Babička, co převrátila domov důchodců vzhůru nohama

1. 10. 2010 13:20:59
Občas se ve čtvrtek zapomenu a zajedu na nákup do Kauflandu. Ten den jsou nové akce a tak je tam už v sedm ráno plno důchodců a u pokladen nekonečné fronty. V nich se občas dovím věci...

Naposledy přede mnou stáli dva, co nadávali na drahotu a vzpomínali staré časy. Můj nákupní vozík se vedle toho jejich musel cítit jako chudý příbuzný. Měl jsem v něm pár rajčat, pórek, chleba a mléko. Ten jejich vypadal úplně jinak. Akční zboží po kartonech, mezi tím pití, sladkosti, salámy a ... Prostě, víc už by se do nich nevešlo.

Jak tak nadávali na poměry a plakali po starých krásných rudých časech, vzpomněl jsem si na babičku Šmigurovou, která se v těch "krásných časech" dostala do domova důchodců, protože neměla příbuzné a její zdravotní stav už neumožňoval, aby zůstávala sama ve svém bytě.

V novém prostředí si zvykala na to, že už nemusí vařit, prát a uklízet. Brzy zjistila, že neumí jen tak nečině sedět. V její hlavě se zrodil plán - bude šít pantofle. Z dílny nedalekého družstva dostala zbytky koženky a tenkého molitanu. Koupila chemlon a začala. Po několika zkouškách byla spokojená. A protože nebyla sobec, přizvala i další babičky, které už také od toho nicnedělání svrběly prsty.

V domově důchodců vznikla zvláštní dílna. Jedna důchodkyně vystřihovala jednotlivé díly z koženky, další z molitanu. Všechny pak z jednotlivých dílů šily pantofle. U toho vzpomínaly na první lásky, zpívaly a občas si udělali párty... Hotové pantofle prodávaly zájemcům po desíti korunách. Dodnes mi není jasné, jak je možné, že jim to v té totalitě procházelo.

Jsou dva druhy lidí.
Jedni nestále nadávají, závidí a každý se jim raději vyhne.
Druzí v každé etapě svého života hledají způsob, jak být užiteční. Taková byla babička Šmigurová. S obdivem na ni vzpomínám vždy, když návštěvě nabízím pantofle, které jsem si od její party koupil někdy v osmdesátých letech minulého století a které stále ještě slouží.

Autor: Vlastimil Fürst | pátek 1.10.2010 13:20 | karma článku: 37.50 | přečteno: 2861x

Další články blogera

Vlastimil Fürst

Už žádné stěhování

Za pár dnů nás čeká další stěhování. Díky mému povolání jsme se stěhovali trochu častěji, než průměrné rodiny v naší zemi. A i když má stěhování i své kladné stránky, už se těšíme, až bude vše za námi.

21.6.2019 v 20:10 | Karma článku: 20.11 | Přečteno: 379 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Požírat můj lid vás přijde draho

Jedním z prvních textů, který jsem si jako kluk z Bible pamatoval, byla část 14. žalmu. Bylo to v době, kdy nám naše soudružka učitelka ve škole často opakovala, že v Boha věří jen hloupí a staří lidé.

14.6.2019 v 20:10 | Karma článku: 25.51 | Přečteno: 518 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Když padnu, koho potěším?

Život nepřináší jen příjemné chvíle a my si proto čas od času klademe otázku: „Jaký smysl má to, co právě prožívám?“ Pokud přitom z naší situace nenacházíme východisko, začíná v našem nitru bobtnat strach z toho nejhoršího.

7.6.2019 v 20:10 | Karma článku: 26.18 | Přečteno: 356 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Věrní už asi vymřeli

David ve svém životě prožil tolik příkoří a urážek, že je až s podivem, jak to vše ustál. Vždy, když čtu Davidovy žalmy, obdivuji jeho potřebu přijít s každým problémem za svým Bohem, což je i případ 12. žalmu.

31.5.2019 v 20:10 | Karma článku: 26.89 | Přečteno: 430 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Michal Konečný

Naše voda - 3

Voda, kterou máme na zemi i pod zemí a která naprší, nasněží, nakroupí, namlží nebo najinovatčí na naše území, je naše. Jen blbec by ji nechal odtéct pryč. Proto jsme meliorovali louky, rozorali meze, vybetonovali koryta řek,...

27.6.2019 v 8:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 |

Zdeňka Ortová

Rehabilitace sexem

Pomalý, ale neustávající příliv vzrušení z Evy zaháněl veškerou únavu, až se nakonec samým potěšením prohnula do oblouku. A mě napadlo, že Eva má bederní páteř evidentně v pořádku.

27.6.2019 v 5:40 | Karma článku: 14.38 | Přečteno: 410 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

O mužích ctných a nectných

Každý národ je má. A každý by je měl znát. A to jak ty ctné (ty především), tak i ty nectné, neboť i oni jsou důležití jako příklad nehodný k následování.

27.6.2019 v 4:58 | Karma článku: 22.43 | Přečteno: 309 | Diskuse

Jindřich Jašík

Léčitelé a schizofrenie

Nedávno jsem se setkal s tímto tématem a získal dojem, že jde o otázku, kterou by bylo dobré zpracovat. Hned na úvod bych chtěl říct, že nelze házet všechny léčitele do jednoho pytle. Tak jako u všech profesí, i zde nalezneme...

26.6.2019 v 21:57 | Karma článku: 11.03 | Přečteno: 256 | Diskuse

Karel Trčálek

Český masakr motorovou sekačkou

To nám to pěkně hicuje! Čtyřicet stupňů Celsia ve stínu, nejvyšší čas nastartovat sekačku a pokosit trávník před barákem

26.6.2019 v 18:08 | Karma článku: 17.43 | Přečteno: 479 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz