Král, který bude vládnout navěky

6. 09. 2019 20:10:50
Pomalu se blížíme k závěru písně, kterou David složil v den, kdy skončilo jeho několikaleté utíkání a skrývání se před Saulem a dalšími nepřáteli.

Jeho 18. žalm je písní, která vyvěrá z vděčného srdce. Velice dobře totiž ví, kdo má hlavní zásluhu na tom, že přežil všechny nepřátelské útoky.
"Dal jsi mi vyváznout ze vzpoury mého lidu,
mé panování jsi sám upevnil
a další národy jsi podrobil mé vládě.
Ti cizinci, co dřív proti mně štvali,
na slovo mi slouží, chtějí se zalíbit,
pokorně mi otvírají své tvrze."
(Žalm 18,44-46)
Tato slova mi připadají spíš jako prorocké vidění světa, než jako reálný pohled na situaci. David ještě nemá moc nad Izraelem pevně v rukách, ale zpívá, jako by tomu tak už bylo. Nespoléhá přitom na své diplomatické schopnosti nebo na válečnické umění, ve kterém se během nuceného exilu zdokonalil. Ze slov jeho písně je zřejmé, že se vírou chopil Božích zaslíbení, která dostal prostřednictvím Samuela, který ho před léty na Hospodinův příkaz pomazal za krále na Izraelem.
"To proto, že jsi živý, jediný,
Bůh žehnající, skála má a spása,
buď tobě sláva, vyvyšuji tě.
Jsi silný Bůh, sám vykonáváš pomstu
a tobě náleží ten, koho jsem porazil.
Jsem vysvobozen od nepřátel zvenku,
a kdo uvnitř povstal, je též podroben;
učinil jsi konec násilí krutých."
(Žalm 18,47-49)
David prožil část svého života i mezi Pelištejci, kteří byli úhlavními nepřáteli jeho lidu. Zblízka poznal život dalších národů i jejich božstva. Nyní se ohlíží nazpět a konstatuje, že jediným skutečným a živým Bohem je Hospodin.
Život krále Davida nebyl nikdy snadný a bezproblémový. Obdivuji, jak se naučil zříct se práva na pomstu. V jeho době bylo běžné, že vítěz často nechal povraždit všechny příbuzné svého poraženého nepřítele. David to odmítá a prosí Boha, aby se sám zastal svého pomazaného. Proto si přeje, aby to byl Bůh, kdo bude soudit a trestat nejen jeho, ale i jeho nepřátele.
Přitom neopomene poznamenat, že Hospodin není krutým panovníkem a proto nemá zálibu v násilí. Naopak. Vždy se snaží násilí, které vyprovokuje hřích, co nejrychleji ukončit.
Nyní je David svobodný. Konečně usedne na izraelský trůn, aby vedl svůj lid k věrné a poctivé službě Hospodinu. Jeho utíkání je u konce. Konečně se může i se svou početnou rodinou usadit. Jeho srdce je plné vděčnosti a chvály.
"Tak tě chválím, Pane, před národy,
tvé svaté jméno zpívám ve svých žalmech.
Jak úžasně ses zastal svého krále,
jakou láskou zahrnuješ Davida
a slibuješ, že právě z jeho rodu přijde Král,
který bude vládnout na věky."
(Žalm 18,50-51)
Největší důvod k radosti a chvále si David nechal na konec. Jedním z jeho potomků bude i Mesiáš. Král, který bude vládnout věčně v nebeském království.
K této radosti se dnes můžeme přidat. I my totiž patříme mezi pozvané.

Autor: Vlastimil Fürst | pátek 6.9.2019 20:10 | karma článku: 16.54 | přečteno: 182x

Další články blogera

Vlastimil Fürst

Podpis Tvůrce na obloze

Mám podpis, který se velice podobá tomu, kterým se podepisoval můj táta. Jednak se mi líbil a hlavně, nic lepšího jsem nevymyslel. V bance s ním ale mívám někdy problém, protože se dvakrát nedokážu podepsat úplně stejně.

13.9.2019 v 20:10 | Karma článku: 12.90 | Přečteno: 157 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Volej dřív než bude pozdě

"Ukaž mi toho svého Boha a já uvěřím!" Tato slova mi kdysi, v mém mládí, řekl můj mistr v práci. Nevěděl jsem, jak odpovědět. Kdybych znal 18. žalm, asi bych nebyl tak zaskočený.

30.8.2019 v 20:10 | Karma článku: 18.30 | Přečteno: 358 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Kam vedou Boží cesty?

18. žalm patří k Davidovým nejdelším písním. V jeho úvodu je napsáno, že tato píseň vznikla v den, "kdy jej Hospodin vysvobodil ze spárů všech jeho nepřátel i z rukou Saulových."

23.8.2019 v 20:10 | Karma článku: 17.67 | Přečteno: 191 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Vera Kuncova

Právo na život

Tento blog jsem se rozhodla sepsat, abych objasnila veřejnosti, že i lidé s postižením mají právo na život, který není nijak jiný než u člověka, který se narodil zdravý.

18.9.2019 v 10:37 | Karma článku: 13.80 | Přečteno: 305 | Diskuse

Kristýna Burgerová

Tradiční anglická hospoda

Není hospoda jako hospoda! Jak se liší ta anglická od té české? Na co se připravit a co vás čeká a nemine kromě smažené ryby s hranolkama, spousty octa, piva bez pěny a nevšímavého personálu?

18.9.2019 v 9:00 | Karma článku: 39.64 | Přečteno: 5563 | Diskuse

Jana Mrázková

"Napište blog, paní Žolíková, máte skluz!"

Pravila paní Matesová, když jsme se ráno potkaly s našimi pejsky na špacíru. Tedy, ona se jmenuje jinak, a já taky nejsem Žolíková. Jenže to máme tak vymyšlené: My pejskaři se obvykle při prvním setkání ptáváme na jméno pejska,

17.9.2019 v 23:21 | Karma článku: 15.78 | Přečteno: 210 | Diskuse

Miloš Korotvička

Dálnice D1 a my z Východu a oni z civilizace

Toto zamyšlení je psáno na sedadle autobusu, tedy v přímém přenosu a proto je možno konstatovat, že tento příběh je pravdivý a podobnost s ději a osobami není náhodná, nýbrž je, bohužel, přímo z našeho života.

16.9.2019 v 22:43 | Karma článku: 25.18 | Přečteno: 914 | Diskuse

Zdeněk Bárta

Bojuj za Koněva!! Komunisté vyzývají básníka Vyorala k boji!

Tedy pochopitelně nejen básníka Vyorala,ale všechny básníky.Bojujte svými verši za Koněva! Komunisté na Praze 10 jsou aktivní a burcují do boje i můzy, ovšem jen ty komunistické a prokremelské rudohnědé děvy, či snad děvky...?

15.9.2019 v 16:17 | Karma článku: 26.16 | Přečteno: 555 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz