"Ano, těch je tu spousta," slyší odpověď.
"A co pravoslavné, ty tam také máte?" táže se.
"Máme," odpovídají démoni, "a kolik."
Wesley se vyptává dál: "Jsou u vás i nějací evangelíci?" Z pekla se ozve: "Tak těch tu máme celý zástup."
"A co metodisty, ty u vás také najdu?" ptá se šokovaný Wesley a v jeho hlase je cítit napětí. "Samozřejmě. Je jich tu také dost..."
Vyděšený Wesley spěchá k nebeské bráně, kde pokládá stejné otázky: "Jsou tu metodisté?" Z nebe se ozve: "Ani jeden!"
"A evangelíci?" ptá se dál. "Také ne!"
"Jsou tam alespoň pravoslavní?" vyptává se a znovu slyší: "Nejsou."
"To tam nemáte ani žádné katolíky?" Opět slyší zamítavou odpověď.
Když se vzpamatuje z toho šoku, položí poslední otázku: "A koho v tom nebi vlastně máte?"
Z nebe se ozve Boží hlas: "Johne, nebe je jen pro mé děti."
Jak se mohu stát Božím dítětem? Je to prosté. Stačí, abych se držel ruky nebeského Otce a nechal se jím vést. Musím se naučit mu důvěřovat tak, jako malé dítě věří svému tátovi.
Zajímavá slova na toto téma napsal apoštol Jan ve svém prvním dopise: "Už teď jsme jeho děti, ale neumíme si představit, jak nás Bůh ještě přetvoří. To však víme, že až Kristus přijde a my ho uvidíme v celém jeho majestátu, bude v nás dokončena proměna do jeho podoby." (1.Jan 3,2)
Nezapomeňme, nebe je otevřené jen Božím dětem.
Napsáno pro Křesťanský magazín ČT2, vysílaný 7.dubna 2013.
