Pátek 13. prosince 2019, svátek má Lucie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 13. prosince 2019 Lucie

Otce jsi slýchával...

15. 11. 2019 20:10:50
Minule jsme se věnovali úvodním slovům 22. žalmu, která citoval Ježíš na kříži. Dnes se podíváme na další část tohoto zajímavého žalmu. David v ní vzpomíná něco, s čím se asi setkal každý, kdo se rozhodl spoléhat na Boží pomoc.

David asi právě prožil duchovní krizi. Měl pocit, že ho Bůh neslyší, když k němu volá. Navíc je tu ještě jeden problém:
"Jsi svatý, veliký Bože, chválí tě Izrael,
otce jsi slýchával, byls jejich nadějí.

Když k tobě volali, ty jsi jim pomáhal,
když v tebe doufali, ty jsi je nezklamal."
(Žalm 22,4-6)
Na první pohled to není tak patrné, ale já v Davidových slovech cítím určitý stín skryté výčitky. Jako by David mezi řádky říkal: "Bože, proč mám pocit, že to, co vyprávěl můj otec a děda, byly jen pohádky? Proč mám pocit, že dnes už nemáš stejnou moc, o jaké mohu číst v Písmu?" Nestalo se vám to někdy také? Neměli jste také pochybnosti o tom, zda je ten váš Bůh stejně mocný, jako Bůh, o kterém čtete v Bibli?

S podobnými pochybnostmi se asi čas od času musí poprat každý z nás. Ne vždy jde vše podle našich představ. Ne vždy je snadné přijmout to, co právě prožíváme, jako projev Boží vůle. Někdy se nám může zdát, že se náš život našemu Bohu vymknul z jeho rukou. V takových chvílích můžeme prožívat stejný pocit zmaru, jaký popisuje David:
"Už nejsem ani člověk, jsem jen červíček,
jen troska člověka, všemi odhozená.
Jsem pro smích zástupům, mou bídou se baví,
napodobují mě, posměšně volají:
́Na Boha spoléhal, ať ho vysvobodí,
má-li ho trochu rád, ať nám to dokáže! ́"
(Žalm 22,7-9)
Umím si představit Davida, který uvažuje o tom, proč se jako budoucí král musí skrývat. Jednu chvíli dokonce musel předstírat, že je pomatený. Jen tak si zachránil život...

Červíček, troska člověka, už ani nejsem člověk... Při čtení těchto slov se mi vybavil text z knihy proroka Izaiáše: "Neboj se, vždyť já jsem s tebou, nerozhlížej se úzkostlivě, já jsem tvůj Bůh. Dodám ti odvahu, pomocí ti budu, budu tě podpírat pravicí své spravedlnosti.
Hle, budou se stydět a hanbit všichni, kdo proti tobě planou hněvem, budou jak nic a zahynou odpůrci tvoji. Budeš je hledat, ale nenajdeš ty, kdo na tebe dorážejí; budou jak nic, naprostá nicota, ti, kdo proti tobě válčí.
Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, držím tě za pravici, pravím ti: »Neboj se, já jsem tvá pomoc.«
Neboj se, červíčku Jákobův, hrstko Izraelova lidu. Já jsem tvá pomoc, je výrok Hospodinův, tvůj vykupitel je Svatý Izraele." (Izaiáš 41,10-14)

Možná dnes mají navrch mí nepřátelé. Možná se mi dnes beztrestně vysmívají a uráží nejen mne, ale i mého Boha. Je docela možné, že díky tomu začínám pochybovat o tom, zda je Bůh stále ještě tím jediným mocným a silným Bohem, který dokázal vyvést milion otroků z Egypta a vybudovat z nich svůj vyvolený národ. Právě v takové chvíli bych si měl připomenout slova mého Boha: "Neboj se, červíčku Jákobův, hrstko Izraelova lidu. Já jsem tvá pomoc..."

Autor: Vlastimil Fürst | pátek 15.11.2019 20:10 | karma článku: 15.36 | přečteno: 179x

Další články blogera

Vlastimil Fürst

Když Bůh hostí

Můj tchán se narodil na statku. Měli krávy, vepře, kačeny i slepice. Přesto bylo maso v jídelníčku jednou týdně – v neděli. Jinak jedli střídmě, jak to bylo tehdy běžné. V porovnání s tím má dnes většina národa denně hostinu.

6.12.2019 v 20:10 | Karma článku: 19.54 | Přečteno: 376 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Tvé jméno bude znít ze všech úst

Často slyším: "Já se neumím modlit. Můžeš mi poradit, jak se to dělá?" Asi nejlepší učebnicí modlitby jsou Davidovy žalmy. Podívejme se na pokračování jeho modlitby, která se dostala do biblické knihy Žalmů pod číslem 22.

29.11.2019 v 20:10 | Karma článku: 17.39 | Přečteno: 217 | Diskuse

Vlastimil Fürst

Zůstaň po mém boku

Jsou chvíle, kdy si připadám silný a mám pocit, že nikoho nepotřebuji, protože si vystačím sám. Pak se něco změní, někdy ani pořádně nevím co, a najednou jsem rád, když se někoho můžu chytit za ruku.

22.11.2019 v 20:10 | Karma článku: 17.37 | Přečteno: 263 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Anna Svobodová

Tak jsem tady. Po roce.

Odešel mi tatinek. Akutní leukemie je krutá. A v samém závěru smrt rychlá. Pořád mám před očima toho stařečka, kterého jsem v Ostravě na Fifejdách stihla o víkendu pohladit... Ale už malinko veseleji. Máme přece nádherný advent.

12.12.2019 v 15:54 | Karma článku: 12.13 | Přečteno: 295 | Diskuse

Pavel Remeš

Proč mám rád vánoce

Někde jsem tu četl příspěvek Proč nemám ráda Vánoce. Kvůli vyváženosti, která je v médiích potřeba, jsem se rozhodl napsat blog Proč mám rád Vánoce. Miluji ji od dětství až doposud (je mi 53) a milovat je budu navždy. Tak přísahám

12.12.2019 v 9:51 | Karma článku: 14.89 | Přečteno: 227 | Diskuse

Tomáš Vodvářka

Židovský humor XIV

Nauč se smát aniž bys plakal, praví hebrejské přísloví. Další porce anekdot pro pobavení a třeba i zamyšlení.

12.12.2019 v 8:18 | Karma článku: 15.07 | Přečteno: 216 | Diskuse

Ludek Bouska

Chci si splnit svůj sen ...

Chci se podělit o osobní příběh s kartami. Začínám dělat to, co jsem celý život toužil dělat. A vlastně se k tomu nikdy pořádně nedostal. Je to otevřené, teď začínám a třeba se to povede. Nechci psát "až to bude jasné". Teď není...

12.12.2019 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 40 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Jasné přesvědčení, žádné pochybnosti

Člověk je omezen nejen svými smysly, ale i svou myslí. Mysl dokáže neuvěřitelné věci. Může leccos vymyslet, může se zahltit myšlenkami, a to jak pozitivními, tak negativními.

11.12.2019 v 16:49 | Karma článku: 6.84 | Přečteno: 122 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz