Neohlížej se zpět

13. 05. 2018 21:32:50
A jiný mu řekl: „Budu tě následovat, Pane. Ale napřed mi dovol, abych se rozloučil se svou rodinou.“ Ježíš mu řekl: „Kdo položí ruku na pluh a ohlíží se zpět, není způsobilý pro království Boží.“ (Lukáš 9,61+62)

Také tato Ježíšova slova mi kdysi nedávala spát. Při jejich čtení jsem se ptal: „Bože, to se mám fakt kvůli Ježíšovi a víře vykašlat na svou rodinu?“ Vůbec se mi to nelíbilo. Měl jsem rád rodiče, sourozence i strýce a tety.
Později jsem zjistil, že nejsem sám, komu se ta slova vůbec nelíbí. Pak jsem si ale všiml, že Ježíš s učedníky občas navštěvoval i jejich rodiny. Marek například píše: „Když vyšel ze synagógy, vstoupil s Jakubem a Janem do domu Šimonova a Ondřejova. Šimonova tchyně ležela v horečce. Hned mu o ní pověděli. Přistoupil k ní, vzal ji za ruku a pozvedl ji. Horečka ji opustila a ona je obsluhovala.“ (Marek 1,29-31) Jak by mohl Ježíš uzdravit Petrovu tchyni, kdyby nebyl u Petra doma?

Ne, Ježíš po mně nechce, abych opustil rodinu jednou provždy. Proto se ani ten muž, kterého Ježíš pozval mezi své učedníky, nemusel jít loučit se svými rodiči. Neodchází navždy. Bude pryč jen tak dlouho, dokud se neseznámí s Ježíšovým učením.
Ježíš připojí příklad oráče. Pokud chce svou práci dělat pořádně, nesmí se otáčet nazpět. Musí se dívat dopředu, aby se mu podařilo vyorat rovnou brázdu.

Chci-li v životě něčeho dosáhnout, musím mít vizi a víru, že toho mohu dosáhnout. Stejné je to i v duchovní oblasti. Musím věřit, že mi Ježíš dává věčný život, a pak s ním jít dál.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)

Autor: Vlastimil Fürst | neděle 13.5.2018 21:32 | karma článku: 30.69 | přečteno: 334x


Další články blogera

Vlastimil Fürst

Odzbrojující otázka

Odpověděl jim: „I já vám položím otázku. Řekněte mi, odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe či od lidí?“ Oni o tom mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘

17.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 223 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Lid mu visel na rtech

Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili, ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech. (Lukáš 19,47+48)

16.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 15.26 | Přečteno: 256 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Nedělejte z mého chrámu doupě lupičů

Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali, a řekl jim: „Je psáno: Můj dům bude domem modlitby, ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.“ (Lukáš 19,45+46)

15.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 17.64 | Přečteno: 226 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Pláč nad Jeruzalémem

Když už byli blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím.

14.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 21.62 | Přečteno: 352 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Brigita Tóthová

Šedá myš

Málem jsem na ni šlápla. Šla jsem zasněným krokem polo rozbitou cestou, která vede kolem místa, kde pravidelně potkávám srnku, ledabyle se povalující na trávě.

18.10.2018 v 5:24 | Karma článku: 9.88 | Přečteno: 279 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Odzbrojující otázka

Odpověděl jim: „I já vám položím otázku. Řekněte mi, odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe či od lidí?“ Oni o tom mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘

17.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 223 | Diskuse

Petra Šmídová

Za štěstím do Vídně

Před pár lety jsem se poprvý vydala do Vídně, do města sachru, předraženýho parkování a důchodců. Strašně jsem se zamilovala. Nejen do Vídně, ale i ve Vídni. Nic z toho nebylo, ale já se i tak přestěhovala.

17.10.2018 v 17:22 | Karma článku: 14.10 | Přečteno: 580 | Diskuse

Martin Businský

Žaludek a trávení.

Jak podpořit žaludek a trávení? Zařaďte prvky z tradiční čínské medicíny do Vašeho života a podpořte tak Vaše trávení.

17.10.2018 v 15:51 | Karma článku: 10.51 | Přečteno: 272 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Mé návraty do Itálie aneb Když se spojí můj přítel s mým ex

Dva roky utekly jako voda a mně připadá, že jsem z Čech nikdy neodjela. Jako bych byla v té slunné Itálii jen na dovolené. Kam se na mne hrabe Jules Verne s jeho dvěma roky prázdnin. Já měla prázdniny dvanáct let.

17.10.2018 v 15:50 | Karma článku: 30.59 | Přečteno: 1076 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz