Tak to je šok

3. 10. 2018 21:31:50
On rychle slezl a s radostí jej přijal. Všichni, kdo to uviděli, reptali: „On je hostem u hříšného člověka!“ (Lukáš 19,6+7)

Zacheus prožívá nejšťastnější den svého života. Raduje se víc, než když se ženil, a tomu, co prožívá, se nevyrovná ani den, kdy zjistil, že má na kontě první milion. Je rád, že může hostit Ježíše, své kolegy a Ježíšovy učedníky.

Dům je plný hostů a Zacheus se stará o to, aby měl každý co jíst. V tom shonu si ani nevšiml, že se všichni lidé neradují. Ti, kteří odmítli jeho pozvání a zůstali venku, mají protažené obličeje. Je v nich možné vidět zlobu.
Ne, nezávidí těm, kteří hodují. Sami by si doma mohli udělat stejnou hostinu. Sžírá je něco úplně jiného. Každý celník je pro ně kolaborant a tím i největší hříšník. Zacheus měl cejch. Proto tolik lidí odmítlo vejít do jeho domu. Štve je, že se Ježíš, který jinak vykazuje všechny znaky toho, že je Mesiáš, baví s takovým člověkem a ještě s ním jí.

Ta hostina se určitě protáhla až do noci a tím se s ní stala i večeře. Tím se ze Zachea a Ježíše stávají přátelé, protože večer se jí jen s těmi, ke kterým máme dobrý vztah. Podle orientální tradice se navíc všichni přítomní zavazují slibem, že si budou navzájem pomáhat a budou se i chránit, pokud by se někdo z nich ocitl v nebezpečí.

Vůbec se nedivím těm, co reptají. Oni se snaží celý život respektovat Boží zákon a Ježíš se teď přátelí s někým, komu byl Zákon až doteď ukradený. Na druhé straně mne ten příběh těší. Pokud dal Ježíš šanci Zacheovi, tak ji nabízí i mně.

(Další díl seriálu "Novozákonní rezonance" inspirovaný evangeliem podle Lukáše.)

Autor: Vlastimil Fürst | středa 3.10.2018 21:31 | karma článku: 19.17 | přečteno: 384x


Další články blogera

Vlastimil Fürst

Odzbrojující otázka

Odpověděl jim: „I já vám položím otázku. Řekněte mi, odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe či od lidí?“ Oni o tom mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘

17.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 223 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Lid mu visel na rtech

Každý den učil v chrámě; velekněží však a zákoníci i přední mužové z lidu usilovali o to, aby jej zahubili, ale nevěděli, jak by to měli udělat, poněvadž všechen lid mu visel na rtech. (Lukáš 19,47+48)

16.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 15.26 | Přečteno: 256 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Nedělejte z mého chrámu doupě lupičů

Když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kdo tam prodávali, a řekl jim: „Je psáno: Můj dům bude domem modlitby, ale vy jste z něho udělali doupě lupičů.“ (Lukáš 19,45+46)

15.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 17.64 | Přečteno: 226 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Pláč nad Jeruzalémem

Když už byli blízko a uzřel město, dal se nad ním do pláče a řekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým očím.

14.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 21.62 | Přečteno: 352 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Brigita Tóthová

Šedá myš

Málem jsem na ni šlápla. Šla jsem zasněným krokem polo rozbitou cestou, která vede kolem místa, kde pravidelně potkávám srnku, ledabyle se povalující na trávě.

18.10.2018 v 5:24 | Karma článku: 9.87 | Přečteno: 279 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Odzbrojující otázka

Odpověděl jim: „I já vám položím otázku. Řekněte mi, odkud měl Jan pověření křtít. Z nebe či od lidí?“ Oni o tom mezi sebou uvažovali: „Řekneme-li ‚z nebe‘, namítne nám: ‚Proč jste mu neuvěřili?‘

17.10.2018 v 21:31 | Karma článku: 13.01 | Přečteno: 223 | Diskuse

Petra Šmídová

Za štěstím do Vídně

Před pár lety jsem se poprvý vydala do Vídně, do města sachru, předraženýho parkování a důchodců. Strašně jsem se zamilovala. Nejen do Vídně, ale i ve Vídni. Nic z toho nebylo, ale já se i tak přestěhovala.

17.10.2018 v 17:22 | Karma článku: 14.10 | Přečteno: 578 | Diskuse

Martin Businský

Žaludek a trávení.

Jak podpořit žaludek a trávení? Zařaďte prvky z tradiční čínské medicíny do Vašeho života a podpořte tak Vaše trávení.

17.10.2018 v 15:51 | Karma článku: 10.50 | Přečteno: 271 | Diskuse

Karla Šimonovská - Slezáková

Mé návraty do Itálie aneb Když se spojí můj přítel s mým ex

Dva roky utekly jako voda a mně připadá, že jsem z Čech nikdy neodjela. Jako bych byla v té slunné Itálii jen na dovolené. Kam se na mne hrabe Jules Verne s jeho dvěma roky prázdnin. Já měla prázdniny dvanáct let.

17.10.2018 v 15:50 | Karma článku: 30.59 | Přečteno: 1076 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz