Pro spoustu křesťanů je potopa světa také jenom legendou. Její popis v knize Genesis nepovažují za něco, co by měli brát vážně. Apoštol Petr s tímto přístupem zjevně nesouhlasí. Když se zamýšlí nad tím, jaké důsledky do života lidí přinesl hřích, píše: "Ani starý svět neušetřil, nýbrž zachoval jen Noéma, kazatele spravedlnosti, spolu se sedmi jinými, když uvedl potopu na svět bezbožných." (2. Petrův 2,5)
Hřích byl podle Petra příčinou úpadku lidstva. Podobný názor má i Ježíš. Když hovoří o tom, v jakém stav bude svět před jeho návratem, přirovná ho ke stavu lidstva před potopou: "Jako bylo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka: Jedli, pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noé vešel do korábu a přišla potopa a zahubila všechny." (Lukáš 17,26-27)
Podle Bible je potopa světa historický fakt. Jestli tomu věřím nebo ne, to na věci nic nemění. Hřích přinesl na náš svět zlo a spousta lidí se domnívá, že je možné beztrestně hřešit. Apoštol Petr uvádí potopu jako důkaz existence Božího soudu a spravedlnosti. Během potopy se ukázal rozdíl mezi dvěmi skupinami lidí.
V první skupině byli lidé, kteří se smáli, když Noé poukazoval na jejich hříšný způsob života a varoval před soudem, kterým se stane celosvětová katastrofa. Chodili okolo rostoucí archy a klepali si na čelo. Jan Werich to kdysi komentoval slovy: "Kdo to kdy slyšel, stavět loď na kopci!"
V druhé skupině byl Noé a jeho rodina. Tři stal let upozorňoval na globální potopu. Tři sta let varoval před zhoubným působením hříchu a zla. Mohl si užívat života, jako všichni ostatní. Noé raději stavěl loď a varoval.
V čem byl základní rozdíl mezi Noého rodinou a těmi ostatními? Proč byli jedni zachráněni a druhé utopily vody potopy? V listu Židům můžeme číst: "Bez víry však není možné zalíbit se Bohu.
Kdo k němu přistupuje, musí věřit, že Bůh jest a že se odměňuje těm, kdo ho hledají.
Noé věřil, a proto pokorně přijal, co mu Bůh oznámil a co ještě nebylo vidět, a připravil koráb k záchraně své rodiny.
Svou vírou vynesl soud nad světem a získal podíl na spravedlnosti založené ve víře." (Židům 11,6-7)
Hřích přináší důsledky. Pokud se někdo domnívá, že si může dělat co chce a nic se mu nemůže stát, je na omylu. Hřích zabíjí. Nejen jednotlivce, ale i celé města a národy. Kdyby nás Bůh nechal napospas hříchu, nakonec bychom zemřeli všichni.
Většina nemusí být zárukou pravdy. Před potopou tu byl názor obyvatel celého světa proti víře osmi lidí. Jób věřil víc tomu, co mu oznámil Bůh, než vlastním očím. Ještě pár dnů před potopou se zdálo, že svět bude existovat dál. Nic nenaznačovalo tomu, že by to vše mělo za pár dnů zmizet pod hladinou moře, které zaplaví celý svět.
Dnes žijeme v době, kdy má přijít další Boží globální zásah proti hříchu. Možná se nám to zdá jako utopie. Máme podobné pocity, jako lidé před potopou. Tehdy se zachránilo jen osm lidí. Zachránila je jejich víra. Důvěra v Boží slovo. Víra má stejnou záchrannou moc i dnes. Využijeme ji?
