Teď je králem celého Izraele, který je po létech Saulovy vlády v bídném stavu. Ekonomicky, morálně i duchovně. David proto hledá kněze a lévijce, kteří se budou starat o náboženskou obrodu Izraele. Chce, aby navázali na práci, kterou začal Samuel.
Jeruzalém
Další úkol, který chce David co nejdříve vyřešit, je nové hlavní město. Už dříve si vyhlédl místo, které je pro tento účel vhodné. Kdysi tu bydlel Malkísedek, kněz Boha nejvyššího. Abraham mu odevzdal desátek z válečné kořisti po vítězné bitvě, během které osvobodil Lóta s jeho rodinou.
Teď tu stála hradní pevnost Sión, ve které sídlili Jebúsejci. David je musí porazit. Nebojí se toho, přestože je tato pevnost považována za nedobytnou. Věří, že Hospodin má stejnou moc, jakou měl před staletími při dobývání Jericha. V hebrejské kronice je prostá zmínka: "David dobyl skalní pevnost Sijón, to je Město Davidovo."(1) Teď už mu nic nebrání v tom, aby zde začal stavět hlavní město svého království.
Svatostánek
Díky Božímu požehnání a ochraně má David několik let pokoj od svých nepřátel. Pokud se ho někdo pokusí napadnout, je vždy s Boží pomocí poražen. Král se tak může soustředit na budování všeho, co potřebuje k prosperitě království. Brzy má postaven královský palác a na hranicích země města, ve kterých se každý měsíc střídá vojenská posádka. Dostatek vojáků zajišťuje systém, podle kterého každý kmen jeden měsíc v roce pečuje o bezpečí ostatních.
Jednoho dne si David uvědomí, že by v hlavním městě mělo být i centrum duchovního života národa. Měl by tu být svatostánek a v něm všechny posvátné předměty. Měl by tu být i dům, ve kterém by mohl bydlet velekněz. Okolo něho pak domy pro další kněze a lévijce.
Král, který má rád hudbu, také plánuje zřízení chrámového orchestru a také mužského chóru. Hudebníci i zpěváci budou z lévijských rodin. Král proto zřizuje školu, ve které jsou tito lidé připravování pro svou službu. David pro ně skládá nové písně a píše i doprovodné melodie.
Zbytečná smrt
Konečně má David všechno připraveno. V Jeruzalémě je na krásném místě připraven svatostánek. Zbývá už jen dopravit schránu úmluvy, která je už více jak dvacet let v rodině Abínádaba, kterému díky tomu Bůh nesmírně žehná.
David spolu se svými přáteli připravuje slavností přesun truhly do Jeruzaléma. Na tuto slavnost se schází obrovské davy Hebrejů. Všichni se těší, až to začne. Chrámoví zpěváci i hudebníci nacvičili Davidovy nové písně. Také počasí přeje a tak všichni očekávají, že zažijí nezapomenutelný den.
Všichni se setkávají u domu Abínádaba. Kněží naloží truhlu na nový povoz a celý zástup se za zpěvu písní dává na pochod: "Když přišli k Nákonovu humnu, vztáhl Uza ruku k Boží schráně a zachytil ji, protože spřežení vybočilo z cesty. Hospodin vzplanul proti Uzovi hněvem. Bůh ho tam pro neúctu zabil a on tam při Boží schráně zemřel."(2)
Všichni jsou v šoku. Jak se to mohlo stát? Co jim to Hospodin udělal? Vždyť oni ho chtějí uctívat a chránit. Chtějí být radostní a šťastní.
Také David se zlobí. Pak ale přemýšlí a prohlásí: "Jak by mohla Hospodinova schrána vejít ke mně?"(3) Má strach a tak nechá truhlu smlouvy uložit v domě Obéd-edóma Gatského a vrací se zpět do Jeruzaléma, kde se schází s veleknězem. Dává mu za úkol zjistit, proč Uza zemřel.
Požehnání Obéd-edómova domu
O schránu úmluvy je dobře postaráno: "V domě Obéd-edóma Gatského zůstala Hospodinova schrána tři měsíce. Hospodin Obéd-edómovi i celému jeho domu žehnal. Potom králi Davidovi oznámili, že Hospodin pro Boží schránu žehná Obéd-edómovu domu i všemu, co mu patří."(4)
David se rozhodl, že schránu konečně přenese do Jeruzaléma. Velekněz králi vysvětlil podle Mojžíšova zákona příčinu neštěstí, které stálo život mladého kněze Uzu. Popsal mu způsob, kdo a jak může manipulovat s truhlou Hospodinovy smlouvy. Dohodli se, že tentokrát bude vše přesně podle Božích požadavků.
______________
(1)2.Sam.5,7; (2)2.Sam.6,6-7; (3)2.Sam.6,9; (4)2.Sam.6,11-12;
