Při posledním čtení se mi ale otevřel ještě jeden rozměr, který mne překvapil, protože se týká něčeho, co prožívám každý den.
David volá k Hospodinu:
"Smiluj se nade mnou, můj Bože,
smiluj se nade mnou!" (Žalm 57,2)
Je tu jedno nebezpečí, které nám hrozí i v době, kdy je mír, příroda se nebouří a všichni nás mají rádi. Je to vlastně to největší nebezpečí, s jakým se můžeme setkat - HŘÍCH. To vše, o čem jsem psal v úvodu, nás může stát život. Hřích nás ale může připravit o věčnost.
Když Jan Hus umíral pro svou víru na hranici, věděl, že ztrácí tento pozemský život. Měl ale současně jistotu, že jednou přijde den, kdy ho jeho Spasitel povolá k věčnému životu, v němž nebudou hranice a pronásledování pro odlišnou víru.
Pokušení na nás dnes útočí ze všech stran. Díky televizi, internetu a třeba i smyslné reklamě musíme neustále odrážet útoky ďábla a jeho spojenců. Také David prožívá ďáblovy svody a mnohokrát v nich uvízne. Dobře si uvědomuje, že v tomto boji nemůže vyhrát sám. Dělá to jediné, co mu zajistí bezpečí před nebezpečím, které mu hrozí:
"Spěchám se ukrýt pod tvá křídla,
přečkám tam v bezpečí." (Žalm 57,2)
Při čtení těchto slov se mi vybaví kvočna, která pod svými křídly ukrývá kuřátka, aby jim neublížil déšť ani dravec. Nakonec, on tento obraz používá i Ježíš. Když pláče nad duchovním stavem Židů, říká: "Jeruzaléme, Jeruzaléme, který zabíjíš proroky a kamenuješ ty, kdo byli k tobě posláni; kolikrát jsem chtěl shromáždit tvé děti, tak jako kvočna shromažďuje kuřátka pod svá křídla, a nechtěli jste!" (Matouš 23,37)
Davidova slova mi znovu připomínají to, co jsem zažil už mnohokrát. Vždy, když jsem přišel se svým problémem, pokušením anebo hříchem k Bohu, cítil jsem se v bezpečí. Podobně, jako když mne maminka chovala v náruči nebo táta držel za ruku.
Král David poznal, že sám není schopen odolat svodům a pastím, které mu na jeho cestu klade ďábel. Proto i nám říká, co v takových chvílích dělá:
"Utíkám k tobě, Bohu nejvyššímu,
můj boj převezmi a dobojuj za mne." (Žalm 57,3)
Lidová moudrost říká: "Kdo uteče, ten vyhraje!" V případě hříchu to platí na sto procent. Jediná spolehlivá obrana je útěk k Bohu. Proto David pokračuje slovy, která si už ale necháme zase na příště:
"Sešli mi pomoc, pomoc z výsosti,
smiluj se, Bože, stůj při mně.
Nenech mne jen tak na prach rozdupat,
ukaž svou milost a svou věrnost." (Žalm 57,4)
