Proč jsi mne opustil?

8. 11. 2019 20:10:50
22.žalm začíná zvoláním, které každému, kdo zná příběh Ježíše Krista, připomene jeho poslední slova, pronesená na kříži. Píší o tom Matouš a Marek ve svých evangeliích.

David v úvodu Žalmu volá:
"Můj Bože, můj Bože, proč jsi mne opustil?
Nechceš mne zachránit a neslyšíš můj hlas?
Můj Bože, můj Bože, celý den jsem volal
a ani v noci neumlkám, ale ty neslyšíš."
(Žalm 22,2-3)
Při čtení Davidových žalmů se často ptám, co prožíval, když je psal. Jeho život je plný různých problémů a dramatických okamžiků. Zažil slávu, vítězství, ale také pronásledování a osobní prohry. Někdy byl na vrcholu štěstí, jindy se zdá, jako by ho tragédie dovedly až na pokraj depresí.
V době, kdy napsal tento žalm, musel prožívat těžké chvíle. Zdálo se mu, že ho Bůh opustil. Nerozuměl tomu, co na něho Bůh dopouštěl. Ptal se Boha, volal k němu, ale Bůh mlčel. Také jsi už někdy prožil něco podobného?

Je zajímavé, že stejná slova citoval Ježíš na kříži. Jako Žid znal žalmy. Věděl, že mnohé z nich jsou Židy považovány za mesiášská proroctví. Proto by nás nemělo překvapit, že v poslední chvíli cituje jeden z těchto žalmů.
Matouš popsal Ježíšovy poslední chvíle před smrtí na kříži: V poledne nastala tma po celé zemi až do tří hodin. Kolem třetí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: "Eli, Eli, lama sabachtani?", to jest: `Bože můj, Bože můj, proč jsi mne opustil? ́
Když to uslyšeli, říkali někteří z těch, kdo tu stáli: "On volá Eliáše." Jeden z nich hned odběhl, vzal houbu, naplnil ji octem, nabodl na tyč a dával mu pít. Ostatní však říkali: "Nech ho, ať uvidíme, jestli přijde Eliáš a zachrání ho!"
Ale Ježíš znovu vykřikl mocným hlasem a skonal.
A hle, chrámová opona se roztrhla v půli odshora až dolů, země se zatřásla, skály pukaly, hroby se otevřely a mnohá těla zesnulých svatých byla vzkříšena; vyšli z hrobů a po jeho vzkříšení vstoupili do svatého města a mnohým se zjevili.
Setník a ti, kdo s ním střežili Ježíše, když viděli zemětřesení a všechno, co se dálo, velmi se zděsili a řekli: "On byl opravdu Boží Syn!" (Matouš 27,45-54)

Z obou těchto textů můžeme vyvodit dva podstatné závěry:
1. Hřích je hrozný. Když Ježíš vzal na sebe naše hříchy, prožil to, co hřích dělá i s námi. Přestal vnímat lásku svého nebeského Otce. V posledních chvílích měl pocit, že ho Bůh opustil.
2. Je tu ale ještě jedno pozitivní zjištění. Ježíš ví, jak nám je, když se nám zdá, že i nás Bůh opustil. Ví, jak strašný je pocit samoty a opuštění.

V knize Touha věků píše její autorka Ellen Whiteová: "Kristus celý život zvěstoval padlému lidstvu radostnou zvěst o Otcově milosrdenství a odpouštějící lásce. Hlásal spasení i těm největším hříšníkům. Nyní, pod strašlivou tíhou hříchů, najednou neviděl Otcovu smířlivou tvář...
V husté tmě se skrývala Boží přítomnost. Ze tmy si Hospodin udělal stan a skryl svou slávu před lidským zrakem. Spolu se svými svatými anděly byl u kříže. Otec stál při Synovi. Jeho přítomnost však nebyla zjevná..." (str. 484)

V našem životě se určitě znovu setkáme s pocitem, že nás Bůh opustil. Není to ale pravda. Bůh je s námi stále. Proto také Ježíš ujišťuje: "...já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto věku." (Matouš 28,20) Bůh nás nikdy neopustí. To jen naše nedokonalé pocity způsobují, že jeho přítomnost někdy nevnímáme.

Autor: Vlastimil Fürst | pátek 8.11.2019 20:10 | karma článku: 18.49 | přečteno: 283x

Další články blogera

Vlastimil Fürst

Bože, zastav mocné své nepřátele

Opět se chci věnovat 21. žalmu. Přesto začnu citací starozákonního proroka Zachariáše. V jeho knize se totiž objevuje zvláštní Boží výrok, který nám pomůže lépe pochopit Davidova slova, která jsem uvedl i v nadpisu.

1.11.2019 v 20:10 | Karma článku: 15.78 | Přečteno: 171 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Dej si pozor na pýchu

Věčný život. Umíš si ho představit? Já vlastně ani ne, protože vše okolo mne je konečné. A ještě něco. Všude okolo sebe vidím zlo a zlo vnímám i ve svém nitru, ve svých myšlenkách i emocích.

25.10.2019 v 20:10 | Karma článku: 15.73 | Přečteno: 252 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Žehnáš víc než očekávám

Pokud jste se někdy byli podívat na návštěvu významného státníka, určitě jste si všimli, že nebyl sám. Kromě manželky a spolupracovníků se v jeho blízkosti nápadně pohybovali členové jeho ochranky. Ti měli jen jeden úkol.

18.10.2019 v 20:10 | Karma článku: 18.57 | Přečteno: 249 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Martina Melicharová

Nejen o kávě

Je to svým způsobem společenský nápoj, kterým pohostíme návštěvy, či kamarádky. Jsou muži, kteří jsou na ni též závislí...

14.11.2019 v 22:30 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 4 | Diskuse

Ivana Roubová

Já, pravdoláskař

Možná jsem se tak narodila. I když to bylo ještě více jak rok před tím, než tady pukaly ledy a než hesla o pravdě a lásce zněla ze všech stran. Ale vyrostla jsem s nimi a přijala je za své. A vyznávat je nepřestanu. Nikdy.

14.11.2019 v 21:46 | Karma článku: 9.27 | Přečteno: 93 | Diskuse

Barbora Turazová

(Ne)moje tlustá italská svatba - kapitola 2: Křest aneb slepá, blbá a bezvěrná

Pár měsíců po mém uvedení do italské společnosti, kdy se mi konečně podařilo nabýt ztracenou důstojnost, nebo alespoň její zbytky, se do familie narodil potomek.

14.11.2019 v 11:25 | Karma článku: 29.54 | Přečteno: 2487 | Diskuse

Miloš Korotvička

Život parchant – jak všechno začalo

Většinou si neuvědomujeme souvislosti vzniku svého života. Když nastane doba zamyšlení, bývá už pozdě. Není komu položit otázky. Rodiče jsou mrtví a počátky Vašeho života nikdo nearchivuje. Není to škoda? Je, zajisté. A tak píšete

12.11.2019 v 22:08 | Karma článku: 10.17 | Přečteno: 271 | Diskuse

Zdeněk Bárta

Akce dres -stanou se z českých fotbalistů Brazilci....?

Šaty dělají člověka a reprezentační dres fotbalistu.Touto logikou se řídil tvůrce nových dresů pro českou fotbalovou reprezentaci pro venkovní zápasy.Smíchal brazilské národní barvy a naší borci vyběhnout na trávník jako "kanárci"

12.11.2019 v 13:55 | Karma článku: 20.84 | Přečteno: 385 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz