Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Strach, který zabíjí

22. 05. 2017 15:25:30
Už jste se někdy skutečně báli? Ne, teď nemyslím na strach vyvolaný hororem nebo tím, že vás někdo pořádně vylekal. Mám na mysli situaci, kdy cítíte, že vám jde o zdraví nebo dokonce život.

Podle staré legendy potkal beduín choleru. Vyzvídá: „Kam jdeš?“ Odpoví mu: „Jdu do Bagdádu, kde zabiju dvacet tisíc lidí.“ O pár týdnů později se opět setkají: „Ty jsi mi lhala. V Bagdádu nezabilas dvacet tisíc, ale sto tisíc lidí!“ Cholera se brání: „To není pravda. Zabila jsem skutečně jen dvacet tisíc lidí. Ty ostatní zabil jejich vlastní strach!“

Nedávno mi lékař navrhl cystoskopické vyšetření. Když mi vysvětlil, oč při něm jde, neměl jsem vůbec chuť se něčemu takovému podrobit. Nakonec jsem ale souhlasil. Chtěl jsem mít klid. Říkal jsem si: „Je větší pravděpodobnost, že vyšetření potvrdí, že za mými problémy není rakovina, ale že mi jen mé tělo dává najevo, že těch šedesát let života se projevilo na jeho současném stavu.“ Samotná cystoskopie nebyla vůbec příjemná, ale díky personálu v nemocnici se dala vydržet a výsledek byl, díky Bohu takový, jak jsem si přál.
Při čekání na výsledky jsem se v čekárně setkal s mužem, který před pár lety podobné vyšetření odmítl. Měl strach. Bál se, že to bude bolet. Tři roky pak nechodil na kontrolu. Když se konečně odhodlal, bylo pozdě. Má za sebou operaci, ozařování a chemoterapie, ale nemoc pokračuje dál a on má pocit, že takový život nemá smysl. Přitom stačilo přijít včas.

Zítra mne čeká jiné vyšetření. Nebude bolet, ale i já v sobě hledal odhodlání delší dobu. Věřím, že vše opět dopadne dobře, ale současně si říkám, že kdybych se rozhodl dřív, mohl jsem už teď být v klidu a pohodě.
Jsem si vědom toho, že to, o čem píšu, je trochu jiný strach než ten, který „zabíjel v Bagdádu“. Přesto je to strach, který má na svědomí spoustu zbytečně zmařených životů. Lékaři říkají, že nejen u rakoviny je rozhodující čas. Čím dříve je diagnostikována nemoc, tím větší šanci má pacient na úplné uzdravení.

Mám svou osobní zkušenost s tím, jaké to je, když člověk čeká na „verdikt lékařů“ a má strach, že nebude pozitivní. Vím také, jaká je to pak úleva, když nakonec uslyšíte příjemnou zprávu. Přesto vždy, když je přede mnou nějaké další, a ne zrovna příjemné vyšetření, nebo když mám hovořit o zdravotním problému, znovu bojuji. Nechci totiž zbytečně strašit své blízké a už vůbec nestojím o to, abych dostal nálepku hypochondra.
Na druhé straně mi ke správnému a včasnému rozhodnutí pomáhá vědomí, že v oblasti zdraví hraje rychlost důležitou roli. A ještě něco mne posouvá vpřed. Moje rodina a přátelé, kteří mi dodávají odvahu udělat správné rozhodnutí. Pomáhají mi překonat strach z neznámého i obavu z bolesti nebo z toho, že se nakonec dovím nepříjemnou pravdu. I kdyby vyšetření nedopadlo podle mých představ, vím, že na to nejsem sám.

Přeji každému z vás, abyste měli někoho, kdo vám pomůže překonat strach, který zabíjí. Přeji vám dostatek lidí, kteří umí dodat odvahu ke správnému rozhodnutí a kteří nedovolí, abyste v takových chvílích zůstali sami. Nezapomínejme, že jen ten, kdo nás má opravdu rád a komu na nás záleží, najde odvahu říci nám i to, co bychom raději neslyšeli. Takových lidí bychom si měli vážit.

Autor: Vlastimil Fürst | pondělí 22.5.2017 15:25 | karma článku: 21.40 | přečteno: 511x

Další články blogera

Vlastimil Fürst

Nač stahovat gatě...

„Nač stahovat gatě, když brod je ještě daleko!" Věřím, že tuto lidovou moudrost známe a že jí většina z nás i rozumí. Jen si nejsem jistý tím, nakolik podle ní dokážeme jednat v každodenním životě.

1.9.2017 v 20:35 | Karma článku: 15.76 | Přečteno: 333 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Borec, co řídí nosem

Jako malý kluk jsem obdivoval závodníky, kteří se v upravených autech proháněli po zamrzlém rybníku u cukrovaru. Později, když jsem bydlel v Gottwaldově, jsem se stejným obdivem vzhlížel k jezdcům Barum rallye.

29.8.2017 v 20:35 | Karma článku: 17.48 | Přečteno: 293 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Bezdomovci, před kterými smekám

Seděli jsme v asijském bistru a po dlouhé době si dávali smažené nudle. U stolu, který byl v protějším rohu restaurace, seděla dvojice, která mi byla povědomá, jen jsem si nemohl vzpomenout, odkud je znám.

24.8.2017 v 20:35 | Karma článku: 39.74 | Přečteno: 3268 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Teror na denním pořádku

„Vlastně se nic neděje“, takový dojem můžeme mít ze zpráv médií i z výroků některých zdejších blogerů. Jeden diskutér napsal: „Na silnicích každý rok zemře daleko víc lidí, než kolik zabijí teroristi, tak s tím pořád nestrašte!“

21.8.2017 v 20:35 | Karma článku: 42.46 | Přečteno: 2623 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Jílek

Svoboda je jen jedna

Měl jsem včera těžký den. Hlavně pracovně, ale konec dobrý, všechno dobré. Mám už starší „Vivofit.” Zařízení, co měří počet kroků, ušlých kilometrů, čas, spotřebované kalorie atd.

18.10.2017 v 9:12 | Karma článku: 12.49 | Přečteno: 237 | Diskuse

Jakub Kunčický

Setkání

Výhled na celé město mu zakrýval nízký živý plot. Světla ubývalo a on se ze všech sil snažil dočíst poslední odstavec. Nebyl to ledajaký příběh, nýbrž životní příběh úspěšnějšího muže, než byl on sám - a slunce skoro zapadlo.

17.10.2017 v 22:35 | Karma článku: 4.91 | Přečteno: 125 | Diskuse

Jan Svoboda

Sabbatical aneb přestávka v kariéře - den kdovíkolikátý

Stonáme. Učení jsem vzdal. Zvládli jsme návštěvu rodičů. Plenky a vypité láhve stabilně přibývají. Jsou dvě tři rodičovské sklenky denně ještě ok a další střípky ze života na prodloužené dovolené.

17.10.2017 v 21:17 | Karma článku: 5.36 | Přečteno: 188 |

Kristýna Burgerová

Deset důvodů proč nenávidím Londýn

Když je člověk unavený Londýnem, tak je unavený životem - je tam všechno, co můžete od života chtít. Samuel Johnson

17.10.2017 v 8:56 | Karma článku: 27.11 | Přečteno: 1185 | Diskuse

Jana Stehlíková

Chybíš mi

Milý internetový světe, všichni víme, jak všemocný jsi. Nikdy jsem se tě o nic neprosila. ale teď ano. Ztratila se nám kamarádka. Neviděl ji někdo prosím?

16.10.2017 v 23:05 | Karma článku: 12.52 | Přečteno: 239 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.