Díky svým rodičům mohu prožívat sobotní odpočinek už od svého dětství.
Mohl jsem ho prožívat i v době, kdy mí spolužáci sedávali v sobotu ve školních lavicích, zatímco já byl s mámou a tátou na bohoslužbě.
Mohl jsem ho prožívat na střední škole, kdy mi ředitel jednou v pátek před pracovní sobotou řekl: "Pokud nepřijdeš zítra do školy, tak v pondělí už nechoď. Považuj se za vyloučeného!"
Mohl jsem ho prožívat i v době základní vojenské služby. Našel jsem pochopení u svého nadřízeného.
Z toho všeho vyplývá, že má zkušenost se sobotním odpočíváním trvá už víc jak padesát pět let. Mohlo by se zdát, že už umím odpočívat.
Možná bych si to myslel i já, kdybych neznal následující text: "Hospodin tě povede neustále, bude tě sytit i v krajinách vyprahlých, zdatnost dodá tvým kostem; budeš jako zahrada zavlažovaná, jako vodní zřídlo, jemuž se vody neztrácejí. Co bylo od věků v troskách, vybudují ti, kdo z tebe vzejdou, opět postavíš, co založila minulá pokolení. Nazvou tě tím, jenž zazdívá trhliny a obnovuje stezky k sídlům.
Jestliže v den odpočinku upustíš od svých pochůzek, od prosazování svých pochůzek, od prosazování svých zálib v můj svatý den, nazveš-li den odpočinku rozkošným, svatý den Hospodinův přeslavným, budeš-li jej slavit tak, že se vzdáš svých cest, že přestaneš hovět svým zálibám a nepovedeš plané řeči, tu nalezneš rozkoš v Hospodinu "a já ti dovolím jezdit po posvátných návrších země a z dědictví tvého otce Jákoba tě budu živit."
Tak promluvila Hospodinova ústa. (Izaiáš 58,11-14)
Tato Boží slova mne vždy motivují k dalšímu hledání správného prožívání sobotního odpočinku.
Ano, mohu říci, že pociťuji Boží požehnání. Na sobotu se těším a mám k tomu mnoho důvodů:
- Boží přítomnost vnímám intenzivněji než ve všední dny.
- mám čas na hodnocení svého života.
- mohu odložit všední starosti.
- prožívám den s rodinou.
- setkávám se s přáteli.
- mohu diskutovat o svých otázkách, které přicházejí při čtení Bible.
- ...
V textu z proroka Izaiáše je ale něco, co zatím v sobotu necítím. Text slibuje: "tu nalezneš rozkoš v Hospodinu". Rozkoš, to je silné slovo. To je gejzír emocí. Ohňostroj štěstí a radosti. Něco, co člověka zcela ovládne natolik, že přestává vnímat čas i okolní svět...
Sobotní odpočinek mi přináší spoustu radosti. Vlastně stále víc a víc. Rozkoš to v mém případě ještě není. Ale já to nevzdám a věřím, že jednou zažiji i tuto slibovanou rozkoš.
V textu je ještě něco, co bychom neměli přehlédnout. Tomu, kdo bude hledat "rozkoš v Hospodinu" Bůh slibuje, že mu "dovolí jezdit po posvátných návrších země". Bůh nám dá to, po čem toužil ďábel. I on se pokusil vystoupit na "posvátná návrší oblaků" (Izaiáš 14,14) Tuto odměnu dostaneme až v Božím království. "Rozkoš v Hospodinu" je nám nabízena už dnes, každý sedmý den v týdnu. Každý sabat. Každou sobotu.
Otázka na příští týden:
Jak v sobotu správně odpočívat ?
