Když se ubírali cestou, řekl mu kdosi: „Budu tě následovat, kamkoli půjdeš.“ Ale Ježíš mu odpověděl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn člověka nemá, kam by hlavu složil.“ (Lukáš 9,57+58)
Po celou dobu svého veřejného působení se Ježíš setkává s falešnou představou o Mesiáši. Židé věřili, že porazí Římany a pak usedne na trůn. Měl to být král, jehož sláva a moc bude minimálně taková, jakou měl David.
Mnozí z těch, které Ježíš zbavil démonů nebo nemoci, ho chtějí následovat. Jeden člověk dokonce slibuje, že s ním půjde kamkoliv. Ježíš ale ví, že v tom slibu je také kus vypočítavosti.
Vždyť i učednici stále přemýšleli o tom, jaké posty jim jednou jejich Mistr svěří, až se stane králem. Ježíš to věděl, a také poznal, že podobnou motivaci má i člověk, který se k němu chce přidat. Proto mu hned prozradí, jaká budoucnost ho čeká, pokud svůj slib splní a stane se součástí jeho družiny.
Podíváme-li se do historie, zjistíme, jak pravdivé to bylo proroctví. První křesťané byli pronásledováni nejprve Židy, pak Římany a ve středověku vlastní církví. Dodnes to ti, kteří chtějí žít v souladu s Ježíšovým učením nemají snadné. Vlastně to tak bude až do okamžiku, kdy se Ježíš vrátí na naši zem, aby všechny své následovníky vzkřísil a dal jim konečně domov, střechu nad hlavou. Ne na chvíli, ale už navždy.
Pokud se rozhodnu následovat Ježíše, nemám očekávat, že mne zahrne pohodlím a slávou královského paláce. Spíš musím počítat s tím, že to vždy nebude pohodlné a snadné. Jedno ale mít budu vždy – mír a pokoj ve svém nitru.
(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)
