Řekl jim také podobenství: "Může vést slepý slepého? Nepadnou oba do jámy?“ (evangelium podle Lukáše 6,39)
Při čtení těchto slov se mi vybavila vzpomínka a na to, jak mi jednou na kontrole lékařka „rozkapávala oči“. Cestou domů jsem si pak připadal jako slepý. Venku svítilo sluníčko, které mne tak oslňovalo, že jsem vlastně nic neviděl. Trasa, kterou normálně zvládám za dvacet minut, mi trvala víc jak hodinu. Když jsem šel na podobný zákrok příště, byl jsem rád, že mne pak domů doprovodila manželka.
Ježíš ve svém kázání hovoří o cestě do nebeského království. Popisuje jak jednají lidé, které do něj přijme, ale chce ukázat i na nebezpečí, která nám na této nejdůležitější životní cestě hrozí. Jedním z nich je volba špatného průvodce.
Mám rád hory a turistiku. Rád využívám značení, nebo se připojím k někomu, kdo zná krajinu lépe než já. Několikrát jsem se nechal vést a pak zjistil, že ani můj průvodce netrefí tam, kam jsem chtěl dojít. Nejhůř mi ale bylo, když jsem byl sám „vůdcem“ v horách, a pak, když padla mlha, jsem si najednou nebyl vůbec jistý, zda jdeme správně.
Dnes často i při cestě známou krajinou využívám navigaci. Hlavně kvůli tomu, že mne včas upozorní na objížďky a změny, které by mi jinak komplikovaly mou cestu.
Patřím k lidem, kteří se rozhodli využít tento časný život k tomu, aby získali možnost žít věčně v Ježíšově nebeském království, proto beru vážně toto Stvořitelovo varování a jsem rád, že je ochotný být mým průvodcem. Vědomí, že mne vede on, mi dodává pokoj a klid.
(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)
