Stejně bych nepochopil

24. 09. 2018 21:31:50
Oni však ničemu z toho nerozuměli, smysl těch slov jim zůstal skryt a nepochopili, co říkal. (Lukáš 18,34)

Při čtení Bible se dostávám i k textům, kterým nerozumím. Jako dítěti mi to vadilo, protože jsem si přál „rozumět všemu“. Jak ale přibývají roky, tak si stále více uvědomuji, že toho, co nechápu, je daleko více, než toho, čemu rozumím. A nemyslím teď jen na Bibli, ale na život jako takový.

Počítač používám už třicet let a myslím, že toho na něm umím dost. Přesto musím často volat na pomoc syna. Ten si většinou ví rady. Když se ho ptám, v čem je problém, občas mi řekne: „Táto, při vší úctě k tobě, toto bys asi nepochopil.“ A já se už dál neptám, protože syn zná hranice mého poznání.

Podobné je to i s mým poznáním Boha i vesmíru. Něco jsem schopen mým rozumem pojmout, ale ještě více je toho, co už můj mozek nezvládne. Život mne ale naučil, že tam, kde se dostávám za hranice mých rozumových možností, je dobré mít někoho, kdo ví a zná víc než já. V počítačové oblasti je to můj syn a často i mí mladší kolegové, v oblasti víry je to můj Stvořitel. Ten rozumí i tomu, co mi moje hlava nebere.

Učedníci slyší svého Mistra, ale nerozumí tomu, co jim říká. Pochopí to ve chvíli, kdy se jeho slova naplní. I kdyby řekl víc, v tom okamžiku by stejně nepochopili.

Ani my nejsme jiní. Často se Ježíše na něco ptáme a zlobíme se, že nám neodpovídá. On ale ví, že bychom ničemu z toho, co by nám v té chvíli řekl, nerozuměli. Protože nás má rád, snese náš hněv a počká, až se uklidníme a pochopíme, že se ptáme na něco, co je pro nás zatím nepochopitelné.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)

Autor: Vlastimil Fürst | pondělí 24.9.2018 21:31 | karma článku: 15.35 | přečteno: 280x


Další články blogera

Vlastimil Fürst

Odzbrojující otázka

Odpověděl jim: „I já vám položím otázku. Řekněte mi, odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe či od lidí?“ Oni o tom mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘

17.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 225 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Lid mu visel na rtech

Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili, ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech. (Lukáš 19,47+48)

16.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 15.26 | Přečteno: 256 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Nedělejte z mého chrámu doupě lupičů

Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali, a řekl jim: „Je psáno: Můj dům bude domem modlitby, ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.“ (Lukáš 19,45+46)

15.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 17.64 | Přečteno: 226 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Pláč nad Jeruzalémem

Když už byli blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím.

14.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 21.62 | Přečteno: 352 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Brigita Tóthová

Šedá myš

Málem jsem na ni šlápla. Šla jsem zasněným krokem polo rozbitou cestou, která vede kolem místa, kde pravidelně potkávám srnku, ledabyle se povalující na trávě.

18.10.2018 v 5:24 | Karma článku: 9.88 | Přečteno: 279 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Odzbrojující otázka

Odpověděl jim: „I já vám položím otázku. Řekněte mi, odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe či od lidí?“ Oni o tom mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘

17.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 226 | Diskuse

Petra Šmídová

Za štěstím do Vídně

Před pár lety jsem se poprvý vydala do Vídně, do města sachru, předraženýho parkování a důchodců. Strašně jsem se zamilovala. Nejen do Vídně, ale i ve Vídni. Nic z toho nebylo, ale já se i tak přestěhovala.

17.10.2018 v 17:22 | Karma článku: 14.10 | Přečteno: 580 | Diskuse

Martin Businský

Žaludek a trávení.

Jak podpořit žaludek a trávení? Zařaďte prvky z tradiční čínské medicíny do Vašeho života a podpořte tak Vaše trávení.

17.10.2018 v 15:51 | Karma článku: 10.51 | Přečteno: 272 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Mé návraty do Itálie aneb Když se spojí můj přítel s mým ex

Dva roky utekly jako voda a mně připadá, že jsem z Čech nikdy neodjela. Jako bych byla v té slunné Itálii jen na dovolené. Kam se na mne hrabe Jules Verne s jeho dvěma roky prázdnin. Já měla prázdniny dvanáct let.

17.10.2018 v 15:50 | Karma článku: 30.59 | Přečteno: 1078 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz