Podle teologů je možné, že text, který si za chvíli přečteme, vložil do Pavlova dopisu někdo až později. Archeologové totiž objevili staré kopie, ve kterých následující text chybí: "Milost Pána našeho Jezukrista se všemi vámi. Amen." (Římanům 16,24 – Kralický překlad)
Často slýchám, jak církev v minulosti manipulovala s textem Bible a upravovala si ho tak, jak se jí to hodilo. Něco přidala, něco naopak vypustila. Nejčastěji taková tvrzení slýchávám od zastánců víry v reinkarnaci. Ti tvrdí, že biblické texty dříve obsahovaly celé pasáže, které dokazovaly, že Ježíš věřil na převtělování. Také první křesťané prý měli věřit na to, že duše po smrti člověka putuje vesmírem a hledá tělo, do kterého by se mohla vtělit...
Ten, kdo si dá tu práci a podívá se na to, jak vlastně vznikl biblický kánon – sbírka 66 biblických knih, hned zjistí, jak je takové tvrzení nesmyslné.
Text starého zákona byl uzavřen ve čtvrtém století před Kristem. Židé ho takto používali celá staletí a nakonec ho v takto používaném rozsahu schválili na přelomu prvního a druhého století. V té době byli křesťané považováni za židovskou sektu.
Novozákonní texty vznikaly během prvního století našeho letopočtu. Už ve druhém století proběhl první pokus o "kanonizaci" druhé části Bible. Jednotlivé křesťanské sbory si vyměňovaly opisy evangelií, dopisů apoštolů a také Zjevení a Skutků apoštolů. Mezi křesťany se šířily různé spisy a tak došlo k dohodě sjednotit "závazné texty".
To, co začalo ve druhém století, vyvrcholilo o dvě stě let později kanonizací celé Bible – Starého a Nového zákona. Při této diskuzi nedocházelo k zásahu do obsahu knih. Řešila se otázka, které knihy budou zařazeny do křesťanského kánonu a které ne.
"Ztracený" 24. verš ze 16. kapitoly Pavlova dopisu do Říma je pro mne dalším důkazem toho, že křesťané stále hledají co nejstarší rukopisy jednotlivých biblických knih, a pokud se ukáže, že něco v původním textu nebylo, je to zohledněno v dalším novém vydání Bible.
Pro někoho to možná není důležité. Pro mne ano. Slova, která do Pavlova listu přidal některý písař při výrobě jeho kopie, začali přepisovat další a další. Na daném textu není nic špatného. Myslím, že se s ním dokážeme všichni ztotožnit. Jenže apoštol Jan cituje v knize Zjevení slova Ježíše: "Já dosvědčuji každému, kdo slyší slova proroctví této knihy:
Kdo k nim něco přidá, tomu přidá Bůh ran popsaných v této knize.
A jestliže kdo ubere ze slov knihy tohoto proroctví, tomu Bůh odejme podíl na stromu života a místo ve svatém městě, jak se o nich píše v této knize." (Zjevení 22,18-19)
Nechci k Bibli nic přidávat, nechci z ní nic ubírat. Jsem rád, že stejný přístup k Bibli mají i lidé, kteří se podílí na překladech Bible do mého rodného jazyka. Berou svou práci zodpovědně a vážně.
Mám doma několik překladů Bible a děkuji za ně mému Bohu. Každý z nich mne totiž může obohatit.
