Psanec

K Davidovi se postupně přidávají další a další Židé, kteří nejsou spokojeni s tím, jak vládne Saul. Počet bojovníků, kteří Davida považují za svého velitele, nenápadně narůstá.

Poprava velekněze
Saul se snaží Davida dopadnout za každou cenu. Ale když se svým vojskem dorazí na místo, kde má David být, najde vždy opuštěné tábořiště. Dochází k závěru, že mezi svými sluhy musí mít zrádce.
V té chvíli k němu přichází Dóeg Edómský a vypráví mu o setkání Davida s veleknězem Achímelekem. Saul se chová jako šílenec. Rozkáže, aby byl velekněz i s celou svojí rodinou popraven. Dóeg se tohoto úkolu rád ujímá a kronikář zapsal: Dóeg Edómský je obklíčil, udeřil na kněze a usmrtil onoho dne osmdesát pět mužů, nosících lněný efód.⁽¹⁾
Dóeg vybil celé kněžské město Nób. Zachránil se pouze Ebjátar, veleknězův syn. Utíká k Davidovi a vše mu vypráví. David je z toho zdrcen. Uvědomuje si, že má na této hrůzné události svůj podíl viny: "Věděl jsem onoho dne, že je tam Dóeg Edómský a že to určitě oznámí Saulovi. To jako bych sám napadl všechny příslušníky tvého rodu. Zůstaň se mnou, neboj se. Kdo ukládá o život mně, ukládá o život tobě. U mne jsi pod ochranou."⁽²⁾

Návštěva přítele
O několik dnů později dostává David vzácnou návštěvu. V jeho táboře se najednou objeví Jónatan. Dlouho neviděl svého přítele a tak riskuje svůj život. Kdyby se o jeho návštěvě dověděl jeho otec, nejspíš by ho zabil.
Jónatan má pro svého přítele povzbuzující slova: "Neboj se, ruka mého otce Saula tě nenajde. Ty budeš kralovat nad Izraelem a já budu druhým po tobě. Také můj otec Saul to ví."⁽³⁾
Oba přátelé pak spolu nakonec uzavřou smlouvu, která vychází z toho, co si přísahali, když se naposledy setkali ještě v Jeruzalémě. Jónatan tehdy Davida prosil: "Avšak i ty mi prokazuj Hospodinovo milosrdenství, pokud budu živ a nezemřu, a nezpřetrhej svazky svého milosrdenství vůči mé rodině nikdy, ani tenkrát, až Hospodin vyhladí Davidovy nepřátele z povrchu země do posledního muže."⁽⁴⁾

Občanská válka
Do sporu mezi Saulem a Davidem se vkládají další Židé. Jedni pomáhají králi, druzí jsou zase proti. Zífejci špehují Davida a zprávy o jeho pohybu posílají svému panovníkovi. Ale i mezi nimi se najdou poctivci, kteří neschvalují Saulovo bezbožné jednání a tak Davida vždy včas varují.
Jednoho dne se David se svými věrnými ukryje v jeskyni. Saul si potřebuje odskočit a vybere si zrovna místo, kde se skrývá ten, kterého chce zabít. Davidovi přátelé ho nabádají, aby zabil krále. Je to určitě Boží vůle, když mu ho vydal do rukou. On to ale odmítá: "Chraň mě Hospodin, abych se dopustil něčeho takového na svém pánu, na Hospodinově pomazaném, a vztáhl na něho ruku. Je to přece Hospodinův pomazaný!"⁽⁵⁾
Přikladl se ke králi a uřezal mu cíp z jeho pláště. Pak čeká, až král trochu poodejde. Volá na něho a ukazuje mu důkaz, že ho mohl zabít. Saul se rozpláče. Znovu má chvíli, kdy dovolí Hospodinovu duchu, aby k němu promlouval prostřednictvím svědomí. Slibuje Davidovi, že už ho nechá napokoji a prosí, aby mu slíbil, že jednou nevyhubí jeho rodinu. Když uslyší Davidovu přísahu, odchází.

Samuel umírá
Brzy nato se David dovídá, že zemřel Samuel: "Když Samuel zemřel, všechen Izrael se shromáždil a oplakával ho. Pochovali ho v jeho domě v Rámě."⁽⁶⁾ Také David oplakává muže, který ho před léty pomazal za krále nad Izraelem.
Stále více lidí na území celého Izraele si uvědomuje, že jejich království potřebuje změnu. Už mají dost vlády muže, který se chová jako šílenec.
"Zemřel velký a dobrý prorok a vynikající soudce... Ačkoli Saul byl králem, Samuel měl mnohem větší vliv než on, protože žil věrně a byl oddaný Bohu.
Lidé viděli, jaké chyby se dopustili tím, že si přáli mít krále, aby se nelišili od okolních národů... Národ ztratil toho, k němuž byli lidé zvyklí přicházet se svými velkými nesnázemi. Ztratil člověka, který se za ně u Boha neustále přimlouval a měl na mysli jejich nejvyšší blaho..."⁽⁷⁾
_____________
⁽¹⁾1.Sam.22,18; ⁽²⁾1.Sam.22,22-23; ⁽³⁾1.Sam. 23,17; ⁽⁴⁾1.Sam.20,14-15; ⁽⁵⁾1.Sam.24,7; ⁽⁶⁾1.Sam.25,1; ⁽⁷⁾Na úsvitu dějin 325;