalm patří k těm, ve kterých se s námi David sdílí o své pocity ve chvílích, kdy musí delší dobu čekat na Boží odezvu. Volá k Hospodinu, ale ten, zdá se, mlčí.
Vlastimil Fürst
Mé srdce žízní po živém Bohu
Dnes si připomeneme část jednoho z nejznámějších Davidových žalmů. Jeho úvodní myšlenku si pamatuji z dětství. Přestože se jedná o duchovní píseň, já se s ní setkal ve výtvarném ztvárnění. Jedna tetička měla doma zajímavý obraz.
Vlastimil Fürst
Bože, prokaž mi svou náklonnost
David se postupně vyrovnává nejen se svou vážnou nemocí, kterou trpí, ale i s tím, co mu přejí jeho nepřátelé. Ti docela drze rozšiřují, že se z této nemoci už nevyléčí a jistě umře. Jako by se už nemohli dočkat, až sami zasednou
Vlastimil Fürst
Prý brzo umřu
David postupně Bohu předkládá vše, co ho trápí. Je to podle mne jedno z největších naučení, která mi jeho žalmy nabízí. Učí mne se před Bohem nestydět mluvit o všem, co prožívám.
Vlastimil Fürst
Stále doufám
Tento Davidův žalm je pro něho trochu netypický. Minule jsme četli jeho úvod, ve kterém nás ujišťuje, jak Bůh stojí po boku tomu, kdo "má pochopení pro lidi v nouzi a všelijak slabé".
Vlastimil Fürst
Sám Hospodin Ti bude po boku
Často dostávám otázku: "Řekni mi, jak poznám, že je v mém nitru Ježíš? Jak poznám, že to není jen můj pocit, že to neříkají jen má ústa?" Myslím, že dobrou odpověď dává David ve 41. žalmu.
Vlastimil Fürst
Čekám na jedenadvacátý den
Vzpomenete si, kdy jste naposledy počítali dny, protože jste něco očekávali, ale musel ještě uplynout nějaký čas, než se toho dočkáte? Já jsem takhle počítal dny už jako dítě.
Vlastimil Fürst
Ty jsi, Pane, moje spása
40. žalm je velkou oslavou Boha, který slyší volání zoufalých. David to opakovaně prožívá a proto se toto téma v jeho umělecké tvorbě často opakuje. Vždy ale přinese nový pohled na Boží lásku, milosrdenství i jeho velkorysost.
Vlastimil Fürst
Brodím se zlem
Občas se setkávám s křesťany, kteří řeší jeden problém. Po létech snahy žít v souladu s Božími zákony, mají najednou pocit, že jsou na tom se svou morálkou a hříšností hůř, než na začátku cesty s Bohem. Nechápou, jak je to možné.
Vlastimil Fürst
Dej mi poznat své slitování
David prožívá období, během kterého má pocit, že ztrácí půdu pod nohama. Cítí se jako člověk topící v bažině. Tak začíná 40. žalm. Volá proto k Bohu a výsledkem jeho modlitby je konstatování "můj krok je opět jistý".
Vlastimil Fürst
Bože, honosné obřady ty nemiluješ
Každému z nás se občas stává, že "ztrácí půdu pod nohama". Něco se zvrtne, nepodaří a my se najednou cítíme, jako člověk, který se topí v bažině, nebo jako ten, komu na hluboké řece pod nohama praská led.
Vlastimil Fürst
Dovol mi trochu pookřát
Davidova zoufalá modlitba pokračuje. Cítí se opuštěný svým Bohem. Cítí se opuštěný celým světem. Zdá se mu, že všude kolem triumfují démonské síly zla a Hospodinu je to jedno. Mlčí.
Vlastimil Fürst
Nesluší se žehrat
V první části své písně David přemýšlí o smyslu svého života, o tom, proč musí trpět, a také se ptá Boha, jak dlouho ještě ho nechá žít. Má pocit, že jeho život může skončit každou chvíli.
Vlastimil Fürst
Kolik dnů mám ještě před sebou?
Ve chvílích, kdy člověk cítí nespravedlnost, a kdy je mu ubližováno, není snadné držet jazyk za zuby. Máme potřebu se obhajovat a bránit. Protože když to neuděláme my, tak kdo potom?
Vlastimil Fürst
Nepřátel je čím dál víc
V mládí jsem byl dlouho přesvědčený, že většinu toho, co potřebuji udělat, zvládnu sám. Život mne ale učí, že je lepší mít někoho, kdo je ochotný v případě potřeby pomoci.
Vlastimil Fürst
Ušetři mne jejich škodolibosti
Občas si vzpomenu na dobu, kdy o mém tátovi začaly kolovat takové pomluvy, že se dokonce se mnou báli někteří lidé bavit nebo mne pozdravit.
Vlastimil Fürst
Nepravost mi přerůstá přes hlavu
Jaký je Bůh, ve kterého věřím? Vnímám ho jako bytost dobrou, laskavou, milující a odpouštějící? Nebo je vznětlivý, nervózní a netrpělivý? Od toho, v jakého Boha věřím, se odvíjí i můj postoj k životu a nakonec i k vlastním chybám
Vlastimil Fürst
Násilník je jako bujný plevel
Vždy, když se setkám s bezprávím, tak mi stoupá tlak. Okamžitě mám chuť se pustit do boje. Mnohokrát jsem si tak způsobil problémy, které bych neměl, kdybych se uměl dívat jinam.
Vlastimil Fürst
Boží zákon v mém srdci
Člověk je neustále bombardován spoustou pokušení. Vždy se najde někdo, kdo mi nabízí možnost přijít bezpracně k něčemu, co mi nepatří. Nebo alespoň tomu druhému závidět to, co on má a já ne.
| následující |
| Počet článků 3192 | Celková karma 14.46 | Průměrná čtenost 728 |
Tvor, který má právo na svůj názor i pohled na svět a také právo se mýlit, protože neomylný je jen Bůh.
Seznam rubrik
- Jaký je Bůh ?
- sobotní blog
- Začalo to zklamáním
- Pořádek nebo anarchie?
- Viděl jsem Boha
- 365 dnů s Matoušem
- Evangelium svatého Pavla
- Hádanky
- Dopisy apoštola Petra
- Co když Bible nelže?
- A co když žádný Bůh není?
- Osobní
- Život není fér
- ZOO nebo ráj ?
- Vztahy
- Vážím si
- Střípky nejen z prázdnin
- Společnost
- 50+
- Přísloví a Perly krále Šalamou
- Paprsky
- Kuchař pro začínající kuchaře/
- Křesťanství je...
- Komentáře
- Rady moudrého starce
- Na počátku všeho bylo Slovo
- Novozákonní rezonance
- Inspirováno biblickým Žalmy
