Proč lidé vymýšlejí tolik zla?

11. 01. 2019 20:10:50
Pokaždé, když sleduji televizní zprávy, si uvědomuji, jak nás média učí závislosti na zle. Málokdy se hlavní náplní zpráv stane nějaká pozitivní událost. Většinu vysílacího času zaberou reportáže o utrpení a smrti.

Jen samé nehody, přírodní katastrofy, války nebo terorismus.
Co by asi dělal autor druhého žalmu, kdyby žil v dnešní době?
„Proč je ve světě tolik nepokoje,
proč lidé vymýšlejí tolik zla?
Vládcové zemí se spolu scházejí,
státníci uzavírají své smlouvy...“
(Žalm 2,1-2a)
Jedna stará moudrost říká, že ryba smrdí od hlavy, a já mám stále silnější pocit, že to nikdy nebyla taková pravda jako dnes. Kdo chtěl dříve vládnout, musel alespoň navenek dodržovat zásady morálky. Dnes se někteří politici chlubí i tím, za co by před pár lety museli své místo rychle opustit.

Možná mají pocit, že jsou nepostižitelní. Stará lidová moudrost říká: „Všeho do času“. Autor této židovské písně k tomu dodává:
„Pán ze svých nebes vidí vládce dole
a jsou mu k smíchu ty vzpoury bezbožných.
Jednou mu ovšem dojde trpělivost,

a rozhněván k nim takto promluví...“ (Žalm 2,4-5)
Možná se nám zdá, že tomuto světu vládne zlo, že tu ďábel vyhrává na celé čáře. Naši předci ale věřili, že "Boží mlýny melou sice pomalu, ale jistě". Mnohé z těch, co si mysleli, že je na ně každý soud krátký, už semlely, na další to ještě čeká.

Ti, kdo si libují ve zle, podle autora 2. žalmu jednou od Stvořitele uslyší:
„Já jsem ustanovil svého krále,
na Sijónu, na mé svaté hoře.
Tam jsem zaslíbil poslat svého Syna,
on je můj jednorozený dědic.
To je ten pravý vládce nad národy
a celá země je jeho dědictvím.
Vše může rozbít jak bezcenné střepy,

jako by železem rozdrtil hliněné hrnce." (Žalm 2,6-9)
Bůh má s naší planetou svůj plán a zlo v něm do budoucna nemá místo, protože Stvořitel počítá jen s dobrem. To má budoucnost a s ním každý, kdo chce dobru aktivně pomáhat. Potřebujeme ale trpělivost, protože Hospodin je milosrdný, a proto zatím nabízí šanci i těm, kteří jsou doposud opojeni zlem. Těm říká: „Je ale ještě čas, pyšní vládcové..." (Žalm 2,10)

2. žalm představuje Boha nejen jako mocného vládce, ale také jako tvůrce, který každému nabízí čas milosti – čas na změnu. Doba milosti ale nepotrvá věčně. Nejlépe udělá ten, kdo Boží milost přijme ještě dnes, protože, kdoví, co bude zítra.
„S velkou úctou naslouchejte Bohu,
je hrozný, ale dnes přichází v míru.
Na koho se přestává můj Pán hněvat?
Na toho, kdo se mu přestal vzpírat
a kdo poznal, že ho Syn miluje;
kdo spoléhá na Boha
a je mu u něj dobře."
(Žalm 2,11-12)
Stále silněji si uvědomuji, jak moc pro mne znamená Bůh. Vnímám, jakou jistotu a pokoj mám vždy, když na něj s důvěrou spoléhám. Nikde mi není tak dobře jako u něj. Proto se těším na tu chvíli, až se s ním setkám tváří v tvář v Jeho království.

Při pohledu na současnou společnost si kladu stejnou otázku, jako autor tohoto žalmu: „Proč lidé vymýšlejí tolik zla?“ Jenže si také uvědomuji, že ani já nejsem proti tomu zlu imunní a mám tak svůj podíl viny na tom, jak to ve světě vypadá. Proto přemýšlím o mém Stvořiteli a o tom, co mi říká a jak mne chce vést. V něm není žádné zlo a chci být s ním, protože je mi „u něj dobře“. Navíc jsem zjistil, že když jsem s ním, když se pohybuji v jeho blízkosti, tak toho zla ve mně ubývá.

Autor: Vlastimil Fürst | pátek 11.1.2019 20:10 | karma článku: 25.55 | přečteno: 340x

Další články blogera

Vlastimil Fürst

Usínat ve tvé náruči

3. žalm měl podle židovské tradice napsat David v době, kdy utíkal před svým synem Abšalómem. Ten se rozhodl, že ho zbaví královské koruny a sám usedne na jeho trůn.

18.1.2019 v 21:10 | Karma článku: 18.52 | Přečteno: 198 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Moje cesta má cíl

Už delší dobu přemýšlím o tom, kdo asi složil první Žalm. V poslední době nabývám dojmu, že to byl nejspíš král Šalamoun. Ve svém životě totiž prožil vše, o čem vypráví tato židovská píseň.

4.1.2019 v 21:15 | Karma článku: 28.30 | Přečteno: 332 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Choulím se v Tobě

Následující řádky (i jejich ztvárnění Českou televizí) ode mne přijměte jako mé přání všem čtenářům blogu iDNES.cz pro rok 2019.

1.1.2019 v 12:01 | Karma článku: 30.19 | Přečteno: 411 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Lubomír Stejskal

Palachovské ohlédnutí

Dostalo se mi výtky, bylo to minulý týden v blogerské diskusi, že zatímco v centru pozornosti je jisté téma (Palachovo výročí), já se věnuji záležitostem kdesi v daleké cizině. Prý na blog tahám nezáživná témata kdoví odkud.

21.1.2019 v 8:00 | Karma článku: 9.92 | Přečteno: 304 | Diskuse

Jan Jílek

Když řeknu ne, necítím se vinen

Opakování je prý matkou moudrosti. Nevím, jestli ti, kteří si tohle opakování přečtou, budou moudřejší, ale jsem tak laskav a trochu jim zadarmo přiblížím, co za peníze učím.

20.1.2019 v 22:57 | Karma článku: 13.98 | Přečteno: 489 | Diskuse

Tadeáš Firla

Jak se znova postavit na nohy a pokračovat dál?

Taky se Vám zdá, že Vaše plány a vize "šly ke dnu"? Určitě ne všechny. Vždy můžeme znova povstat k nové naději, pohlédnout jiným zrakem a pokračovat dál. Důležité jsou změny a ty bolí, měli bychom s tím počítat. Sdílím můj život.

20.1.2019 v 18:12 | Karma článku: 4.48 | Přečteno: 131 | Diskuse

Jan Jílek

A Vůdce, co je neomylný...

Položím-li někomu otázku, například, jaký má na něco, někoho názor a on mi odpoví: „Zkus o tom přemýšlet!” Pak se usměji a sdělím tomu člověku, že...

20.1.2019 v 11:01 | Karma článku: 21.03 | Přečteno: 658 | Diskuse

Lucie Volková

Moje dcera vidí duchy

Říká se, že malé děti jsou citlivé a můžou nahlédnout do světa, který nám dospělým bývá skrytý. I když jsem pár příběhů o takových dětech zaslechla, nevěnovala jsem jim zvláštní pozornost až do doby, než se mi narodila dcera.

20.1.2019 v 0:46 | Karma článku: 19.48 | Přečteno: 875 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz