Před čtyřmi roky jsem se nemohl rozhodnout, které straně dát svou důvěru. Syn tehdy volil Piráty. Tvrdil jsem mu, že je to zbytečně ztracený hlas, protože podle průzkumů nemají šanci.
Jeho odpověď mne zaujala. „Pokud budeme volit jen podle předvolebních průzkumů, tak se nikdy nedočkáme změny. Aby mohlo jednou dojít ke změně, musíme se vzepřít tomu, co nám tvrdí média. A věř, že za čtyři roky budou Piráti v Poslanecké sněmovně.“ Nakonec jsem i já tehdy volil Piráty. Uběhly čtyři roky a Piráti jsou skutečně v parlamentu, tentokrát i bez mého hlasu.
Teď mi média říkají totéž co já tehdy synovi. Nedám-li svůj hlas Miloši Zemanovi nebo Jiřímu Drahošovi, bude to stejné, jako bych ho hodil do koše. Mé zkušenosti z předchozích voleb mi napovídají, že průzkumy vždy nevyjdou. Možná proto, že to naši sociologové neumí nebo proto, že si někdo dokáže koupit i je. Být v nich označen jako první nebo druhý, to je skoro jistá vstupenka do druhého kola.
Nevím, jak dopadne první kolo. Rozhodl jsem se v něm nevolit Miloše Zemana ani Jiřího Drahoše. Bez ohledů na předvolební průzkumy dám hlas člověku, který je mi z těch devíti nejsympatičtější. Třeba to udělají i další voliči a můj favorit projde do druhého kola.
No a když se náhodou tentokrát předvolební průzkumy konečně strefí, a nejvíce hlasů získají Miloš Zeman a Jiří Drahoš, budu mít možnost hlasovat pro jednoho z nich ve druhém kole.
V prvním kole nebudu volit žádného z „favoritů“. Nenechám se dotlačit k tomu, abych už předem vyřadil z boje o hrad sedm uchazečů jen proto, že mi to našeptávají média – veřejnoprávní i ta soukromá. Uvidím, jak to nakonec dopadne.
Přeji i vám svobodnou volbu.
