Spousta lidí se diví, proč dal Bůh nějaký den odpočinku a proč by ho měli dodržovat. Přitom i my máme pracovní dny a dny víkendové, což je obdoba toho, co nám dal Bůh do vínku už v ráji.
Jak bychom měli prožívat den odpočinku? Z Desatera je zřejmé, že v tento den odpočinku nemáme pracovat. To má svou logiku.
Pokud hovoříme o sobotním odpočinku, měli bychom si dát pozor, aby se nám jeho prožívání nezvrtlo na dvacet čtyři hodin, kdy budeme v neustálém stresu z toho, abychom neudělali něco zakázaného.
Podívejme se, co říká Bůh krátce předtím, než nás vyzve, abychom v sobotním odpočinku hledali "rozkoš v Hospodinu". Tato jeho slova pro mne byla v poslední době velkým objevem při přemýšlení o tom, jak v sobotu správně odpočívat: "Tehdy zavoláš a Hospodin odpoví, vykřikneš o pomoc a on se ozve: »Tu jsem!«
Odstraníš-li ze svého středu jho, hrozící prst a ničemná slova, budeš-li štědrý k hladovému a nasytíš-li ztrápeného, vzejde ti v temnotě světlo a tvůj soumrak bude jak poledne."
Hospodin tě povede neustále, bude tě sytit i v krajinách vyprahlých, zdatnost dodá tvým kostem; budeš jako zahrada zavlažovaná, jako vodní zřídlo, jemuž se vody neztrácejí." (Izaiáš 58,9-11)
Tento text má dvě myšlenkové části.
V první se dovídám, co má odstranit z života, rodiny i církve, a čím to nahradit:
- Jho, je symbolem toho, co nás nepříjemně svazuje. Když se mi podaří sundat ze své šíje jho, stanu se svobodným. Ne vždy jsme schopni ho odložit sami. Zajímavá slova na toto téma říká Ježíš: "Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží." (Matouš 11,29-30)
- Hrozící prst, je symbolem výhrůžek a výčitek. Při prožívání soboty bych se neměl nechat zastrašovat druhými. Ani já bych neměl druhým mluvit do jejich způsobu prožívání sobotního odpočinku. Ať se řídí svým svědomím a já se zase budu řídit tím svým.
- Ničemná slova symbolizují vše, co ničí a narušuje mé odpočívání. Mohou to být pře a hádky, negativní zprávy ze světa nebo také lidé, kteří mne neustále kritizují a kádrují. Místo slov, která ničí, bych měl vyhledávat slova, která budují.
- Štědrost k hladovému a nasycení ztrápeného je ideální příležitostí k tomu, abych si uvědomil, za co vše mohu být vděčný mému Bohu. Pokud mohu pomáhat druhým, pak jsem na tom ještě dobře a měl bych za to děkovat. Už jen ten pocit vděčnosti naplní mé nitro štěstím.
Druhá část textu popisuje, čím se pro mne stane sobotní odpočinek:
- Hospodin mne bude sytit – budu na tom podobně jako Židé na poušti, kterým mana pomohla pochopit, že svému Bohu mohou důvěřovat. Nemusím se trápit tím, co bude zítra. Jestli budu mít co jíst a pít, zda budu mít kde bydlet... Bůh slibuje, že se o mne postará.
- Když Bůh slibuje, že "dodá zdatnost mým kostem", tak mne tím ujišťuje, že mi dá vždy dostatek síly a energie ke každému úkolu, ke kterému mne povolá. K tomuto nabíjení mých vnitřních baterií má sloužit nejen doba spánku, ale jednou týdně celý den - sobota.
- Bůh také slibuje, že správný způsob sobotního odpočinku způsobí, že "budu jako zavlažovaná zahrada s vlastním pramenem". Pozemek s vlastním zdrojem vody je v teplých krajinách symbolem ideálního místa k životu.
Pokud naplním sobotu vším tím, co píše Izaiáš, pak už budu jen krůček od rozkoše, kterou Hospodin slibuje těm, kdo se tento den rozhodnou prožít bez sobeckého zaměření se na sebe.
Sobota je úžasný Boží dar.
Otázka na příští týden:
Komu Bůh nabízí sobotu jako den odpočinku ?
