Kniha (v překladu průvodce životem) začíná slovy:
"Toto jsou přísloví izraelského krále Šalamouna,
Davidova syna.
Jejich sbírka má přispět k poznání moudrosti a kázně
a k pochopení rozumných myšlenek.
Tyto výpovědi mají naučit rozvážnosti,
vést ke spravedlnosti, mravnosti a poctivosti,
aby se nezkušení stali obezřetnými
a mladí aby získali poznání a osvojili si prozíravost.
Kdo jsi moudrý, naslouchej
a rozmnož svoje znalosti,
kdo jsi rozumný, obohať svoje schopnosti.
Seznam se s příslovími a rčeními moudrých
a pochop jejich skryté tajemství." (Přísloví 1,1-6)
O Šalamounovi se říká, že byl ve své době nejmoudřejším člověkem na naší planetě. Pozoruhodné je to, že tento moudrý panovník nemá pocit, že už pobral všechnu moudrost. Proto celý život sbíral myšlenky a rady lidí, které on sám považoval za moudré.
Moudrost, o které Šalamoun píše je něco jiného, než jen velké znalosti. Dokonce k ní ani nutně nepotřebujeme vzdělání na špičkové univerzitě. Moudrý je ten, kdo ví, že nemá patent na rozum. Moudrým se stává ten, kdo dokáže naslouchat jiným a umí také pozorovat svět okolo sebe. Moudrost nepřichází nutně s věkem, přestože většina moudrých jsou úctyhodní starci a stařenky.
V životě jsem potkal pár moudrých lidí. Když jsem s nimi hovořil, měl jsem pocit, že mi vidí do duše. Dokázali mi naslouchat a pak v několika větách pojmenovat můj problém i nastínit směr, kterým se mám vydat, pokud ho chci vyřešit.
Šalamoun si v knize Přísloví neklade malé cíle. Chce pomoci mladým a nezkušeným, aby si osvojili obezřetnost a prozíravost. Moudrým nabízí další poznání. Dokonce i těm, kdo za vším hledají skrytý význam, slibuje, že nebudou zklamáni.
To vše je dost pádný důvod k tomu, abychom alespoň některým jeho radám věnovali kousek svého volného času. Pokud tedy máte chuť, zvu vás na cestu za moudrostí krále Šalamouna. Sám se na ni těším, přestože ještě netuším, jak bude dlouhá.
