Vynalézavá touha

30. 09. 2018 21:31:50
Běžel proto napřed a vylezl na moruši, aby ho uviděl, neboť tudy měl jít. Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“ (Lukáš 19,4+5)

Janu Werichovi je připisováno následující moudro: „Kdo chce, hledá způsob. Kdo nechce, hledá důvod.“ Na tato slova jsem si vzpomněl při čtení příběhu o Zacheovi a jeho setkání s Ježíšem.

Tento bohatý celník měl velký problém – byl malý. Kvůli tomu byl často ochuzen o to, co viděli ti vysocí, ale on přes ně ne. Toho dne se ale tento malý mužíček rozhodl, že tentokrát mu ti vyšší stínit nebudou.
Jeho touha byla vynalézavá. Protože chtěl, moc chtěl, tak si vzpomněl na moruši, která stála hned vedle cesty vedoucído Jericha, po které měl Ježíš přijít.

Když jsem jako kluk četl tento příběh, vybavila se mi moruše, která rostla kousek od našeho domu. Nebyla vůbec velká. Vždy, když jsem na ní jako kluk lezl, prohýbala se pod vahou mého těla. Představoval jsem si Zachea, jak visí na tenké větvi a trne strachy, zda pod ním nepraskne.
Trochu později jsem se dověděl, že se moruše dožívají stáří až několika staletí, a tehdy jsem se Zacheovi přestal smát. Určitě si vybral strom, který byl dostatečně pevný, aby ho unesl, a současně dost velký, aby se mohl skrýt v jeho koruně. Předběhl zástup, vylezl nahoru a čekal.

Zacheovi se to vyplatilo. Nejen, že ho Ježíš nepřehlédl. Dokonce na něj volá a přikazuje, aby rychle slezl dolů, protože jeho dům poctí vzácná návštěva. Ale to už necháme na zítřek.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)

Autor: Vlastimil Fürst | neděle 30.9.2018 21:31 | karma článku: 18.77 | přečteno: 149x


Další články blogera

Vlastimil Fürst

Odzbrojující otázka

Odpověděl jim: „I já vám položím otázku. Řekněte mi, odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe či od lidí?“ Oni o tom mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘

17.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 227 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Lid mu visel na rtech

Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili, ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech. (Lukáš 19,47+48)

16.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 15.51 | Přečteno: 257 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Nedělejte z mého chrámu doupě lupičů

Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali, a řekl jim: „Je psáno: Můj dům bude domem modlitby, ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.“ (Lukáš 19,45+46)

15.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 17.85 | Přečteno: 227 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Pláč nad Jeruzalémem

Když už byli blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím.

14.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 21.79 | Přečteno: 353 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Brigita Tóthová

Šedá myš

Málem jsem na ni šlápla. Šla jsem zasněným krokem polo rozbitou cestou, která vede kolem místa, kde pravidelně potkávám srnku, ledabyle se povalující na trávě.

18.10.2018 v 5:24 | Karma článku: 9.89 | Přečteno: 281 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Odzbrojující otázka

Odpověděl jim: „I já vám položím otázku. Řekněte mi, odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe či od lidí?“ Oni o tom mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘

17.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 227 | Diskuse

Petra Šmídová

Za štěstím do Vídně

Před pár lety jsem se poprvý vydala do Vídně, do města sachru, předraženýho parkování a důchodců. Strašně jsem se zamilovala. Nejen do Vídně, ale i ve Vídni. Nic z toho nebylo, ale já se i tak přestěhovala.

17.10.2018 v 17:22 | Karma článku: 14.11 | Přečteno: 580 | Diskuse

Martin Businský

Žaludek a trávení.

Jak podpořit žaludek a trávení? Zařaďte prvky z tradiční čínské medicíny do Vašeho života a podpořte tak Vaše trávení.

17.10.2018 v 15:51 | Karma článku: 10.52 | Přečteno: 272 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Mé návraty do Itálie aneb Když se spojí můj přítel s mým ex

Dva roky utekly jako voda a mně připadá, že jsem z Čech nikdy neodjela. Jako bych byla v té slunné Itálii jen na dovolené. Kam se na mne hrabe Jules Verne s jeho dvěma roky prázdnin. Já měla prázdniny dvanáct let.

17.10.2018 v 15:50 | Karma článku: 30.59 | Přečteno: 1080 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz