Včera jsem v televizi zahlédl reportáž o tom, jak v Maďarsku pošlapávají práva nelegálních migrantů tím, že jim brání ve volném pohybu po Maďarsku a tím i Evropě. Maďaři jsou za to kritizováni nejen z Bruselu, ale i z USA.
Patřím ke generaci, která se v roce 1989 těšila na svobodu. Těšili jsme se, že skončí ponižující kontroly na hranicích i to, že stačí jeden závistivý soused, abyste se v životě nepodívali za hranice. Přáli jsme si svobodu, a i dnes ji přejeme každému, kdo musí z vážných důvodů opustit svůj domov.
Už delší dobu si ale kladu otázku: „Je svoboda, kterou mi dnes nabízí Evropa, tím, co jsem si tak přál?“ Jsem přesvědčen, že svoboda měla v tom našem očekávání trochu jiný obsah. To, co vidím dnes napříč Evropou, je zvláštní jev. Právoplatní občané starého kontinentu jsou stále více svíráni kazajkou nesmyslných zákonů a bruselských nařízení a platí pro ně stále více omezení.
Na druhé straně, těm, kteří přicházejí zvenčí a chtějí se v Evropě usadit, musíme podle jiných zákonů dát absolutní svobodu, která hraničí s anarchií. Musí dostat vše, co potřebují k životu bez ohledu na to, zda se chtějí integrovat do naší společnosti, nebo tu hodlají co nejdříve zavést právo a řád, který měli tam, odkud „utíkají“.
Maďaři tuto anarchii odmítají a chtějí se bránit. Dostávají se tím do zvláštního lisu. Z jedné strany na ně tlačí „svět“, ze druhé ti, kteří přicházejí po tisících „na návštěvu“. Proto mne těší, že roste počet politiků, kteří odmítají současnou „imigrační politiku“ Bruselu a volají po takových změnách „imigračních zákonů“, které na jedné straně zajistí pomoc skutečně potřebným, a současně zamezí tomu, abychom v Evropě svou vlastní hloupostí a naivitou umožnili vznik „páté kolony“.
V mém věku už vím, že i svoboda musí mít svůj řád a pravidla. Anarchie, kterou nám nabízí lidé, kteří prosazují to své „free“, nic dobrého nepřinese. I historie nás učí, že přežily jen ty národy a ty kultury, které si chránily své hodnoty – své hranice, svou zem i svou víru. Pokud se necháme přesvědčit zastánci „free" a "multykulty“, že pro nás to neplatí, dopadneme stejně jako mnohé zaniklé civilizace, o kterých dnes víme už jen díky archeologickým vykopávkám.
Pokud se nevzepřeme proti tomu, co nám dnes nabízí různí „vítači“, pak budou brzy platit slova uvedená v nadpise: Free Evropa = mrtvá Evropa.
A toho bych se nerad dožil.
