Ježíš ve své modlitbě prosí za své následovníky: "Otče, chci, aby také ti, které jsi mi dal, byli se mnou tam, kde jsem já.
Ať hledí na mou slávu, kterou jsi mi dal, neboť jsi mě miloval již před založením světa." (Jan 17,24)
Pro většinu Čechů je křesťanství mrtvým náboženstvím, Bible souborem různých legend a nebe je pro ně pohádkou, na které už přece dospělí nevěří. Není to škoda, když odmítáme křesťanské principy a zásady? Neochuzujeme se dobrovolně o něco, co našemu životu dává úplně jiný rozměr?
Už od svého dětství mám rád popis "nebe", který nám zprostředkoval starozákonní prorok Izaiáš. Zaznamenal to, co mu o nebeském prostředí prozradil samotný Hospodin: "Vlk bude pobývat s beránkem, levhart s kůzletem odpočívat. Tele a lvíče i žírný dobytek budou spolu a malý hoch je bude vodit. Kráva se bude popásat s medvědicí, jejich mláďata budou odpočívat spolu, lev jako dobytče bude žrát slámu.
Kojenec si bude hrát nad děrou zmije, bazilišku do doupěte sáhne ručkou odstavené dítě.
Nikdo už nebude páchat zlo a šířit zkázu na celé mé svaté hoře, neboť zemi naplní poznání Hospodina, jako vody pokrývají moře." (Izaiáš 11,6-9)
Smyslem všeho, co Ježíš dělal a dělá, je moje záchrana. Ježíš si přeje, abych s ním jednou mohl žít v jeho království. Ve společnosti, kde nebude ani kousek místa pro hřích a zlo. Ve společnosti, kde se malé dítě nebude muset bát zmije, kde se nikdo nebude bát pavouků, myší nebo žab.
Zatím ještě musím žít v prostředí, kde se mi někdy dokonce zdá, jako by už žádné dobro neexistovalo. Občas mám pocit, že se mi to zlo uhnízdilo v mém nitru. Jsem na tom jako Pavel, který napsal: "Víme, že zákon je svatý - já však jsem hříšný, hříchu zaprodán. Nepoznávám se ve svých skutcích; vždyť nedělám to, co chci, nýbrž to, co nenávidím." (Římanům 7,14-15)
Je mi jasné, že si nebe nezasloužím. O to víc mne těší, že si Ježíš přeje, abych tam byl. Proto zaplatil za mé hříchy a vykoupil mne z mého otročení zlu. Proto chci volat spolu s prorokem: "Hle, Bůh je má spása, doufám a jsem beze strachu. Hospodin, jen Hospodin je má záštita a píseň, stal se mou spásou." (Izaiáš 11,6-9)