Proměňující moc

30. 04. 2018 21:31:50
A když se modlil, nabyla jeho tvář nového vzhledu a jeho roucho bělostně zářilo. (evangelium podle Lukáše 9,29)

„Já už jiný nebudu. Takový jsem se narodil a stejný i umřu!“ Už jste někdy něco podobného slyšeli? Svým způsobem tato slova můžeme vnímat jako výmluvu: „Já za to, co dělám a jaký jsem, nemohu. Je to vina mých předků, po kterých jsem to zdědil!“
Je to pravda? Skutečně za to, jací jsme a co děláme, mohou jen naše geny? Pokud ano, proč se snažíme vychovávat naše děti, proč je posíláme do školy? Proč jim platíme drahé „kroužky“, v nichž se mohou naučit hrát na nějaký hudební nástroj nebo získat sportovní dovednosti?

To, co nám na první pohled připadá logické, už tak jasné není, když se nad tím trochu víc zamyslíme. Nemusíme být takoví, jací jsme. Můžeme se změnit. Můžeme zhubnout, přestat kouřit nebo se třeba vzdát používání sprostých slov.
Můžeme, ale není to snadné. Kdo někdy hubl, ví, jak těžko jdou kila dolů, a jak snadno se na nás zase „nalepí“.

Ano, je to těžké, ale není to nemožné. Pro nás věřící je tu ještě jedna dobrá zpráva. Bůh nám v naší touze po změně nabízí svou pomoc. Nabízí nám svou proměňující moc.
Jak na to? Tvář Ježíše během modlitby zažila zvláštní proměnu. Právě modlitba je cestou k proměně. Bůh nabízí svou proměňující moc a dává ji těm, kteří ho o ni v modlitbě prosí.

Pokud toužím po proměně, pokud mám něco, co chci změnit, musím o tom mluvit s Ježíšem. On mi ukáže jak začít a navíc mohu počítat s tím, že přidá k mé síle tu svou, povzbudí mou slabou vůli a poté nastartuje proces změny k lepšímu.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)

Autor: Vlastimil Fürst | pondělí 30.4.2018 21:31 | karma článku: 32.57 | přečteno: 402x


Další články blogera

Vlastimil Fürst

Odzbrojující otázka

Odpověděl jim: „I já vám položím otázku. Řekněte mi, odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe či od lidí?“ Oni o tom mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘

17.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 223 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Lid mu visel na rtech

Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili, ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech. (Lukáš 19,47+48)

16.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 15.26 | Přečteno: 256 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Nedělejte z mého chrámu doupě lupičů

Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali, a řekl jim: „Je psáno: Můj dům bude domem modlitby, ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.“ (Lukáš 19,45+46)

15.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 17.64 | Přečteno: 226 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Pláč nad Jeruzalémem

Když už byli blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím.

14.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 21.62 | Přečteno: 352 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Brigita Tóthová

Šedá myš

Málem jsem na ni šlápla. Šla jsem zasněným krokem polo rozbitou cestou, která vede kolem místa, kde pravidelně potkávám srnku, ledabyle se povalující na trávě.

18.10.2018 v 5:24 | Karma článku: 9.87 | Přečteno: 279 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Odzbrojující otázka

Odpověděl jim: „I já vám položím otázku. Řekněte mi, odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe či od lidí?“ Oni o tom mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘

17.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 223 | Diskuse

Petra Šmídová

Za štěstím do Vídně

Před pár lety jsem se poprvý vydala do Vídně, do města sachru, předraženýho parkování a důchodců. Strašně jsem se zamilovala. Nejen do Vídně, ale i ve Vídni. Nic z toho nebylo, ale já se i tak přestěhovala.

17.10.2018 v 17:22 | Karma článku: 14.10 | Přečteno: 578 | Diskuse

Martin Businský

Žaludek a trávení.

Jak podpořit žaludek a trávení? Zařaďte prvky z tradiční čínské medicíny do Vašeho života a podpořte tak Vaše trávení.

17.10.2018 v 15:51 | Karma článku: 10.50 | Přečteno: 271 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Mé návraty do Itálie aneb Když se spojí můj přítel s mým ex

Dva roky utekly jako voda a mně připadá, že jsem z Čech nikdy neodjela. Jako bych byla v té slunné Itálii jen na dovolené. Kam se na mne hrabe Jules Verne s jeho dvěma roky prázdnin. Já měla prázdniny dvanáct let.

17.10.2018 v 15:50 | Karma článku: 30.59 | Přečteno: 1076 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz