Vzácný host

2. 10. 2018 21:31:50
Když Ježíš přišel k tomu místu, pohlédl vzhůru a řekl: „Zachee, pojď rychle dolů, neboť dnes musím zůstat v tvém domě.“ On rychle slezl a s radostí jej přijal. (Lukáš 19,5+6)

Zacheus, vrchní celník v Jerichu, slézá ze stromu. Leze dolů, protože mu to řekl Ježíš, a dává tím najevo, že je mu podřízen, protože Mesiáš je nyní jeho Pánem.
Vrchní celník spěchá dolů. Má radost z toho, že Mistr chce navštívit jeho dům. Přeje si, aby se tak stalo co nejdříve, vždyť o něčem takovém se mu ještě před pár vteřinami ani nesnilo. Má pocit, že se mu to vše jen zdá.
Doma okamžitě vydává rozkazy, aby byla přichystána hostina. Zve na ni všechny své kolegy a známé a svůj dům otevírá i lidem ze zástupu, který doprovázel Ježíše. Přeje si, aby se co nejvíce lidí mohlo radovat z toho, že mohou stolovat s Mesiášem. Majetek už není pro Zachea smyslem života.

Při čtení příběhu mne napadlo: „Co na to vše asi říkala jeho manželka? Byla stejně nadšená? Vždyť ona nepočítala s hosty a teď jich má doma najednou možná stovky. Bylo to vůči ní fér? Nezlobila se na svého muže?“
Pak mi ale došlo, že boháč Zacheus měl doma určitě spoustu služebnictva, a tak vše nezůstalo jen na jeho manželce. Osobně si ale myslím, že poté, co se blíže seznámila s Ježíšem, se už na svého manžela nezlobila. Vždyť „spasení“, které přišlo do Zacheova domu, se týkalo i jí.

Z toho, co čtu v Bibli, je patrné, že Ježíš chce vstoupit i do mého života a tím i do mého domova. Těší mne to a chci ho stejně jako Zacheus přijat s radostí a chválou.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)

Autor: Vlastimil Fürst | úterý 2.10.2018 21:31 | karma článku: 18.93 | přečteno: 170x


Další články blogera

Vlastimil Fürst

Odzbrojující otázka

Odpověděl jim: „I já vám položím otázku. Řekněte mi, odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe či od lidí?“ Oni o tom mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘

17.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 227 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Lid mu visel na rtech

Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili, ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech. (Lukáš 19,47+48)

16.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 15.51 | Přečteno: 257 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Nedělejte z mého chrámu doupě lupičů

Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali, a řekl jim: „Je psáno: Můj dům bude domem modlitby, ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.“ (Lukáš 19,45+46)

15.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 17.85 | Přečteno: 227 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Pláč nad Jeruzalémem

Když už byli blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím.

14.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 21.79 | Přečteno: 353 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Brigita Tóthová

Šedá myš

Málem jsem na ni šlápla. Šla jsem zasněným krokem polo rozbitou cestou, která vede kolem místa, kde pravidelně potkávám srnku, ledabyle se povalující na trávě.

18.10.2018 v 5:24 | Karma článku: 9.89 | Přečteno: 281 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Odzbrojující otázka

Odpověděl jim: „I já vám položím otázku. Řekněte mi, odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe či od lidí?“ Oni o tom mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘

17.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 13.31 | Přečteno: 227 | Diskuse

Petra Šmídová

Za štěstím do Vídně

Před pár lety jsem se poprvý vydala do Vídně, do města sachru, předraženýho parkování a důchodců. Strašně jsem se zamilovala. Nejen do Vídně, ale i ve Vídni. Nic z toho nebylo, ale já se i tak přestěhovala.

17.10.2018 v 17:22 | Karma článku: 14.11 | Přečteno: 580 | Diskuse

Martin Businský

Žaludek a trávení.

Jak podpořit žaludek a trávení? Zařaďte prvky z tradiční čínské medicíny do Vašeho života a podpořte tak Vaše trávení.

17.10.2018 v 15:51 | Karma článku: 10.52 | Přečteno: 272 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Mé návraty do Itálie aneb Když se spojí můj přítel s mým ex

Dva roky utekly jako voda a mně připadá, že jsem z Čech nikdy neodjela. Jako bych byla v té slunné Itálii jen na dovolené. Kam se na mne hrabe Jules Verne s jeho dvěma roky prázdnin. Já měla prázdniny dvanáct let.

17.10.2018 v 15:50 | Karma článku: 30.59 | Přečteno: 1080 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz