Volej dřív než bude pozdě

30. 08. 2019 20:10:50
"Ukaž mi toho svého Boha a já uvěřím!" Tato slova mi kdysi, v mém mládí, řekl můj mistr v práci. Nevěděl jsem, jak odpovědět. Kdybych znal 18. žalm, asi bych nebyl tak zaskočený.

David se nesnaží dokázat, že jeho Bůh existuje. Jen vypráví, co s ním prožil v době, kdy utíkal před svými nepřáteli. Teď, když je svobodný, zpívá:
"Jsou tu snad ještě jiní bozi,
nad skálu spolehliví, věrní a silní ?
Jsou takoví, jakým je pro mne Pán,
můj Bůh Hospodin?"
(Žalm 18,32)
Hospodin byl pro Davida oporou v nejtěžších chvílích jeho dosavadního života. Nikdy ho nenechal na holičkách. Vždy mu pomohl. Proto se mu stal skálou.
"On, jenom on, mne strojí statečností,
vede mne cestou přímou, jedinou.
Mým krokům dává hbitost gazely,
pomáhá vystoupit až na vrchol.
Učí mé slabé ruce bojovat,
dává jim sílu se zbraní zacházet.
Střely na mne mířené svým štítem odráží,
stojí mi po boku a dává vítězství."
(Žalm 18,33-36)

David byl obyčejný pasáček ovcí. Byl doma nejmladší a tak byl vždy ten poslední. Pak si ho Bůh vybral za budoucího krále Izraele. Dal mu odvahu k boji s Goliášem a pak spoustu dalších vítězství. Dovolil ale také, aby mladý David zažil nepřátelství Saula. Právě v této době se David učil skutečné důvěře v Hospodina.
"Vyrovnává přede mnou cestu,
jdu pevně, mé kroky nekolísají.
Nepřítel je odražen, ve zmatku běží,
já jsem mu v patách, neunikne mi.
Je poražen a u nohou mi leží,
z toho se jen tak nevzpamatuje.
To je tvoje vítězství, Pane Bože,
tys mne posílil,
nepřátele jsi srazil k mým nohám."
(Žalm 18,37-40)
Při čtení těchto slov se nám může zdát, že dosavadní Davidův život byl příjemnou procházkou. Bůh mu umetal cestičku a ... Jenže ono to tak nebylo. David prožil složité životní období. Prožil vítězství i pády. Mnohokrát zhřešil, když byla jeho důvěra v Boha slabá. Ale pak díky pokání znovu našel Hospodina a jeho moc.
"Každý, kdo se mi nevzdal, padl v boji.
V poslední chvíli volali k Hospodinu,
ale už bylo pozdě, nevyslyšel je.
Jsou smeteni jako nepříjemná špína
a jako bláto střásl jsem je z bot."
(Žalm 18,41-43)
Při čtení těchto slov se nám David může jevit jako bezcitná stvůra, vraždící maniak. Vzpomněl jsem si na situaci, kdy David mohl zabít Saula. Neudělal to. Nechal to na svém Bohu. Nechtěl zabíjet, pokud nebyl v bezprostředním ohrožení života.

Mne tu ale nejvíc zaujala slova: "V poslední chvíli volali k Hospodinu, ale už bylo pozdě, nevyslyšel je." Mnohokrát jsem slyšel: "Neboj. Mám ještě čas. Teď si budu užívat a až budu cítit, že umírám..." Jenže, nebude pak už pozdě? Boží duch nám různými způsoby ukazuje, co bychom měli udělat už dnes. V listu Židům je rada: "Jestliže dnes uslyšíte jeho hlas, nezatvrzujte svá srdce ve vzdoru!" To nejhorší, co můžeme z Božích úst jednou slyšet, je: "Pozdě!" Proto chci k dnes volat ke svému Bohu. Ještě není pozdě.

Autor: Vlastimil Fürst | pátek 30.8.2019 20:10 | karma článku: 18.95 | přečteno: 378x

Další články blogera

Vlastimil Fürst

Proč jsi mne opustil?

22.žalm začíná zvoláním, které každému, kdo zná příběh Ježíše Krista, připomene jeho poslední slova, pronesená na kříži. Píší o tom Matouš a Marek ve svých evangeliích.

8.11.2019 v 20:10 | Karma článku: 18.49 | Přečteno: 283 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Bože, zastav mocné své nepřátele

Opět se chci věnovat 21. žalmu. Přesto začnu citací starozákonního proroka Zachariáše. V jeho knize se totiž objevuje zvláštní Boží výrok, který nám pomůže lépe pochopit Davidova slova, která jsem uvedl i v nadpisu.

1.11.2019 v 20:10 | Karma článku: 15.78 | Přečteno: 171 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Dej si pozor na pýchu

Věčný život. Umíš si ho představit? Já vlastně ani ne, protože vše okolo mne je konečné. A ještě něco. Všude okolo sebe vidím zlo a zlo vnímám i ve svém nitru, ve svých myšlenkách i emocích.

25.10.2019 v 20:10 | Karma článku: 15.73 | Přečteno: 252 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Žehnáš víc než očekávám

Pokud jste se někdy byli podívat na návštěvu významného státníka, určitě jste si všimli, že nebyl sám. Kromě manželky a spolupracovníků se v jeho blízkosti nápadně pohybovali členové jeho ochranky. Ti měli jen jeden úkol.

18.10.2019 v 20:10 | Karma článku: 18.57 | Přečteno: 249 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Martina Melicharová

Nejen o kávě

Je to svým způsobem společenský nápoj, kterým pohostíme návštěvy, či kamarádky. Jsou muži, kteří jsou na ni též závislí...

14.11.2019 v 22:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 12 | Diskuse

Ivana Roubová

Já, pravdoláskař

Možná jsem se tak narodila. I když to bylo ještě více jak rok před tím, než tady pukaly ledy a než hesla o pravdě a lásce zněla ze všech stran. Ale vyrostla jsem s nimi a přijala je za své. A vyznávat je nepřestanu. Nikdy.

14.11.2019 v 21:46 | Karma článku: 9.82 | Přečteno: 116 | Diskuse

Barbora Turazová

(Ne)moje tlustá italská svatba - kapitola 2: Křest aneb slepá, blbá a bezvěrná

Pár měsíců po mém uvedení do italské společnosti, kdy se mi konečně podařilo nabýt ztracenou důstojnost, nebo alespoň její zbytky, se do familie narodil potomek.

14.11.2019 v 11:25 | Karma článku: 29.99 | Přečteno: 2603 | Diskuse

Miloš Korotvička

Život parchant – jak všechno začalo

Většinou si neuvědomujeme souvislosti vzniku svého života. Když nastane doba zamyšlení, bývá už pozdě. Není komu položit otázky. Rodiče jsou mrtví a počátky Vašeho života nikdo nearchivuje. Není to škoda? Je, zajisté. A tak píšete

12.11.2019 v 22:08 | Karma článku: 10.18 | Přečteno: 273 | Diskuse

Zdeněk Bárta

Akce dres -stanou se z českých fotbalistů Brazilci....?

Šaty dělají člověka a reprezentační dres fotbalistu.Touto logikou se řídil tvůrce nových dresů pro českou fotbalovou reprezentaci pro venkovní zápasy.Smíchal brazilské národní barvy a naší borci vyběhnout na trávník jako "kanárci"

12.11.2019 v 13:55 | Karma článku: 20.84 | Přečteno: 386 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz